ZÁZNAM: V místě památníku v Letech u Písku se zatím nepodařilo sondami nalézt masové hroby obětí
Začátkem listopadu proběhl archeologický výzkum u hromadných hrobů obětí tzv. cikánského tábora v Letech u Písku a geofyzikální výzkum v oblasti bývalého tábora. Mezinárodní výzkumný tým pod vedením Pavla Vařeky ze Západočeské univerzity v Plzni poprvé provedl neinvazivní archeologickou sondu i v oblasti pietního místa, které dříve údajně sloužilo jako hromadné pohřebiště pro oběti tábora během druhé světové války. Výzkum ukázal, že
v místech sond u současného památníku se žádné masové hroby zatím nenašliy a terénní nerovnosti, které byly dosud za hroby považovány, mají jiná vysvětlení.
Luděk Strašák, správce pietních míst MRK pro Romea.cz uvedl, že realizace této lehké sondy za účelem zjištění, zda se v místě památníku opravdu nachází předpokládané hromadné hroby, byla naplánována na žádost Výboru pro odškodnění obětí romského holokaustu a mohla se uskutečnit jen díky
evropksému projketu HERA.
“Byl předpoklad, že najdeme lidské ostatky a hromadné hroby a v tom případě byl připraven forenzní antropolog z Polska, který dělá genovou databázi obětí totalitních režimů a který by si vzal vzorek DNA a zanesl ji do své sbírky. Na základě žádosti pozůstalých jsme se domnívali, že pokud nalezneme vzorek DNA, bylo by možné udělat i jeho analýzu a porovnat se vzorky pozůstalých. Pokud bychom měli velké štěstí, mohla se najít i příbuzenská linie. Ale protože se žádné hroby a ostatky nenašly, budeme muset s tímto výzkumem pokračovat až v příštím roce,” uvedl
Luděk Strašák, vedoucí pietních míst Muzea romské kultury.
Na místě současného památníku se našlo několik německých nábojnic a také
zbytky spáleniště původního tábora. “Je zde stejný materiál, který jsme našli
během prvního výzkumu na místě bývalého tábora. Sem tedy museli vozit zbytky
spáleného materiálu z tábora,” řekl pro Romea.cz na místě památníku v Letech u u
Písku Pavel Vařeka.
Podle Vařeky během výzkumu nenašli žádné hrobové jámy v místě současného
památníku. “Pouze u jedné sondy byla v jejím rohu nalezeno něco, co by mohlo být
hrobová jáma, ale musí být proveden další výzkum, který tuto možnost potvrdí
nebo vyvrátí,” dodal Vařeka.
Tiskové konferenci u příležitosti prezentace nových poznatků byl přítomen nejen
Pavel Vařeka realizující archeologický průzkum, ale za pozůstalé i Čeněk Růžička.
Ten uvedl, že byl v Letech u Písku v 90. letech za doprovodu jednoho z přeživších, který byl v tábořen účasten pohřbívání během tyfové epidemie a místo hromadného hrobu určil o 150 metrů dál, než byl postaven pomník. Proto se zasazoval o to, aby zde byl udělán průzkum.
Zároveň vyslovil obavu, že by v areálu mohli být vedle obětí tábora pohřbeni i němečtí vojáci: “Že se pochovávali němečtí vojáci spolu s různými dalšími oběťmi, to tak v té době fungovalo. Objevili jsme to i v Mirovicích na hřbitově. Tam k našim dětem, které tam jsou pochovány přímo u hřbitovní zdi, pochovali i německé vojáky. My jsme na to pak v archivu přišli a samozřejmě jsme se postarali o to, aby si je Němci odvezli. Byli soudní a pochopili nás. Pohřbívat vrahy na jedno místo s oběťmi, to mohou dělat jen barbaři.”
V Mirovicích byli mrtví vězni, převážně děti, pohřbíváni na farním hřbitově do začátku roku 1943. Táborový hřbitov, který nyní archeologové hledají, se otevřel 15. ledna 1943. “Pohřbívat se na něm začalo 16. ledna. V době, kdy v táboře vrcholila epidemie tyfu, umíralo denně až deset vězňů, většinou dětí včetně kojenců. Poslední pohřeb byl na tomto místě 23. dubna 1943,” řekl na tiskové konferenciVařeka. Ve stejném roce byl tábor srovnán se zemí a vypálen.
VIDEO
Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku
Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací zázemí
pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to na rozkaz
ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července 1940, který
byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o kárných pracovních táborech ze
dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy bylo vydáno ještě před obsazením země
nacisty. V kárném a pracovním táboře byli podle vyhlášky koncentrováni „práce
schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným způsobem žijící, řemeslní žebráci a
osoby žijící ze žebroty jiných (dětí a pod. ), řemeslní hazardní hráči,
notoričtí zahaleči, povaleči a osoby, žijící z nečestných výdělků (prostituce a
pod.) vlastních nebo jiných osob“. Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo již 17.
července 1940. Romů v něm bylo kolem deseti procent.
Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem byly
transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8. 1942 a byl
zrušen 4.5.1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že tábor byl schopen
pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v průběhu
srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1100 mužů, žen a dětí. Tábor nebyl
vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký počet osob. Vězni
se museli často mýt v nedalekém rybníku. Navíc tu byli až do srpna 1942 vězněni
pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela neuspokojujících podmínkách živořily i
ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu 1942 přicházeli do tábora většinou pouze
jednotlivci nebo rodiny.
Přímo v táboře Lety zahynulo 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí bylo
pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Někteří přeživší však uvádějí vyšší
čísla počtu vězňů, kteří v táboře zahynuli. Dalších 540 zdejších vězňů zahynulo
po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se uskutečnily celkem dva. Jako
první byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asociálů v počtu 16 mužů a 78
žen do koncentračního tábora Osvětim I. Druhý z transportů znamenal prakticky
likvidaci tábora v Letech, protože v něm bylo odvezeno 417 vězňů do
koncentračního tábora Osvětim II- Birkenau. Zatímco první transport se
uskutečnil na základě výnosu o preventivním potírání zločinnosti, druhý již byl
realizován na základě Himmlerova výnosu z 16.12. 1942, který nařizoval transport
všech Romů do koncentračního tábora v Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo
přemístěno do cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo do
sběrných táborů v Praze a v Pardubicích.
13. května 1995 byl v místech masového hrobu vedle tábora odhalen pomník s
nápisem „Obětem cikánského tábora v Letech 1942-1943. Nezapomeňte. Ma bisteren.“
13. května 2010 bylo oficiálně oznámeno otevření Kulturní památky Lety v těchto
místech, která z rozhodnutí vlády spadá pod Památník Lidice.
