Romští studenti vzdali čest svým vzorům: Kořeny máme od toho, abychom mohli růst
V pražském klubu Meet Factory proběhly oslavy Mezinárodního dne Romů. Kromě bohatého hudebního programu, v němž se na pódiu setkali zástupci mladé generace romských muzikantů se svými staršími kolegy, tu romští studenti vzdali symbolickou poctu osobnostem, které považují za své vzory, a které se podle nich svou prací a životem zasloužili, či stále zasluhují o pomoc Romům a zlepšení vztahů s majoritní společností.
VIDEO
Osobnosti mohlo 200 oslovených romských studentů nominovat a hlasovat pro ně v anketě, kterou začátkem roku uspořádalo sdružení Ara Art ve spolupráci se Slovem 21. Své vzory studenti vybírali v oblastech politiky, kultury, sociální sféry, školství, sportu a médií a vybrali také osobnost, jíž vzdali poctu In Memoriam.
Pocty z rukou studentů převzali:
V oblasti politiky Oto Váradi – dlouholetý úspěšný komunální politik v okrese Ralsko – zastupitel, velitel městských strážníků a od roku 2012 také místostarosta města Ralsko.
V oblasti školství Hilda Pášová – učitelka českého jazyka, která svou pedagogickou prací pomohla mnoha Romům úspěšně absolvovat závěrečné, maturitní, či přijímací zkoušky, některým i absolvovat vysokoškolské studium. Vedle toho pracovala v 90. letech jako mluvčí Romské občanské iniciativy, byla koordinátorkou pražských romských poradců, redaktorkou romského televizního vysílání a nějakou dobu se věnovala i spisovatelské dráze.
V oblasti sportu Stanislav Tišer – mnohaletý úspěšný reprezentant Československé republiky v boxu, který po ukončení závodní kariéry založil Box klub Žižkov, v němž poskytl bezpečný prostor a své trenérské úsilí mladým lidem trpícím sociálním vyloučením. Za to převzal v roce 2000 cenu Fair Play Českého Olympijského výboru.
V oblasti sociální sféry Jarmila Kuchárová – po tvrdých pracovních začátcích, kdy byla zaměstnána jako jeřábnice, si doplnila vzdělání, aby mohla profesionálně pomáhat potřebným v tíživých životních situacích. Pracovala jako sociální pracovnice na okresním úřadě v Chomutově, působila také v Člověku v tísni a v oblastní Charitě. Přestože se s jejím jménem nesetkáváme na stránkách novin či na televizních obrazovkách zanechala svou nesmazatelnou stopu v životech i v srdcích mnoha lidí.
V oblasti médií Karel Holomek – Moravský Rom, syn vůbec prvního vysokoškolsky vzdělaného Roma v Československu, sám původem stavební inženýr. Pro jeho otevřený nesouhlas s invazí sovětských vojsk byl ale z fakulty vyloučen. Musel ukončit akademickou kariéru a mnoho let střídat různé dělnické profese. V té době založil a vedl samizdatové nakladatelství. Po roce 1989 vstoupil do politiky a zastával poslanecký mandát. V současné době je předsedou Společenství Romů na Moravě, čestným předsedou Společnosti odborníků a přátel Muzea romské kultury, ředitelem Mezinárodního romského centra při Helsinském občanském shromáždění, členem rady vlády pro lidská práva a šéfredaktorem časopisu Romano Hangos, který je jediným romským periodikem vycházejícím v celé České republice.
V oblasti kultury Ida Kelarová – jako mladá brněnská konzervatoristka začala svou kariéru v proslulém divadle Husa na provázku. V roce 1982 však odešla se svým manželem do emigrace – žila, tvořila a pracovala, koncertovala a učila romské písně ve Walesu, v Dánsku a v Norsku. V roce 1995 se vrátila do Čech, založila zde Mezinárodní školu pro lidský hlas, posléze také sdružení Miret, dětský sbor Čhavorenge, či skupinu Romano Rat. Organizuje mezinárodní workshopy, multietnické projekty, festivaly, učí, propojuje světy svých svěřenců s jinými muzikanty a sama také tvoří a koncertuje, a to zdaleka nejen v Čechách.
In Memorim byl poctěn Josef Fečo – skladatel, textař a skvělý muzikant. V mládí se věnoval především klasické hudbě, ale pro předsudky pedagogického sboru pražské konzervatoře nedostal možnost nastoupit ke studiu a snu o dráze houslového virtuosa se musel vzdát. Na hudbu ale naštěstí nezanevřel. Koncertních i studiových úspěchů dosahoval nejprve se svou kytarovou kapelou Romano Štar a v 70. letech se začal věnovat folklórní hudbě jako primáš tehdy proslulého folklórního tělesa Raidž. Současně také skládal a textoval – nejen vlastní písně, ale složil i několik muzikálů s romskou tematikou, či operu Géňa a Béla. Zemřel na sklonku roku 2013.
Poctu za svého muže převezme paní Olga Fečová.
Symbolická studentská pocta má podobu gramofonové desky, jejíž střed zdobí čakra, kterou známe z romské vlajky. „Těmto dříve oblíbeným nosičům se říkalo LP, tedy ´long playing´. Vnímáme to tak, že hlas poctěných osobností zní dostatečně dlouho na to, aby dokázal inspirovat nás v mladší generaci“, říká studentka Pedagogické fakulty UK Denisa Hatinová.
Studentské pocty nejsou dalším z řady ocenění, která se každoročně udílí. Byly tématem pouze letošního ročníku oslav, který byl věnován především mladé generaci Romů. „Naším cílem je založit tradici společných důstojných oslav svátku Romů. Pokud se nám to podaří, bude příští ročník věnován jiným tématům, jiným osobnostem, jiným skupinám,“ říká David Tišer, ředitel sdružení Ara Art, které letošní oslavy MDR pořádá.
Partnery Ara Artu při pořádání oslav jsou Hate Free Culture, Muzeum romské kultury, ROMEA a Slovo 21.