Židovské organizace mají námitky proti akci Konexe v Terezíně. Jiní takovou připomínku romského holocaustu vítají

Sdružení Konexe chce v Terezíně, ve stejný den, kdy zde proběhne oficiální
připomínka osvobození Osvětimi, uspořádat svoji akci na uctění romských obětí
holocaustu. Obává se totiž, že právě tyto oběti nebudou připomenuty, nebo ne
dostatečně. Tento záměr se nelíbí řediteli Památníku Terezín. Federace
židovských obcí (FŽO) proti tomu z obsahového hlediska nic nemá, ale dodává, že
Konexe se měla napřed domluvit s organizátory či s FŽO. Takovou připomínku romských obětí nacismu vítají dokumentarista Břetislav Rychlík a historik Michal Schuster.

Holocaust byl jen jeden

Miroslav Brož z Konexe tvrdí, že jeho sdružení nechce narušovat oficiální pietní
akt, ale naopak mu jde o jeho celistvost. Holocaust byl podle něj jen jeden a
měl společný základ v norimberských zákonech – a Konexi jde o připomínku, že
mezi oběťmi nacismu byly i ty romské. Dalším cílem Konexe je snaha dostat do mezinárodního diskursu širší povědomí o tom, že na části území bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku stále stojí prasečí farma.

"Nejen pietní akt v Terezíně, ale celá atmosféra kolem něj nám nedává
jistotu, že se budou důstojně připomínat i zavraždění Romové. Například Česká
televize připravuje pásmo filmů a dalších pořadů k tomuto výročí, jsou tam
pořady o Židech i o českém odboji, o Romech však ani tečka,“ sdělil Brož serveru
Romea.cz.

Památku obětí zpochybňují někteří politici 

„Památka a utrpení jedněch se vzpomíná se zaslouženou úctou a pietou. Utrpení
jiné skupiny obětí se relativizuje, zpochybňuje a jejich památka je znevažována
prasečákem, ale i výroky některých politiků, například Tomia Okamury,“ dodává k
tomu Brož.

Podle historika Michala Schustera z Muzea romské kultury sice může na našem území po roce 1989 docházet k rozvoji veřejného připomínání, vzdělávání a výzkumu o romském holocaustu, nejde ale rozhodně o uzavřený proces a mnoho ještě bude třeba vykonat. Romské oběti holocaustu jsou i podle něj některými českými politiky záměrně zpochybňovány a navíc nejen v české společnosti stále panují předsudky, které jsou stejně nebezpečné jako ty před více než 75 lety.

"Datum 27. ledna, označené za den památky obětí holocaustu, je připomínkou osvobození vyhlazovacího koncentračního tábora Auschwitz, kde trpěly a umíraly různé skupiny lidí. V tomto utrpení jsou si všechny oběti nacistického vyvražďování rovny, takže i 27. ledna by měla být nejen v Terezíně důstojně připomenuta také památka na romské oběti," řekl Schuster Romea.cz.

I Břetislavu Rychlíkovi, který se historií holocaustu dlouhodobě zabývá (mimo jiné i v
komisi Fenomén holocaust, kterou ve druhé půli 90. let ustavil Václav Havel), se
terezínská akce sdružení Konexe zdá potřebná. Připomínání romských obětí
holocaustu podle něj není nikdy dost.

„Můj film o romských válečných obětech
ostatně začínám pojmem ,neznámý holocaust´. Od té doby se informovanost o
romských obětech nacismu trochu zlepšila, ale ne o moc. Konexe se ovšem měla
napřed domluvit se židovskými organizacemi,“ myslí si dokumentarista.

„Romské oběti je dobré připomínat zároveň s těmi židovskými. Silná
nevraživost proti Romům se totiž snaží romský holocaust zpochybňovat. A někteří
internetoví diskutéři ho dokonce vítají. V této atmosféře je proto velmi
důležité připomínat holocaust vcelku,“ dodal Rychlík.

Námitky proti podobě akce 

Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí (FŽO), říká, že při každé
pietní akci, kterou FŽO organizuje, připomínají řečníci všechny oběti, včetně
Romů. „My máme každý rok napřed akci v Senátu a tam se vždy mluví i o romských
obětech. Letos ovšem nevím, jak to přímo během terezínského pietního aktu bude,
protože tam možná nebudeme mít prostor pro vyjádření. Organizuje to
Evropský židovský kongres a bude tam hodně hostů,“ řekl Kraus Romea.cz.

Proti akci Konexe nemá Kraus po obsahové stránce žádné námitky. „Problém je
však v tom, že lidé z Konexe nám to pouze ohlásili, aniž by se s námi nějak
snažili předem domluvit. A to se ve slušné společnosti nedělá,“ dodal Kraus.

Méně smířlivý je ředitel Památníku Terezín Jan Munk. „Je to ptákovina. Den
konce holokaustu je vzpomínkou na všechny oběti, takže je nesmysl, aby se zvlášť
připomínala oběť jedné menšiny. Zvlášť s ohledem na přísná bezpečnostní opatření
je nesmysl, aby se podobné demonstrace pořádaly,“ řekl

Munk serveru iDnes.cz.

Akce Konexe by podle Brože měla být poklidná. „Sejdeme se, pomodlíme se za
oběti, a potom se v poklidu připojíme k hlavní pietní akci, aniž bychom ji
chtěli jakkoli narušit,“ řekl Brož.

Vzpomínkový akt k 70. výročí osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi
pořádá 27. ledna Evropský židovský kongres. Do Terezína se sjedou desítky
evropských politiků. Prezident Miloš Zeman pozval hlavy 14 států, zatím ale
potvrdil účast jen prezident Bulharska. Většina dalších státníků dala přednost
pietnímu aktu přímo v Osvětimi, který se koná ve stejný den.