ZÁZNAM a FOTOGALERIE: Muzeum romské kultury představilo vítězný návrh nového památníku v Letech u Písku. Podívejte se!
Vítězem soutěže na podobu památníku Lety – Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách se stal návrh Atelieru Terra Florida a Atelieru Světlík. Jejich úspěšný návrh má symbolickou podobu lesa. Zástupci Muzea romské kultury v Brně, které chce památník postavit, dnes veřejnosti představili vítězný návrh v zaplněné Konírně Nosticova palác v Praze. Porota vítěze vybrala ze sedmi finalistů. Muzeum chce památník otevřít v roce 2023.
Nejlépe byl hodnocen návrh Jana Sulzera a Lucie Vogelové z ateliéru terra florida v.o.s. a Jana Světlíka, Vojtěcha Šedého a Filipa Šefla z Ateliéru Světlík. Na návrhu spolupracovali Roman Černohous a Petr Karlík.
FOTOGALERIE
Porota hodnotila návrhy podle architektonické a umělecké kvality řešení, zohledňovala hledisko zasazení památníku do krajiny a také míru vyjádření námětu a zpracování tématu památníku. Klíčovým faktorem se stala míra respektu ke kultuře českých Romů a Sintů.
Druhým nejlépe hodnoceným byl návrh Jakuba Kopce – n-1, Kláry Zahradníčkové a Tomáše Džadoně. Na návrhu spolupracovali Paly Paštika, Luboš Zbranek a Lynda Zein. Třetí v pořadí se umístil ateliér Andrea Govi Architetto z Itálie, autoři návrhů jsou Karolina Chodura, Joanna Rozbroj a Marta Tomasiak.
“Jsme velice rádi, že se podařilo vybrat návrh, na kterém se porota prakticky jednoznačně shodla,” uvedla ředitelka Muzea romské kultury, Jana Horváthová. “Nejlépe hodnocený projekt získal vysoké hodnocení díky citlivému přístupu k tématu samotnému ale i okolní krajině, do níž bude památník zasazen, a také s ohledem na splnění podmínky ekonomické přiměřenosti návrhu," dodala.
Předpokládané náklady na výstavbu památníku jsou dle odborného odhadu v první etapě realizace 31,5 mil CZK. Památník bude vícezdrojově financován, hlavní část rozpočtu bude hrazena z Fondů EHP a Norska.
Další fází po ukončení krajinářsko-architektonické soutěže jsou jednání mezi Muzeem romské kultury a vybranými architekty, jejichž výsledkem bude smlouva o spolupráci a vznik projektové dokumentace k realizaci návrhu.
Výstavba památníku je vázána na provedenou demolici velkovýkrmny prasat, která byla státem vykoupena na základě usnesení vlády České republiky ze dne 21. srpna 2017 č. 609. Příprava na vyhlášení výběrového řízení na demolici vepřína již začala, samotná demolice pak začne ve druhé polovině roku 2020. Otevření nového památníku pro veřejnost je plánováno na rok 2023.
Nový památník a expozice by měly uctít památku obětí holokaustu Romů a Sintů, připomínat, informovat, vzdělávat a podnítit diskusi o minulosti, ale zároveň o současné společenské situaci a zabývat se i tématy diskriminace menšin a lidských práv.
HISTORIE TÁBORA V LETECH U PÍSKU
V Letech byl za války romský koncentrační tábor. Za komunistického režimu tam v 70. letech minulého století vznikl vepřín. Předloni stát vepřín za 450 milionů korun odkoupil od společnosti Agpi, která tam tehdy měla 13 000 prasat.
Tábor v Letech u Písku byl v srpnu 1940 protektorátními úřady zřízen jako tzv. “kárný pracovní”. V táboře byli pouze dospělí stoprocentně zdraví muži schopní stoprocentního pracovního výkonu. Počty Romů mezi káranci se pohybovaly mezi cca 10–20 %, více jich bylo v zimě, kdy se obce snažily zbavit nepohodlných obyvatel. Jako “kárný pracovní” byl tábor označován zhruba rok a půl do ledna 1942. Od ledna 1942 byly tábory spíše formálně přejmenovány na sběrné, ale stále v nich byli vězněni pouze dospělí muži.
V létě 1942 však došlo k radikální změně zaměření tábora, když 10. 7. 1942 vydal generální velitel neuniformované protektorátní policie rozkaz o potírání cikánského zlořádu. Teprve na základě tohoto rozkazu byly stávající sběrné tábory uzavřeny a na jejich místech byly od 2. 8. 1942 otevřeny tzv. tábory cikánské, všichni dosavadní vězňové sběrných táborů byli propuštěni, až na zde vězněné “rasové cikány”, kteří se stali prvními vězni nově otevřených tzv. cikánských táborů. Do nich byly již během prvních srpnových dní zasílány celé romské rodiny, tedy včetně všech svých příslušníků, a to na neomezenou dobu.
Táborem v Letech prošlo 1308 Romů, a to i velmi malých dětí. Minimálně 327 z nich v něm zemřelo a přes 500 lidí skončilo v Osvětimi. Nacisté takto vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.
