Průvodce Kateřiny Šedé Brnox je nominován na Magnesii Literu. Romští aktivisté neskrývají rozčarování

Kniha Průvodce brněnským Bronxem Kateřiny Šedé, o němž jsme psali zde a zde, byla nominována na cenu Magnesia Litera v kategorii publicistiky. „Kateřina Šedá rozvíjí svou tvorbu v kontextu výtvarného umění, ale většinou za hranicemi jeho obvyklého pojímání. Je iniciátorkou akcí, které odhalují překvapivé podloží zdánlivě banální každodennosti,“ uvádí se na stránkách Magnesie Litery jako odůvodnění nominace. „Kniha osobitým způsobem paroduje standardní turistické průvodce, ale zároveň je překonává neobyčejně sugestivním vhledem do atmosféry prostředí a do myšlení lidí, kteří v něm žijí. Projekt, který započal jako happening, vyústil v důkladnou, přínosnou a zábavnou reportáž z míst, jakým se tzv. slušná společnost raději vyhýbá,“ dí porota Litery. 

O názor na nominaci Brnoxu požádala Romea.cz romskou básnířku a publicistku Renatu Berkyovou a romského aktivistu Jana Čonku. „Upřímně řečeno, dost mě to zaskočilo,“ říká Berkyová. „Obzvlášť proto, že to, co porota vyzdvihuje, považuji já sama naopak za největší slabiny knihy. V popisu se uvádí mj., že se jednalo o několikaletý výzkum – pokud ale po letech vznikla pouze tato koláž, byla to podle mě ztráta času. V knize je navíc uveden pouze rok 2016, zajímalo by mě tedy, zda jde o autorskou mystifikaci, či amatérské přizpůsobení faktů,“ napsala nám. 

„Porota rovněž vyzdvihuje, že má kniha ´zrcadlit myšlení místních lidí´. Není ale spíš odrazem myšlení autorky, která poskládala spleť materiálu tak, aby vyvolávala dojem současné reality Bronxu? Nemůžu se zbavit pocitu, že nápad s průvodcem přišel až po sběru ´nejvtipnějších´ odpovědí a hromady archivního materiálu, který nebylo jak poskládat,” vysvětluje Berkyová a pokračuje dál: „Porota vyzdvihuje i ankety, které si podle ní měly vyžádat náročnou práci v terénu. V této souvislosti by mě zajímal například názor antropologů na to, jak podle nich taková náročná práce v terénu vypadá. A závěrem ještě pár slov k anekdotám, které celou publikaci provázejí. Na mě osobně působí dojmem, jako by byly vytaženy z nějaké kapesní příručky laciných vtipů, anonymizované a bezpochyby zcela očesané o kontext vzniku ´frku´. Na otázku, který toaleťák je nejlepší nebo co má Brnox ve znaku můžete dostat jen blbou odpověď. Je mi upřímně líto, že ani po roce autorka nezískala pocit alespoň minimální úcty k lidem, na kterých svůj rádobyumělecký počin postavila,“ uzavírá.

Podobně pohlíží na nominaci i Jan Čonka. „Kniha, kterou Šedá napsala, se mi zdá být plná základních stereotypů o Romech,“ netají se svým názorem. „Jsem přesvědčený, že tím, co napsala, vytlačila Romy na ještě větší periferii, než jsou. Nominací jsem byl tudíž překvapen a říkal jsem si, kdo vlastně knihy vybíral. Nechápu, proč má kniha takový obdiv. Beru ji jako špatný vtip,“ říká romský aktivista.