Státní zdravotní ústav se zaměřil na zdraví romských dětí

Zdravotní stav Romů je ve srovnání s většinovou populací horší, což je způsobeno především u sociálně vyloučených Romů nižšími příjmy, nižším vzděláním, ale i nedostatečným povědomím o zdravém životním stylu. Státní zdravotní ústav se proto již před několika lety na sociálně vyloučené lokality zaměřil. 

Dle Zprávy o stavu romské menšiny za rok 2016 se v praxi velmi osvědčili zdravotně sociální pomocníci. Rok od roku však lze sledovat postupný útlum této služby namísto jejího posilování a rozšiřování do dalších krajů. Zatímco v roce 2015 na území ČR působilo celkem 9 pomocníků ve 4 krajích, v roce 2016 již jen 6 ve 3 krajích. Navzdory zjevné přínosnosti nedošlo k systémovému ukotvení této služby, jež stojí na pomezí zdravotnictví a sociálních služeb.

Ze studie, kterou nyní vypracoval Státní zdravotní ústav vyplývá, že například tuberkulóza postihuje obyvatele lokalit desetkrát častěji než ostatní populaci. Podobné je to s infarktem, který se objevuje dvakrát víc a deprese dle zprávy postihují lidi v sociálním vyloučení dokonce třikrát častěji.

Dle zprávy by výrazně lidem v lokalitách pomohlo, kdyby měli více informací. K nim se bohužel kvůli každodenním starostem o živobytí a složitým životním podmínkám bohužel často nemají šanci dostat. „Tři čtvrtiny zdejších obyvatel totiž nedosáhlo na vyšší než základní vzdělání,“ vysvětluje pro plzeňský Deník.cz lékařka Státního zdravotního ústavu Hana Janata. 

Výsledkem je, že jejich horší životospráva se projevuje i přímo na dětech. „A kruh se uzavírá: nedostatek správné výživy a nezdravý životní styl se projeví i ve školní úspěšnosti dětí a pozdějším začlenění do společnosti,“ připomíná pro plzeňský Deník.cz zdravotnice Hana Janata.

„Například o tom, že lidé trpí cukrovkou, nemusejí tušit prvních osm let,“ uvádí pro plzeňský Deník.cz přednosta Interní kliniky Fakultní nemocnice v Motole Milan Kvapil. Dostupnost služeb lékařů je v lokalitách výrazně omezena a proto se lidé nezajímají o preventivní prohlídky. Pomoc lékaře vyhledávají jen při akutních stavech, kdy už jsou choroby rozvinutější a je často pozdě dalšímu zhoršení zdravotního stavu zabránit. Doživají se proto častěji pouze 65 let, což je o 18 let kratší doba než u lidí žijících mimo lokality.

Státní zdravotní ústav ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví spustil několik preventivních programů, které cílí hlavně na děti. „Jezdíme do škol ve vyloučených lokalitách. Učíme děti například to, jakou chtít svačinu, nebo jak a kdy si správně čistit zoubky. Hravou formou jim vysvětlujeme, proč nepít alkohol a proč nekouřit,“ popisuje pro plzeňský Deník.cz některé z programů Hana Janata.

V několika vybraných lokalitách se podle ní konaly i speciální „dny zdraví“, v rámci kterých se mohli lidé nechat vyšetřit. „Funguje to. Skrze děti se informace dostávají i k dospělým. 

Podle nejnovějšího výzkumu a informací Agentury pro sociální začleňování žije v České republice 95 000 až 115 000 sociálně vyloučených osob, tedy lidí potýkajících se s chudobou, koncentrovaných v 606 sociálně vyloučených lokalitách.