Průzkum CVVM: Hodnocení soužití Romů a ostatních obyvatel ČR se opět zlepšilo
Hodnocení soužití Romů a ostatních obyvatel ČR se opět zlepšilo, přesto jej
74 procent lidí nadále vnímá jako špatné. Proti loňskému roku je takto
smýšlejících ale o čtyři procentní body méně a proti roku 2013, kdy počet
záporných hodnocení dosáhl historického maxima, dokonce o 13 bodů méně. V
souvislosti s tím se za pět let zvýšilo množství pozitivních názorů z devíti na
21 procent. Vyplynulo to ze zveřejněného průzkumu Centra pro výzkum veřejného
mínění (CVVM).
"Potvrdil se tak trend z minulých několika let, kdy z propadu pozitivního
vnímání na historické minimum (a maxima v případě negativního vnímání)
zjištěného v roce 2013 se hodnocení soužití dostává na úroveň, jaká se
objevovala v minulém desetiletí," uvedli autoři průzkumu.
Počet lidí, kteří hodnotí soužití s Romy jako dobré (21%) je třetí nejlepší
výsledek za posledních 20 let.
Lépe hodnotí soužití ti, kteří mají mezi Romy známé nebo sousedy
Průzkum opět potvrdil, že lépe hodnotí soužití lidé, kteří mají Romy přímo v
sousedství a neznají Romy pouze z negativního obrazu, který se o nich šíří v
médiích nebo na sociálních sítích.
"Když jsme zeptali na hodnocení soužití v místě bydliště (pouze těch, kteří
mají Romy v sousedství), tak výsledek byl odlišný: 3 % „velmi dobré“, 35 %
„spíše dobré“, 35 % „spíše špatné“, 23 „velmi špatné“. Tato osobní zkušenost se
pak
promítá i do celkového hodnocení: ti, kteří v místě bydliště hodnotí situaci
pozitivně, tak za celek ČR se bud kloní ke
stejnému, nebo k horšímu hodnocení.
Z podrobnější analýzy výsledku šetření vyplývá, že rozdíly v hodnocení
celkového soužití Romů s ostatními jsou mezi různými sociodemografickými
skupinami vesměs statisticky nevýznamné.
To, co hraje roli, je, zda žijí v místě bydliště Romové (tato situace se týká
asi poloviny dotázaných) a zda má dotázaný známé mezi Romy (takových respondentů
je čtvrtina, před dvěma lety jich byla jen pětina). Ti, kteří mají v sousedství
Romy, z jedné třetiny uvádějí, že soužití je „velmi špatné“, ti, co nemají, tak
jen v pětině odpovědí. Naopak, ti, co mají známé mezi Romy, více než v jedné
třetině odpovědí uvádějí, že soužití je dobré, kdežto ostatní toto uvedli jen v
šestině odpovědí.
Romové mají horší situaci v zaměstnání
V porovnání možností Romů se situací většinové společnosti vidí více než
polovina lidí jako horší situaci Romů při zaměstnání. U žádné další oblasti, na
které se výzkum zaměřil, už ale názor, že Romové jsou na tom v daném směru hůře
než ostatní, nepřevážil nad počtem odpovědí, že jejich možnosti jsou lepší.
Zhruba třetina dotázaných si tak myslí, že Romové mají horší možnosti v
souvislosti s uplatněním ve veřejném a občanském životě. Při získávání
kvalifikace za horší podmínky Romů označila čtvrtina občanů a v případě
získávání vzdělání si to myslí pětina lidí. Téměř stejný počet občanů označil za
horší situaci Romů při získávání bydlení. V porovnání s loňskem se počet těchto
negativních názorů navíc snížil o tři až pět bodů.
CVVM rovněž zjišťovalo názor veřejnosti na to, jak v problematice romské
menšiny postupuje vláda a místní samospráva. To, jak řeší otázku Romů vláda,
kladně ohodnotila třetina lidí, naopak 52 procent negativně. V porovnání s
loňským průzkumem se výsledky téměř nezměnily. V souvislosti s řešením romské
problematiky obecní samosprávou byla hodnocení občanů příznivější. Jako
"uspokojivou" ji označilo 36 procent lidí a 35 procent jako neuspokojivou, což
je proti loňsku ale o čtyři body více.
CVVM provedlo průzkum v první polovině září mezi tisícovkou lidí.
