Romana Hanzlová: Přiznám se, že takový zájem o festival jsme nečekali
Občanské sdružení Lampa nabízí aktivní využití volného času dětí. Jak předškoláci, ale i ti školou povinní, tu mají možnost vyzkoušet a užít si různé aktivity v klubu. Od výtvarné činnosti přes tanec, či zpěv až ke sportovním aktivitám. Letos navíc poprvé pořádali 1.ročník Tanečního festivalu KALE JAKHA o který byl velký zájem. Proto přinášíme rozhovor s paní Romanou Hanzlovou, která za celým festivalem stojí.
Jak probíhaly přípravy na festival a jak probíhala samotná akce?
Festival se uspořádal na četná přání dětí, které navštěvují naše nízkoprahové centrum LAMPA – NZDM, které provozujeme v Mimoni. Myslíme si, že je hodně důležitá spolupráce s dalšími organizacemi a všechny pozvané soubory byly právě z těchto organizací. K našemu překvapení byl o festival hodně velký zájem, a tak jsme poprosili o podporu Liberecký kraj a Českou Lípu, kde se festival konal.
Měli jsme dobrovolníky z řad našich přátel, které zajistila Hanka Janová, trenérka našeho souboru a předsedkyně spolku LUMEN VITAE, který pomáhalo nízkoprahový klub LAMPA zakládat. Díky sponzorům akce mohly nakonec úplně všechny děti ze souborů dostat malý dárek. Jsme také rádi, že členy poroty byli vážení lidé, a to jak z majority, tak z řad Romů.
Čekali jste takový zájem? Jak si ho vysvětlujete?
Přiznám se, že takový zájem jsme opravdu nečekali. Poslední dny před festivalem nám bohužel už nezbývalo nic jiného než další soubory odmítat. Počítali jsme s 10 tanečními soubory. Nakonec se jich přihlásilo 14. Dva nepřijely, ale zase se nám tam objevil jeden nepřihlášený. Velkým lákadlem byla bezesporu Barunka Cínová, účastnice známá ze soutěže Česko-Slovensko má talent, která přijala pozvání jako hlavní host festivalu. Také přišli fandit členové rodin, příbuzní a přátelé dětí. Atmosféra byla opravdu skvělá a skandování i potlesky nebraly konce.
Máte i další aktivity v průběhu roku?
Naše organizace má spoustu dalších aktivit během celého roku. Provozujeme nízkoprahové zařízení, takže s dětmi jezdíme na různé akce, festivaly, tábory i výlety.
Toto léto jsme v jedné z lokalit, ve které působíme, uspořádali již třetí ročník akce s názvem "Víkend pro rodinu a děti". Kromě fotbalu, hudby, zpěvu a tance byla součástí také volba Miss Junior a Miss Princezna.
Mezi další větší projekty patří pouliční fotbalová liga "Across the street – napříč ulicí". V tomto roce jsme odehráli celkem osm turnajů a dva jsou ještě před námi. Díky podpoře Slovanu Liberec měli kluci možnost fandit i přímo na hřišti při prvoligových zápasech. A zapojili jsme se také do kampaně "Fotbalem proti rasismu – SAY NO TO RACISM", v které působí náš kamarád Lukáš Pulko.
Jaké jsou plány pro druhý ročník festivalu?
Na druhý ročník festivalu se už moc těšíme. Ten letošní hodnotíme hodně pozitivně a to nejen my, ale už máme i mnohé pozitivní ohlasy od lidí, kteří se ho zúčastnili. Máme v plánu příště pozvat další zajímavé hosty a připravit tak učínkujícím i návštěvníkům nezapomenutelný zážitek.
Co je hlavní myšlenkou festivalu a co Vás k uspořádání takové akce vedlo?
Naše centrum má vlastní dětský taneční soubor, jehož cílem je smysluplné využití volného času. Tancovat děti moc baví, pravidelně se zúčastňujeme festivalů, které pořádají jiné organizace, a tak jsme si řekli, i na základě podnětů od dětí, proč neuspořádat vlastní festival. Pro ně děti to je nejen zábava, ale také neskutečná motivace. Těší se ze svých úspěchů a vedoucí na ně jsou také právem hrdí. Kromě toho je další myšlenkou spojování lidí z majority a minority, proto jsme na náš festival pozvali také soubor neromských dětí. Ty si získaly velké sympatie nejen svým výkonem, ale také gestem, kdy se vzdaly první ceny ve prospěch jiného souboru. Nechceme, aby se děti rozdělovaly a nechceme, aby byl festival určený pouze pro Romy či neromy.
Jak vnímáte obecně soužití mezi Romy a majoritou v ČR?
V některých situacích vnímáme napětí mezi majoritou a minoritou, v našem okolí jsou to ale vlastně situace, které se jeví banální oproti těm mimo náš region. Snažíme se preventivně působit na děti a eliminovat tak předsudky. V našem centru máme jednu ze zásad – jsme si všichni rovni. Neděláme a nechceme dělat rozdíly.