VIDEO: Tradiční pietní akt v Letech u Písku proběhl bez široké veřejnosti
Tradiční pietní akt v Letech u Písku, který každoročně probíhá 13. května, se kvůli bezpečnostním nařízením konal bez přítomnosti veřejnosti. Veřejnost se pietního aktu v Letech mohla zúčastnit prostřednictvím přímého přenosu internetové televize ROMEA TV.
“Po dohodě s Výborem pro odškodnění romského holocaustu jsme se rozhodli pietu obětem někdejšího protektorátního tzv. cikánského tábora v Letech letos vyjádřit pouze položením věnců a zapálením svíček bez účasti veřejnosti,” uvedla dříve ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.
Zástupci Muzea romské kultury položili věnce u památníku v Letech u Písku a také na hřbitově v nedalekých Mirovicích, kde pieta probíhá tradičně ve spojitosti s pietním aktem u památníku v Letech.
“Na zdejším hřbitově byli od začátku založení tzv. cikánského tábora v Letech u Písku až do ledna 1943 pohřbívání vězni, kteří v něm zemřeli. Velkou část tvořily děti, protože podmínky v táboře byly tak strastipné, že spousta dětí nebylo schopno přežít, například z důvodu nedostatečné výživy, naprosto strašlivý životních podmínek a těžké práce pro ty už starší děti,” uvedla v rozhovoru pro ROMEA TV historička Muzea romské kultury Anna Míšková.
Přelom nastal v lednu 1943, kdy propukla masivní tyfová epidemie, hřbitov byl už poměrně přeplněný a místní obyvatelé se bránili tomu, aby zde byli další vězni pohřbíváni.
“Pro oběti tyfové epidemie bylo zřízeno tzv. provizorní pohřebiště, kde vlastně stojí v současné době pomkník, který vytvořil Zdeněk Hůla,” dodala Míšková.
Tábor v Letech u Písku byl v srpnu 1940 protektorátními úřady zřízen jako tzv. “kárný pracovní”. V táboře byli pouze dospělí stoprocentně zdraví muži schopní stoprocentního pracovního výkonu. Počty Romů mezi káranci se pohybovaly mezi cca 10–20 %, více jich bylo v zimě, kdy se obce snažily zbavit nepohodlných obyvatel. Jako “kárný pracovní” byl tábor označován zhruba rok a půl do ledna 1942. Od ledna 1942 byly tábory spíše formálně přejmenovány na sběrné, ale stále v nich byli vězněni pouze dospělí muži.
V létě 1942 však došlo k radikální změně zaměření tábora, když 10. 7. 1942 vydal generální velitel neuniformované protektorátní policie rozkaz o potírání cikánského zlořádu. Teprve na základě tohoto rozkazu byly stávající sběrné tábory uzavřeny a na jejich místech byly od 2. 8. 1942 otevřeny tzv. tábory cikánské, všichni dosavadní vězňové sběrných táborů byli propuštěni, až na zde vězněné “rasové cikány”, kteří se stali prvními vězni nově otevřených tzv. cikánských táborů. Do nich byly již během prvních srpnových dní zasílány celé romské rodiny, tedy včetně všech svých příslušníků, a to na neomezenou dobu.
Táborem v Letech prošlo 1308 Romů, a to i velmi malých dětí. Minimálně 327 z nich v něm zemřelo a přes 500 lidí skončilo v Osvětimi. Nacisté takto vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.
