Konec vepřína v Letech? Společnost AGPI akceptovala nabídku státu na odkup. Růžička: Zpráva par excellence!
Společnost AGPI přijala nabídku vlády na odkup vepřína v Letech na Písecku,
který stojí na místě protektorátního koncentračního tábora pro Romy. Částku, za
niž stát objekt vykoupí, ani jedna ze stran zatím nezveřejní. Místopředseda
představenstva AGPI Jan Čech ČTK řekl, že představy společnosti o sumě byly
výrazně vyšší. Podle něj byl stát při vyjednávání "velice přísný". Mluvčí
ministerstva kultury Simona Cigánková ČTK sdělila, že by vláda měla o odkupu
jednat na přelomu srpna a září a stát by s firmou mohl smlouvu uzavřít po
prázdninách.
"Pokud všechno půjde podle předpokladů, měl by se celý obchod uzavřít ještě
do konce současného volebního období," řekl Čech. Dodal, že přestože se
představy obou stran o ceně lišily, jednání považuje za velmi korektní.
Ministerstvo kultury nyní podle své mluvčí dokončuje materiál o postupu
odkupu, který by měla vláda projednat na přelomu srpna a září. "Předpokládáme
tedy, že již počátkem nového školního roku by mohlo dojít k uzavření kupní
smlouvy," uvedla Cigánková. Podotkla, že jednání se odehrávají v takzvaném
vyhrazeném režimu, tedy v určitém stupni utajení. Není tedy možné přesnější
informace zveřejnit.
Růžička: "Je to pro mě zpráva dne, zpráva par excellence! O to silnější, že i
v tuto chvíli jsem právě v Letech u Písku, se židovskou delegací. Doufal jsem
celý život zejména, že se toho dožiju, a z toho mám největší radost."
O odkupu a zbourání diskutovalo už několik vlád, cena ale nikdy nepadla.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dřív řekl, že jeho kabinet by chtěl jednání
dotáhnout do konce. Společnost AGPI původně upřednostňovala výměnu za vepřín na
jiném místě, teď souhlasila s finanční kompenzací.
"Drželi jsme konzistentní názor, že pokud by bylo nezbytně nutné vepřín
odstranit, požadujeme vystavění nového areálu na vhodném místě a přesun výroby,"
řekl Čech. Podle zjištění bývalého ministra Jiřího Dienstbiera by jenom vyřízení
povolení pro tuto operaci mohlo trvat až deset let. Proto byla pro vládu jediná
varianta finanční kompenzace.
"Je to pro mě zpráva dne, zpráva par excellence! O to silnější, že i v tuto
chvíli jsem právě v Letech u Písku, se židovskou delegací. Doufal jsem celý
život zejména, že se toho dožiju, a z toho mám největší radost. Pokud se vše
potvrdí, rád seženu finanční zdroje na oslavu – pro širokou veřejnost. Může se
jí zúčastnit kdokoli, každý soudný občan této republiky," uvedl pro server
Romea.cz Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského holokaustu.
"Velmi vítáme nedávný vývoj v kauze Lety. Nakonec se ukázalo, že když se na
řešení této ostudy skutečně začalo pracovat, nebylo to složité a trvalo to
relativně krátce. Doufáme, že chov prasat v místě genocidy bude brzy ukončen,"
reagoval na nejnovější vývoj pro server Romea.cz Miroslav Brož z organizace
Konexe.
"Boj o důstojnost obětí a přeživších tábora v Letech a vlastně i nás všech,
ale ještě není vyhrán. Teď musíme zjistit o táboře Lety pravdu. Musí být
dokončen archologický výzkum lokality a proveden další další tolik potřebný
výzkum," dodal Brož.
