Romský partyzán Josef Serinek obdržel in memoriam Cenu 1. června!
Prestižní plzeňskou městskou Cenu 1. června, udělovanou za významný přínos k objasnění a prosazení principů demokracie, svobody a spravedlnosti, obdrží za rok 2020 in memoriam příslušník protinacistického odboje romské národnosti Josef Serinek. Byl vězněn v koncentračním táboře Lety a za druhé světové války se stal partyzánským velitelem. Cena bude předána při slavnostním zasedání Zastupitelstva města Plzně 30. června 2021, sdělila ČTK Marie Fialová z tiskového odboru magistrátu.
Návrh na udělení Ceny 1. června Serinkovi obdržel primátor Martin Baxa (ODS) loni v dubnu. Kvůli protipandemickým opatřením se rozhodnutí o udělení ceny a slavnostní zasedání zastupitelstva o rok posunulo.
“Příběh plzeňského rodáka a hrdiny druhého odboje Josefa Serinka je příběhem vlastenectví, statečnosti a vzdoru, ale i příběhem perzekuce, staletého pronásledování, sociálního vylučování, příběhem manipulace dějinami i příběhem bílých míst naší historie,” uvedl primátor. Tragický příběh českých a moravských Romů podle něj zůstával i po roce 1989 stranou zájmu veřejnosti.
“Stovky let byli marginalizováni a pronásledováni, přičemž toto pronásledování vyvrcholilo aktivní účastí českých protektorátních úřadů na fungování táborů v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Ani po válce se jim nedostalo respektu, nemluvilo se ani o romských účastnících odboje ani o romském holokaustu. Oceněním Josefa Serinka chceme alespoň symbolicky tuto ignoranci napravit,“ dodal primátor.
Serinek se narodil 25. února 1900 v Plzni – Bolevci, odmítl se účastnit první světové války a dezertoval. Po válce byl amnestován, pracoval jako zahradník a kočí v okolí Plzně, vstoupil do komunistické strany, se svou ženou měl pět dětí.
V srpnu 1942 byl s rodinou deportován do tábora Lety u Písku, kde pod dozorem českých dozorců vykonával otrockou práci. Jeho žena a děti byly zavražděny ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Březinka. Serinek z tábora uprchl a připojil se k odboji.
Na Vysočině založil partyzánský oddíl složený většinou z uprchlých sovětských vojáků. Oddíl operoval v rámci odbojové skupiny Rada tří, podílel se mimo jiné na potrestání přibyslavských četníků, kteří se účastnili zavraždění vojenského velitele Rady tří, generála Vojtěcha Luži.
Po válce se Serinkovi uznání nedostalo. Ve Svitavách si otevřel hospodu U partyzána, po měnové reformě v roce 1953 ji musel zavřít. Zemřel 14. června 1974.
Před měsícem, 8. května, Serinkovi odhalili u příležitosti Dne vítězství ve Svitavách pamětní desku.
“Aby se nezapomnělo na jeho odvahu, čest a odkaz, došlo k umístění připomínkové plakety na dům, kde strávil důležité roky svého života,” uvedli k této příležitosti představitelé města Svitavy.
Cena 1. června připomíná veřejné vystoupení Plzeňanů proti totalitnímu režimu v roce 1953, takzvaný Den prvního zvonění. Mezi její laureáty patří například Václav Havel, spisovatel, publicista Pavel Tigrid, politolog a publicista Oto Ulč, novinářka Petra Procházková, signatářka Charty 77 Dana Němcová a další osobnosti. V roce 2019 ji obdržel architekt, křesťanský politik, odbojář a politický vězeň Jaroslav Cuhra in memoriam.
