Ředitelka Muzea romské kultury: Ekonomicky jsou na tom Romové stále hůř
Muzeum romské kultury v Brně, které příští rok oslaví čtvrtstoletí existence, se snaží rovnocenně působit na Romy i většinovou společnost. Romům pomáhá hledat kořeny a udržovat tradice, mezi ostatními chce šířit informace, vyvracet některé stereotypy a předsudky. "Sledujeme nárůst návštěvnosti ze strany Romů, kteří se pomalu učí, co to muzeum je, protože to pro ně dlouho byla instituce cizí, neznámá," řekla v rozhovoru s ČTK ředitelka muzea Jana Horváthová.
Muzeum posledních deset let působí v Brně jako státem zřízená organizace a sídlo má v Bratislavské ulici uprostřed čtvrti s početnou romskou komunitou. Svým zaměřením je v Evropě ojedinělé. Sídlí sice v Brně, ale prostřednictvím dokumentace v terénu i putovních výstav působí v celém Česku. A zaměřuje se i na kulturu Romů v zahraničí.
Muzeum má stálou expozici věnovanou historii Romů a pravidelně rozšiřuje své sbírky. Nejvíc se rozrůstá fotodokumentační fond. "S hmotnou kulturou Romů a jejím doložením originálními předměty je to poměrně složité už kvůli tomu, že mnohé skupiny Romů až do nedávné doby žily pohyblivým způsobem života a materiální statky neuchovávaly," popsala Horváthová.
Přesto se muzeu daří získávat nové přírůstky jako šperky, výtvarné umění, doklady romské hudebnosti nebo řemeslné výrobky tradičních komunit, například balkánských kovářů a výrobců měděných nádob. Za dalšími přírůstky pracovníci muzea vyráží do terénu, ke starožitníkům, ale i na internetový aukční portál Aukro. Sbírkový fond zpřístupňuje muzeum nejen ve stálé expozici, ale také při krátkodobých výstavách. Jedna z nich se příští rok zaměří na šperky.
Muzeum se věnuje také romskému jazyku, který se podle Horváthové stále méně předává mladé generaci. "Je to kvůli zažité představě, že je potřeba nemluvit na děti romsky, aby neměly problémy ve škole," uvedla ředitelka. Děti ale pak neumí dobře ani romsky, ani česky. Rodiče na ně totiž často hovoří špatnou češtinou s malou slovní zásobou a nesprávnými vazbami. Muzeum se snaží romštinu podporovat třeba prostřednictvím autorských čtení romských literátů.
Celková situace Romů v Česku se podle Horváthové příliš nezlepšuje. "Ekonomicky jsou na tom Romové stále hůř, tak jak postupují roky, kdy se ve věci integrace nic zásadního neděje," řekla Horváthová. Lidé žijící v hmotné nouzi na okraji společnosti pak podle ní nemají sílu udržovat tradice nebo rozvíjet osobitou kulturu. Zmínila také malý zájem médií o pozitivní zprávy o Romech.
Rozpočet muzea se pohybuje kolem 12 milionů ročně, z toho většinu tvoří mzdy. Návštěvnost je mezi 20.000 a 25.000 lidmi ročně, a to včetně akcí a putovních výstav muzea. Muzeum financované státem a částečně také Jihomoravským krajem má nyní 20 plných úvazků rozdělených mezi více pracovníků, kterým pomáhá 40 dobrovolníků. Muzeum se zaměřuje také na práci s brněnskou romskou komunitou. Velký zájem je třeba o doučování.