"Obávám se také, že nás brzy čekají spory a žabomyší války o osud místa,
respektive o tom, kdo bude spravovat památník, muzeum, nebo cokoli co na místě
tábora po odstranění farmy vznikne. Pohled Konexí je, že by to neměla být státní
instituce, protože stát svým jednáním v uplynulých dekádách a svým přístupem k
romské menšině a památce obětí samudaripen obecně, k něčemu takovému dávno
ztratil všechnu legitimitu. Líbil by se nám vznik nezávislé, nestátní
organizace, ve které by měli důležité slovo pozůstalí, která by o místo romské
genocidy v Letech pečovala," uvedl na závěr Miroslav Brož.
"Dnešek je historickým dnem pro důstojnost Romů a historickým vítězstvím
evropské občanské společnosti. Společně s aktivisty a politickými vůdci, Romy i
neromy, Čechy a dalšími Evropany, jsme Lety změnili ze symbolu hanby na symbol
vítězství a důstojnosti," uvedl pro server Romea.cz prezident organizace EGAM
Benjamin Abtan.
Akcionáři AGPI minulý týden souhlasili s tím, že společnost vepřín prodá
vládě. Areál v Letech, který stojí na místě bývalého pracovního a následně
cikánského tábora, se stavěl za komunismu od roku 1972. V první etapě vzniklo
deset hal, v druhé tři haly. V letech 2013 až 2015 dala firma do poloviny hal
nové technologie. Areál je na ploše o rozloze 7,1 hektaru, kde je ve 13 halách
13.000 prasat. Firma by podnik převedla na stát bez zvířat a zaměstnanců.
Cigánková ČTK už dřív řekla, že po schválení materiálu vládou by následoval
podpis kupní smlouvy, demolice výkrmny, asanace prostoru, zpracování projektové
dokumentace k památníku a jeho realizace. Ministr kultury Daniel Herman
(KDU-ČSL) upřesnil, že úprava areálu je záležitost dalších let.
Podle odhadů by cena mohla činit několik stovek milionů korun. V červnu 1998
tehdejší ministr Vladimír Mlynář Zemským novinám v rozhovoru řekl, že soudní
odhad ceny vepřína činil v té době 50 milionů korun a tržní odhad podle majitelů
140 milionů, vlastníci ale požadovali 300 milionů korun. Prezident Miloš Zeman
před pár týdny uvedl, že ještě jako premiér farmu odmítl zrušit, protože by to
daňové poplatníky tehdy stálo asi 400 milionů.
Výběr událostí kolem bývalého koncentračního tábora pro Romy v Letech na
Písecku
- Tábor stál dva kilometry východně od obce Lety. Od srpna 1940 byl označován
jako pracovní tábor, od roku 1942 jako sběrný tábor a od srpna 1942 jako
cikánský tábor. Jeho oplocená část měla rozlohu 66 arů (0,66 hektaru), ke které
patřilo ještě 11,2 aru neoplocené zemědělské půdy. V letech 1942 až 1943 byl
tábor vězením pro "Cikány, cikánské míšence a osoby žijící po cikánsku". V
nelidských podmínkách zde čekala smrt na 326 vězněných, z toho 241 dětí mladších
14 let. Dalších 540 vězňů bylo posláno na smrt do vyhlazovacího tábora Osvětim –
Březinka. - V roce 1973 byl na místě tábora postaven velkokapacitní vepřín.
