Romská rada trvá na tom, aby památník v Hodoníně u Kunštátu spadal pod Muzeum romské kultury
Rada vlády ČR pro záležitosti romské menšiny trvá na tom, aby památník
romského holokaustu v Hodoníně u Kunštátu byl převeden pod Muzeum romské kultury
v Brně. Rada zároveň nesouhlasí s tím, aby z názvu bylo vypuštěno slovo
"romského". Tento záměr rada schválila v pátek na svém zasedání. Zpravodajský
server Romea.cz o tom informovali občanští členové rady a Jiří Souček z
tiskového oddělení vlády.
Projednávání bodu správy památníku romského holokaustu v Hodoníně u Kunštátu
vyvolalo na pátečním zasedání rady emotivní diskuzi. Památník dnes spadá pod
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a spravuje ho Národní pedagogické
muzeum a knihovna J. A. Komenského. Pro veřejnost by se měl otevřít letos v
létě.
Občanští členové rady vyjádřili překvapení, že se začalo uvažovat o tom, že
správa památníku zůstane pod Národním pedagogickým muzeem a knihovnou J. A.
Komenského (NPMK). Diskuze se vedla o názvu památníku, kdy je ve hře varianta,
aby památník nesl název "Památník Hodonín" místo původně zamýšleného názvu
"Památník romského holokaustu v Hodoníně u Kunštátu". –
"Dle usnesení vlády z roku 2011 má celý název nově vzniklého památníku znít
Památník romského holokaustu v Hodoníně u Kunštátu. Proto odmítáme záměr
vypustit z názvu památníku výraz ‚romského holokaustu‘," uvedl Jan Balog,
místopředseda za občanskou část Rady vlády pro záležitosti romské menšiny.
Tato i předchozí Rada vlády pro záležitosti romské menšiny opakovaně
doporučovaly vládě převod správy památníku pod Ministerstvo kultury a jeho
příspěvkovou organizaci Muzeum romské kultury. To je také jedno z opatření
obsažených ve vládou odsouhlasené Strategii romské integrace do roku 2020.
"Na tom místě leží naše romské oběti a je tudíž přirozené, aby správa
pietního místa a památníku připadla romské instituci," dodal Balog.
Rada nakonec schválila záměr převést Památník romského holocaustu v Hodoníně
u Kunštátu pod Muzeum romské kultury. Občanští členové Rady zdůraznili, že téma
romského holocaustu je pro českou veřejnost neznámé, a proto by název památníku,
který je tomuto tématu věnován, měl nést odpovídající název. Jednomyslně se také
shodli, že pro ně je podstatné spravovat památky romského holocaustu a vyzvali
český stát, aby jim umožnil spravovat místa, na kterých umírali Romové, obdobně
jako to již po mnoho let dělají zástupci židovské komunity.
Ministr pro lidská práva a legislativu Jan Chvojka (ČSSD) přislíbil, že návrh
na převod tohoto památníku a jeho začlenění pod Muzeum romské kultury připraví
do konce května. Bude na tom spolupracovat s ministrem kultury Danielem Hermanem
(KDU-ČSL) a ministryní školství Kateřinou Valachovou (ČSSD).
Historie budování Památníku od roku 2009
2009 – Na základě usnesení vlády č. 589 ze dne 4. května 2009 byly v
roce 2009 uvolněny ministerstvu školství prostředky na výkup areálu a realizaci
projektu. Památník je budován v bývalém rekreačním středisku v Hodoníně, okr.
Blansko.
2012 – V roce 2012 předalo MŠMT areál Národnímu pedagogickému muzea a
knihovně J. A. Komenského (NPMK), příspěvkové organizaci zřizované MŠMT, která
zahájila vlastní stavební práce. Po předchozím archeologickém průzkumu místa
NPMK realizovalo rekonstrukci zachovalého vězeňského baráku. Výsledkem je objekt
věrně připomínající podobu jednoho z „baráků“ z doby existence tzv. cikánského
tábora, tj. z let 1942─1943.
2013 – V roce 2013 NPMK zorganizovalo studentskou soutěž o ideový
návrh dostavby Památníku pro studenty fakult architektury českých vysokých škol,
jíž se zúčastnilo na 90 studentů s 30 soutěžními návrhy. Vítězný návrh Richarda
Pozdníčka byl v letech 2015─2016 zrealizován týmem projektantů v čele s Petrem
Labonkem, za dohledu technického dozoru Radoslava Hoška ze společnosti PORR.
2016 – V létě 2016 skončily stavební práce na památníku, které trvaly
zhruba pět let. Ředitelka NPMK Markéta Pánková na tiskové konferenci nastínila,
jak bude expozice památníku vypadat. Uvedla, že památník bude připomínat sběrný
tábor pro moravské Romy za druhé světové války, ale také internační středisko
pro odsun Němců a tábor nucených prací z 50. let minulého století. Celkové
náklady na odkup areálu, rekonstrukci a vznik expozice činí 98 milionů korun. 20
milionů stál výkup rekreačního areálu od soukromé majitelky, 78 milionů připadá
na rekonstrukci a výstavbu objektů a na vytvoření expozice.
