S příjímáním uprchlíků souhlasí 35 procent obyvatel ČR. Podíl těch, kteří zcela odmítají uprchlíky, klesl

Podíl Čechů, kteří zcela odmítají uprchlíky, klesl od podzimu o 11
procentních bodů na 58 procent. Jako hrozbu pro evropskou bezpečnost je vnímá 82
procent lidí, pro mír ve světě 71 procent a pro bezpečnost ČR 68 procent. Ve
všech třech případech jsou to nejnižší hodnoty od počátku srovnatelných měření v
říjnu 2015. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění
(CVVM).

S příjímáním uprchlíků do doby, než budou schopni vrátit se do země svého
původu, souhlasí 35 procent veřejnosti. Na podzim to byla čtvrtina. Pouhá tři
procenta lidí ale nemají problém s tím, aby Česko přijalo uprchlíky z válečných
zemí a nechalo je usadit se zde.

Podpora přijímání uprchlíků se zvyšuje s dosaženým vzděláním, životní úrovní
a spokojeností se životem. Z hlediska stranických preferencí jsou přijímání
uprchlíků více nakloněni voliči ODS, TOP 09, KDU-ČSL a Pirátů, naopak spíše
odmítavě se k němu stavějí rozhodnutí nevoliči a voliči SPD či KSČM. Proti
přijímání uprchlíků jsou častěji lidé, kteří důvěřují prezidentovi.

Podíl těch, kteří uprchlíky vidí jako hrozbu pro evropskou bezpečnost klesl
od podzimu o šest procentních bodů. U ohrožení světového míru to byl pokles o
sedm procentních bodů a v případě bezpečnosti ČR se jejich podíl snížil o osm
procentních bodů.

"Přes tento pokles je ale stále situace okolo uprchlíků vnímána silněji jako
hrozba pro evropskou bezpečnost i pro bezpečnost České republiky než konflikty
na Ukrajině nebo v Sýrii a s konfliktem v Sýrii je pak hodnocena dosti podobně,
pokud jde o hrozbu pro mír ve světě," uvedli statistici.

O aktuální vývoj okolo uprchlíků se zajímá 47 procent Čechů, což je pokles od
posledního průzkumu o devět procentních bodů a je to zároveň nejnižší hodnota od
začátku měření. Stále je ale zájem lidí o toto dění výrazně vyšší než o vývoj na
Ukrajině či v Sýrii, je zhruba srovnatelný se zájmem o dění okolo konfliktu na
Kavkaze mezi Ruskem a Gruzií po gruzínském pokusu o ovládnutí Jižní Osetie či o
události tzv. arabského jara v době, kdy šlo o velmi čerstvé a mediálně ostře
sledované události.

"Pouze zájem české veřejnosti o dění týkající se tzv. Islámského státu a v
době svého maxima ještě i konflikt na Ukrajině býval výrazně vyšší než aktuálně
vyjadřovaný zájem o dění související s uprchlíky, který přitom v době svého
maxima překonával i maximální hodnoty zájmu o dění na Ukrajině i o aktivity tzv.
Islámského státu," uvedlo CVVM.

Lidé jsou dlouhodobě výrazně více nakloněni přijímání uprchlíků z Ukrajiny
než z Blízkého východu a severní Afriky. Téměř žádný vliv na názor Čechů nemá
ani případná hrozba ztráty peněz z evropských fondů kvůli odmítnutí migrantů.

Průzkum se uskutečnil od 7. do 19. dubna a zúčastnilo se ho 1115 lidí.