Situaci azylových domů v Brně má postupně řešit projekt Rapid Re-housing. O své zkušenosti se podělily romské sociální pracovnice.

Padesát rodin z azylových domů a ubytoven v Brně dostalo v rámci projektu Rapid Re-Housing městský byt. Výše nájemného odpovídá u těchto bytů výši dávek na bydlení. Projekt realizuje nezisková organizace IQ Roma Servis ve spolupráci s Magistrátem města Brna a Ostravskou univerzitou. Působí v něm
mimo jiné dvě romské sociální pracovnice: Marie Giňová a Marie Ferencová, o nichž píše server Aktuálně.cz

“Jsou tam strašné potíže s hygienou, na jednom patře je třeba jenom jeden záchod. Člověk se nemůže umýt, uvařit, kdy potřebuje,” uvedla v rozhovoru o životě na ubytovnách Ferencová pro server Aktuálně.cz. “Velké negativum je prostředí pro děti,” doplňuje. “Na ubytovnách není klid ani prostor, aby se nachystaly do školy, psaly úkoly.” Na ubytovnách je pak běžné platit za stísněné životní podmínky a život bez teplé vody přes den i sedmnáctitisícové nájemné, píše Aktuálně.cz.

Server cituje i četné zkušenosti pracovnic s diskriminací Romů v oblasti pronajímání komerčních bytů. “V naší organizaci jsme dělali několik testů na diskriminaci při hledání bydlení a jednoznačně jsme prokázali, že Romy ubytovat nechce hodně majitelů bytů,” vypráví Marie Giňová. “I realitní kanceláře se odkazovaly na to, že majitel si nepřeje Romy v bytě. Romové po dvacátém odmítnutí s odůvodněním, že je Rom, propadají zoufalství. Máme případy, kdy jsme obvolali i sedmdesát komerčních podnájmů a nikde je nechtěli. Je to frustrující,” shrnuje své pocity z praxe.

Nedostatečné bydlení má podle organizace IQ Roma servis negativní dopad na studijní výsledky dětí a zdravotního stavu členů rodin. Spousty z těchto rodin musí žít rozdělené, jejich děti jsou v ústavní výchově a jejich návrat do rodiny je podmíněný zlepšením jejich bytové situace. Nevhodné je i bydlení v azylových domech, ty totiž ve většině případů neposkytují bydlení celým rodinám. Konkrétně v Brně jsou azylové domy dlouhodobě přeplněné.