- O vybudování důstojného pietního místa na místě tábora se začalo hovořit v
roce 1995, kdy byl nedaleko areálu vepřína odhalen památník obětem tábora. - V roce 1997 ministři Jan Ruml (ODS) a Pavel Bratinka (ODA) prohlásili, že
navrhnou vládě, aby vepřín vykoupila a zbourala, a na místě nechala postavit
důstojný památník romským obětem holokaustu. Společnost AGPI, které vepřín
patří, později uvedla, že je ochotna farmu přemístit za "přiměřenou náhradu",
což jsou podle odhadů stovky milionů korun. - Od té doby se problém odsouval, byť se k němu vlády i úředníci často
vyjadřovali: k řešení problému se hlásily vlády Václava Klause (ODS), Josefa Tošovského (nestraník) i Jiřího Paroubka (ČSSD), za stěžejní věc označili
odstranění vepřína a vybudování důstojného pietního místa v roce 1999 prezident
Václav Havel i ministr pro lidská práva Michael Kocáb (za SZ), často o situaci
jednali vládní zmocněnci pro lidská práva. - V dubnu 2005 Evropský parlament schválil v rámci rezoluce odsuzující
diskriminaci Romů výzvu ke zrušení vepřína v Letech. Krátce poté vyvolal rozruch
prezident Václav Klaus, který řekl, že tábor nebyl "koncentrační tábor v tom
slova smyslu," s tím, že tábor nebyl určen pro Romy, ale "pro ty, kteří odmítli
pracovat". Klausův názor vyvolal pobouření v řadách romských organizací i
politiků. Podobně jako Klaus se v srpnu 2014 vyjádřil poslanec Tomio Okamura
(Úsvit), jehož slovy se zabývala policie, která pak trestní oznámení na Okamuru
odložila s tím, že nebylo zjištěno naplnění skutkové podstaty trestného činu. - V dubnu 2007 premiér Mirek Topolánek (ODS) řekl, že na přemístění vepřína
nebude mít vláda peníze. Podobně se v roce 2012 vyjádřil premiér Petr Nečas
(ODS) a v květnu 2014 premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který řekl, že desítky
milionů korun, potřebné na likvidaci a postavení nového vepřína, by měly být
využity třeba na vzdělávání romských dětí a na zlepšování sociálních podmínek v
sociálně vyloučených lokalitách. - V červnu 2010 bylo nedaleko místa, kde ležel tábor, otevřeno pietní místo,
které tvoří přírodní amfiteátr, dvě repliky původních dřevěných ubikací s
expozicí připomínající památku romských obětí nacismu, parkoviště a nové cesty.
Ministr kultury Václav Riedlbauch tehdy řekl, že zásluhu na vzniku tohoto místa
má především zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb. Vláda na projekt uvolnila
21,4 milionu korun. Pietní místo později převzal do správy Památník Lidice. - V červenci 2013 Výbor OSN pro lidská práva vyzval Českou republiku, aby
vepřín zavřela. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková v reakci
řekla, že odstranění vepřína podporuje, rozhodnutí o jeho osudu je ale na nové
vládě. - Loni v květnu ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) řekl, že na
místě bývalého tábora bude zřejmě dále vepřín. Vedl několik jednání s majiteli,
ale žádný konkrétní závěr z dialogu nevzešel. Začátkem srpna ovšem ministr
kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) oznámil, že vláda je blízko k dohodě o odkoupení
vepřína. Herman uvedl, že věří tomu, že vláda celou záležitost dokáže vyřešit do
konce volebního období. - Loni začátkem září se kvůli svým slovům o táboře stal terčem kritiky
ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš. Podle fotoreportéra Aktuálně.cz Babiš
řekl, že je lež, že Lety byly koncentračním táborem. "Byl to pracovní tábor. Kdo
nepracoval, šup a byl tam," řekl údajně. Babiš se poté omluvil a od výroků
distancoval, tábor také navštívil spolu s Hermanem a ministrem spravedlnosti
Robertem Pelikánem (ANO). Ve stejné době Babiš řekl, že chce sehnat peníze na
výstavbu památníku a zajistit výkup vepřína. - Začátkem loňského září ministr Dienstbier zveřejnil starší usnesení z dubna
2016, podle něhož kabinet preferuje vykoupení vepřína. Loni v listopadu vláda
rozhodla o zadání posudku na ocenění pozemků nemovitostí a technického vybavení
výkrmny, aby ji stát mohl odkoupit. Vlastní posudek má i společnost AGPI, cenu
ale ani jedna ze stran nezveřejnila. - Letos 13. července si zástupci vlády a společnosti AGPI předali nabídky k
případnému odkupu. Valná hromada firmy vyslovila souhlas s převodem
areálu vepřína na stát. Částka, kterou by stát měl zaplatit, zatím není veřejně
známá. - 7. srpna 2017 společnost AGPI přijala nabídku vlády na odkup vepřína v
Letech na Písecku.
