Svět slaví MDŽ. Evropská romská informační kancelář volá po posílení práv romských žen
Svět slaví Mezinárodní den žen (MDŽ), který připadá na 8. března. Svátek,
který původně oslavoval stávky newyorských švadlen v roce 1908, se v České
republice postupem času zbavuje nálepky socialistické oslavy a aktivistky
ho stejně jako jejich předchůdkyně před stoletím využívají k prosazování ženských práv a rovných šancí. Evropská romská informační kancelář (ERIO) vydala prohlášení, v němž upozorňuje na nutnost posílit práva a politickou participaci romských žen.
romské problematice tím, že poskytuje informace orgánům EU, občanům a vládám.
Využívá své rozsáhlé sítě kontaktů v boji proti rasistické diskriminaci Romů, a
to prostřednictvím osvěty, lobbyingu a působení při přípravě vládních programů.
Evropská romská informační kancelář (ERIO)
upozorňuje na nutnost posílit práva a politickou participaci romských žen a
uvádí kroky, jimiž lze těchto cílů dosáhnout.
Podle ERIO jsou romské ženy obzvláště zranitelnou skupinou. Kromě problémů, kterým
čelí mnoho jiných žen, jsou znevýhodněny v přístupu k zaměstnání,
vzdělání, zdravotní péče a k sociálním službám nejen v důsledku vícenásobné diskriminace ze strany většinové společnosti, ale také
vlivem přetrvávajícího tradičního rozdělení rolí mužů a žen v romské
komunitě.
“Členské státy i samotná
EU by měly bojovat proti všem těmto faktorům včetně nesnášenlivosti vůči Romům,
které brzdí plné požívání lidských práv romských žen,” uvedl výkonný ředitel ERIO Ivan Ivanov zdůrazňuje
Účast romských žen v sociální, ekonomické, kulturní a politické oblasti je
podle ERIO zásadní pro úspěšné začleňování Romů a pro dosažení jejich rovného
postavení.
“Pro zajištění rovnoprávného postavení romských žen
a jejich aktivního občanství životně důležitá účast v rozhodovacích
procesech,” dodal Ivanov s tím, že by podle něj členské státy měly zahrnovat genderový rozměr
ve svých národních strategiích romské integrace.
MDŽ se vrací do ČR, má upozornit na nerovné postavení žen a mužů
Mezinárodní den žen se vrací i do českého povědomí a zaměřuje se na prosazování
ženských práv a rovných šancí. Pořádají se semináře a diskuse. Na nerovné podmínky
žen a mužů upozorňují i některé české političky a politici.
V mezinárodních srovnáních, která se zaměřují na rovné šance žen a mužů,
Česko bývá hluboko za polovinou. Například v hodnocení Světového ekonomického
fóra skončilo v roce 2014 mezi 142 zeměmi na 96. příčce. Důvodem byly mimo jiné
velké rozdíly mezi výdělky žen a mužů či nízké zastoupení žen v rozhodovacích
pozicích.
Ženy tvoří 51 procent obyvatel Česka. Ve Sněmovně jim připadá pětina křesel,
v Senátu 19 procent, v krajských zastupitelstvech pětina, v zastupitelstvech
měst a obcí 27 procent. V sedmnáctičlenném kabinetu jsou tři ministryně. Ženy
vydělávají v průměru zhruba o pětinu méně než muži. V letech po krizi se jejich
výdělky navíc zvedají pomaleji než výdělky mužů.
Jedním z důvodů nižšího odměňování je to, že ženy pracují v oborech s nižšími
příjmy a také na nižších postech. Do rozhodovacích pozic pronikají navíc
obtížně. Přitom mívají vyšší vzdělání než muži. V roce 2014 podle statistické
ročenky tvořily tři pětiny absolventů bakalářského a magisterského studia
veřejných vysokých škol ženy.
Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) už dřív ČTK řekl, že ženy v
Česku stále rovné podmínky a postavení s muži nemají, i když jim to zaručují
české zákony. Zmínil právě nízké zastoupení v Parlamentu a ve vedoucích pozicích
či nižší výdělky. Dienstbierův tým sepsal strategii s opatřeními, mezi nimiž
byly například i kvóty pro sestavování kandidátních listin do voleb. Kabinet
dokument schválil. Návrh volební novely s novými pravidly už pak ale nepřijal. K
nerovnosti výdělků se dnes chystá vyjádřit ministryně práce Michaela Marksová
(ČSSD). Aktivistky spolu s experty z Institutu pro demokracii a ekonomickou
analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI dnes představí výsledky
studie, jak se státu či radnicím vyplácí podpora míst ve školkách.
Mezinárodní den žen ještě před pár lety vyvolával slovní přestřelky mezi
politiky. Senát několikrát navrhoval vypustit 8. březen ze seznamu významných
dnů. Sněmovna to zamítla. Levicovým zákonodárcům případné vyškrtnutí MDŽ z
kalendáře vadilo, podle pravicových byl den zprofanovaný z komunistické éry.
Chtěli ho nahradit Svátkem matek.
Postupem let se MDŽ nálepky socialistické oslavy zbavil a podle aktivistek se
vrací k tradicím a připomínání ženských práv. V osmý březnový den roku 1908
stávkovaly newyorské švadleny kvůli těžkým pracovním podmínkám a za lepší život.
O dva roky později se na slavení dne žen dohodly zástupkyně levicových stran a
organizací na konferenci v Kodani, které se zúčastnila i česká sociální
demokratka Karla Máchová. Poprvé se svátek připomínal v roce 1911. Na
demonstracích pak ženy žádaly volební právo a konec diskriminace v práci. OSN
uznala MDŽ v roce 1975.
Evropský parlament věnuje oslavy letošního MDŽ situaci uprchlic a žadatelek o azyl
Uprchlíci hledající v Evropě ochranu před válkou, útlakem a
porušováním lidských práv čelí velkému utrpení. Evropský parlament chce
upozornit na to, že ženy a dívky jsou nejzranitelnější z nich: Potřebují
zvláštní pozornost, protože jsou často předmětem násilí a diskriminace
na základě pohlaví. Proto se Parlament rozhodl dedikovat oslavy
letošního Mezinárodního dne žen 8. března situaci uprchlic a žadatelek o
azyl.
