Romano suno, nahlédněte do života nejmladší romské generace: Jirka píše o své rodině
Romano suno je literární soutěž v romštině, kterou pořádá Nová škola o. p. s. už dvacet let. Za tu dobu se v soutěži sešlo tisíce textů od dětí z různých koutů České republiky. Skrze texty můžeme nahlédnout do života nejmladší romské generace. V jakém světě žijí a jaký svět si přejí dnešní romské děti? Každý týden zde budeme uveřejňovat několik textů.
Romano suno 2003, Jiří Hellebrand, 8 let, Vítkov
Miri fameľija
Vičinav man Jirka the maj mange javla eňa berš. Hin man bari bacht, dživav andre bari famiľija. Hin man daj, dad, duj phrala the jekh pheň. Hine phureder mandar. Aľe oda jekh, dzekana mange pomožinen, kana mange vareso kampel, či man vareso dukhal. Andre miri famiľija hin tiš e baba, o papus the e bibi Jitka. Joj nane miri dočačuňi bibi, ale hiňi manca ciknovarbastar. Hin oda najfeder kamaratka mira dajorakri. Dikhav la but rado. Našťi bisterav pre miro rikono, le jezevčikos Dašenka. The jov patrinel andre famiľija. Dživipen bi e Dašenka bi na avelas dživipen. Hiňi manca, kana som nasvalo, javel ke ma the smutnones pre ma dikhel.
Ciknovarbastar som nasvalo. Hin man vareso le ledvinenca, the e astma the o Del džanel so. Hoj som nasvalo, na phirav but andre škola, the hin mange smutnones. Buterval somas andre špitaľa. Esas manca kodoj miri daj. Ňigda man na omukľas. Kerel peske chvilka pre ma. Sikhľarel man sa, del manca duma, bavinel pes manca. Me mištes džanav, hoj paľis rači na sovel, the sa, so na birinďas perdal o džives, kerel rači, kana amen sovas. Sar javava baro, miri daj na kerla ňič, savoreha lake pomožinava. Kamavas bi, kaj pes te sovel avri. Starinel pes cala famiľijatar, phirel andre buči, sikhľarel le čhavoren, mire kamaraten, the ke koda mek phirel pre bari škola. Le dadeha man tiš bavinav. Bavinas amen la stavebňicaha, vareso lepinas, mukas le draken. Hin Ieha pheras.
Hin mištes, hoj mire phrala the e pheň hine phureder. Savore phiren pro gimplos. Kana hin mange phujes, sa khatar mande keren. Tiš pes manca bavinen. Miri famiľija hiňi but bari. Na chudav bare darki sar aver čhavore, aľe hin amenge jekhetanes mištes. Maj man avena narozeňini. Nejbuter bi kamavas jekh darkos. Džanav mištes, hoj les na chudava. Kamavas bi aspoň čino te jel sasto, the miri famiľija.
Moje rodina
Jmenuju se Jirka a brzo mi bude devět let. Mám obrovské štěstí, že žiju ve velké rodině. Mám maminku, tátu, dva bratry a sestru. Jsou starší než já. Ale nevadí to. Někdy mi pomáhají, když něco potřebuju nebo když mě něco bolí. V naší rodině je taky babička, děda a teta Jitka. Sice to není pravá teta, ale je se mnou odmalička. Je to nejlepší kamarádka mé maminky. Mám ji moc rád. Nesmím zapomenout na svého psa, jezevčíka Dášenku. I ona patří do mojí rodiny. Život bez Dášenky si neumím představit. Je u mě, když jsem nemocný. Přijde ke mně a smutně se na mě dívá.
Odmalička jsem nemocný. Mám něco s ledvinami, k tomu astma a bůhvíco ještě. Protože jsem nemocný, nechodím moc do školy a bývá mi smutno. Víckrát jsem byl v nemocnici. Vždycky tam se mnou byla i maminka. Nikdy mě neopustila. Udělá si na mě čas. Všechno mě učí, povídá si se mnou, hraje si se mnou. Já vím dobře, že pak v noci nespí a všechno, co nestihla za celý den, dělá v noci, když my spíme. Až budu velký, maminka nebude dělat nic, se vším jí budu pomáhat. Chtěl bych, aby se vyspala. Stará se o celou rodinu, chodí do práce, učí děti, moje kamarády, a ještě k tomu chodí na vysokou školu. S tatínkem si také hraju. Stavíme ze stavebnice, něco lepíme, pouštíme draky. Je s ním legrace.
Je dobře, že moji sourozenci jsou starší. Všichni chodí na gympl. Když je mi zle, postarají se o mě. A také si se mnou hrajou. Moje rodina je opravdu velká. Nedostávám drahé dárky jako ostatní děti, ale je nám spolu dobře. Brzo budu mít narozeniny. Nejvíc bych si přál jednu věc. Dobře ale vím, že se nesplní. Chtěl bych, abych byl aspoň trochu zdravý, já i celá moje rodina.
