Ředitel Agentury Radek Jiránek: Vznik "romské" třídy ve škole v Krásné Lípě považuji za nešťastný

Ředitel Agentury pro sociální začleňování Radek Jiránek podle citace na serveru iDNES.cz pochválil rozdělení tříd ve škole v Krásné Lípě. Citaci ale považuje za nepřesnou a pro server Romea.cz připouští, že může mít negativní dopad na to, jak si školy a veřejnost mohou vykládat podobu začleňování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do „normální školy“.

Diskriminace nebo vstřícnost?

Diskusi o škole v Krásné Lípě odstartovaly v uplynulých dnech protesty romských rodičů. Ředitelka školy Ivana Preyová otevřela tři první třídy – jednu alternativní s prvky waldorfské a montessori pedagogiky, jednu „normální“ a jednu pro děti, kteří potřebují asistenci, aby se začlenily do hlavního vzdělávacího proudu. V té třetí třídě se sešly pouze romské děti. Romští rodiče to označili za diskriminaci, ředitelka školy postup hájí jako vstřícný k dětem, které nechodily do školky a chybí jim některé základní návyky a dovednosti.

Diskuse vzbudila nejenom zájem médií, ale zapojili se do ní například i ředitel Agentury pro sociální začleňování Radek Jiránek nebo zástupce náměstkyně ministra Jiřího Dienstbiera David Beňák. Do školy se přijede podívat i Česká školní inspekce.

„Škola byla při rozdělení dětí vedena dobrými úmysly. Třídou, kde pracují asistenti i speciální pedagog, udělala velký krok k tomu, aby se děti bez velkých problému začlenily do běžného vzdělávacího proudu,“ citoval Jiránka server iDNES.cz. Podle něj ale došlo ke zkreslení: Ke spojení dvou odlišných výpovědí.

Pochvala nebo kritika?

„Skutečně jsem Krásnou Lípu chválil – v minulosti jak škola, tak i město samotné například v oblasti bezpečnosti a zaměstnanosti postupovaly velmi moderně a jasně prointegračně,“ řekl Jiránek pro server Romea.cz. „Zároveň jsem ale také řekl, že vytvoření té jedné třídy, ve které se sešly pouze romské děti, se mi nelíbí, že je považuji za nešťastné.“

Jiránek rozumí tomu, že to, zda dítě prošlo nějakým typem předškolní výchovy, je důležitou informací pro pedagogy. „Ale není to jediné kritérium, podle kterého by se měly děti rozdělovat do tříd. Je to informace pro školu, pro učitele. A moderní trendy i současná vládní politika dnes jasně směřují k tomu, aby děti s různými vzdělávacími potřebami chodily do školy společně,“ dodává.

Ředitel Agentury si nedokáže vysvětlit, proč škola letos změnila svůj postup z minulých let. „Mluví se o petici „bílých“ rodičů, kteří nechtějí, aby jejich děti chodily do třídy s dětmi romskými. Ale neviděl jsem nejenom petici, ale ani nikoho, kdo ji viděl. Mluví se také o tom, že přibývá romských dětí, ale ty trendy nejsou tak prudké, aby to byl podle mě důvod k vytvoření takové struktury prvních tříd,“ uvažuje.

Za problémy v komunikaci je odpovědná především škola

Podle něj je nyní zásadní, aby se škola jasně dohodla s protestujícícmi rodiči, aby stanovila jasný harmonogram, jak se budou scházet a kdy se může naplnit „prostupnost“ mezi třídami, o níž mluví ředitelka Preyová. Tedy princip, že po dohnání prvotních hendikepů se děti ve třídách promíchají a „romská“ třída přestane existovat.

„Velkým problémem je komunikace a je jasné, že hlavní odpovědnost tady má škola,“ dodává Jiránek. „Zjistili jsem například, že někteří rodiče nevědí, co škola myslí „rpostupností“, nikdo jim to nevysvětlil. Myslím také, že tak velké změny by se měly diskutovat předem, ne postavit rodiče před hotovou věc na začátku školního roku.“

Jiránek zároveň dodává, že se nchce pasovat do role soudce: „Nabídneme škole příklady dobré praxe, například ze škol v Sokolově a Poběžovicích, budeme s ní dál komunikovat. Věřím, že škola svůj prointegrační přístup neopustila, že to s „prostupností“ myslí opravdu vážně a že se to brzy ukáže,“ uzavírá ředitel.

Je to „romská“ třída?

O vzniku tří prvních tříd mluvila ředitelka Ivana Preyová v srpnu v Českém rozhlase. Jako jeden z důvodů přitom uváděla i odliv dětí ze školy, protože jejich rodiče nechtějí, aby se ve třídě musely přizpůsobovat pomalejšímu tempu dětí, které nechodily do školky. Starosta města Jan Kolář byl později v reportáži České televize konkrétnější: „Někteří rodiče dětí majoritní společnosti usoudili, že bude vhodnější, pokud jejich děti naši školu nebudou navštěvovat právě proto, že roste poměr romských dětí ve třídách,“ řekl.

Petra Jelínková, jedna z maminek letošních prvňáků serveru Romea.cz situaci popsala následovně: „První školní den se jedna z maminek ptala pana učitele, jestli ta třída, kam chodí naše děti, je romská. Odpověděl, že ano, a že to máme řešit s paní ředitelkou. Ta nám ale řekla, že důvodem zařazení dětí do téhle třídy je to, že nechodily do školky a že se při zápisu zjistilo, že potřebují speciální třídu. Při zápisu během deseti minut… Ano, jsou tu děti, které by potřebovaly speciální třídu, ale určitě ne všechny. Paní ředitelka se zavírá u sebe, nedá se s ní moc komunikovat.“

I podle ní existuje petice „bílých rodičů“, kteří vyvíjeli tlak na školu, aby romské děti chodily do „zvláštní třídy“. Podle ředitelky žádná petice neexistuje a neví o ní ani opoziční zastupitel Miroslav Řebíček. „Myslím, že by mi něco takové neuniklo. Chodím na zastupitelstva, situaci ve městě sleduju,“ říká Řebíček. Pro změnu v přístupu školy ale vysvětlení nemá.. „Nevím, co to způsobilo. Podle mě se atmosféra ve městě nijak nezměnila.“

Jestli se naopak změní uspořádání prvních tříd a segregovaná „zvláštní“ třída pro romské děti opravdu brzy zanikne, teprve uvidíme.