ZÁZNAM: Demonstrace s názvem Evropo, přestaň dotovat prasečák v Letech
Na pondělí 16. května připadá Mezinárodní den romského odboje k uctění
památky obětí romského holocaustu a hrdinného povstání Romů v koncentračním
táboře Osvětim. Organizace Konexe připravila demonstraci před Evropským domem,
sídlem českého zastoupení Evropského parlamentu a Evropské komise. Jejich
zástupcům předali výzvu "Evropo, přestaň dotovat prasečák v Letech". Server
Romea.cz z demonstrace vysílal přímý přenos.
"My nemáme nic proti Evropské unii jako takové, kritizujeme stav, kdy se z
evropských strukturálních fondů dotuje konkrétní zemědělský podnik, který se
nachází na místech genocidy. To je podle nás zcela neslučitelné s evropskými
hodnotami," uvedl pro server Romea.cz před demonstrací Miroslav Brož.
VIDEO
Den romského odboje
Den romského odboje připomíná události 16. května 1944, kdy došlo k povstání
Romů a Sintů v tzv. cikánském táboře Osvětimi-Březince. Na tento den velení
tábora naplánovalo jeho likvidaci, došlo však ke vzpouře vězněných Romů, kteří
neuposlechli příkazu příslušníků SS. Tato událost je v Česku stále téměř
neznámá. Server Romea.cz uveřejnil v minulém roce
studii o osvětimském romském povstání historika Michaela Schustera.
Události 16. května 1944
Likvidace tzv. cikánského tábora měla být provedena večer 16. května
1944, kdy údery gongu vyhlásily zákaz vycházení v celém táboře a jeho
uzavření. Před táborovou branou zastavila nákladní auta a z nich vyskákalo
50-60 členů zvláštního komanda SS, kteří vyzvali vězně k rychlému opuštění
obytných bloků. Ti však odmítli vyjít ven. V barácích panoval naprostý
klid. Zabarikádovali dveře a v zoufalství se připravovali na obranu za
pomoci kamenů a pracovního nářadí.
Romský přeživší Hugo Höllenreiner (nar. 1933 v Mnichově), jenž byl do
Osvětimi deportován se svou rodinou roku 1943, na okamžiky vzpoury vzpomíná
takto: „Venku přišlo k bráně určitě tak sedm, osm mužů. Táta spustil křik.
Celý barák se chvěl, jak řval: Nevyjdeme ven! Pojďte vy dovnitř! Čekáme tu!
Jestli něco chcete, musíte dovnitř!“
Členy komanda SS toto odepření poslušnosti zaskočilo. Jejich velitel se
rozhodl akci odložit. Uzavírka tábora byla odvolána.
Ačkoliv tedy nedošlo k otevřenému střetu romských vězňů s příslušníky SS,
hrála tato událost významnou roli. Rozhodně totiž nebylo v koncentračních
táborech zvykem, aby se vězni hromadně vzepřeli připravené a plánované akci
těsně před jejím samotným provedením. Je zcela nepochybné, že ozbrojené
komando SS mohlo tento akt vzdoru potlačit, ale rozhodlo se nejít do
otevřené konfrontace a raději dosáhnout svého cíle jinou cestou. Tato
událost má tedy jednoznačně charakter povstání a náleží jí významné místo v
tragické historii holocaustu evropských Romů.
V tzv. cikánském táboře v Birkenau se tehdy nacházelo asi 6500 vězňů. V
noci z 2. na 3. srpna 1944 byli všichni vězni tábora zavražděni v plynové
komoře. Druhý srpen je od té doby připomínán jako Den romského holocaustu.
