Příběhy srpna 1968: Mladý Rom se postavil na odpor a ničil tanky lopatou, ruští okupanti ho zastřelili!
Česká a Slovenská republika si připomínají 54. výročí začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Invaze začala v noci z 20. na 21. srpna 1968 a již první den okupace zemřely při střetech s vojáky nebo při okupanty zaviněných dopravních nehodách desítky obyvatel Československa. V Košicích byl zastřelen Rom Bartolomej Horváth.
Jednou z obětí okupantů byl Rom
Invaze vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 do Československa měla přes 130 obětí. Jenom v Košicích bylo hned první den okupace zastřeleno šest lidí, mezi nimi i Rom Bartolomej Horváth. V Košicích bydlel na adrese Dobrianského 13. Byl svobodný a pracoval jako stavební dělník. V době invaze vojsk pracoval na stavbě hotelu Slovan na košickém Náměstí osvoboditelů.
Když ruští okupanti 21. srpna kolem 11 hodiny projížděli Košicemi vyběhl ze stavby hotelu a vylezl na jeden z tanků. S lopatou se snažil rozbít sklo na periskopu tanku. Následně z tanku vyšel voják a spustil na Bartoloměje Horvátha střelbu ze samopalu. Horváth utrpěl průstřel břišní dutiny a projektil také poškodil levou ruku. Byl odvezen do nemocnice v Rostislavově ulici, kde další dva týdny bojoval o život. Svým zraněním z 21. srpna 1968 podlehl 11. září. Je pohřben na hřbitově v Košicích 1.
Oběti okupace mají v Košicích pamětní desku, jméno Bartolomeje Horváta na ní však není uvedeno. „Bartolomej Horváth nebyl uvedený mezi oběťmi, protože byl Rom. Přitom byl největší hrdina, vylezl na tank a rozbíjel jim periskopy lopatou,“ uvedl již dříve pro server iRozhlas.cz Peter Neuwirth.
“Bartolomej Horváth byl mladý odvážný muž, který během okupace neváhal a bránil naši zemi. Jeho odvaha se mu stala osudnou a zemřel jako 21letý. Přesto jeho jméno dodnes chybí na památné tabuli obětí,” uvedli organizátoři ocenění Roma Spirit na Slovensku. Horvát získal ocenění Roma Spirit v roce 2018 in memoriam za projevenou odvahu, kdy při přímém střetu s vojsky utrpěl zranění, kterým podlehl.
Proti okupaci se postavili i další Romové
Bartolomej Horváth nebyl jediným Romem, který s okupací nesouhlasil, proti se postavili i další Romové, což zásadně ovlivnilo jejich životní osudy.
“Jakmile sem vpadli, věděl jsem, že to nebude dobrý. Ale říkal jsem si, lidi snad budou proti. Byli, ale pak dostali strach a tak každej mlčel. Já to nedokázal, mně to připadalo jako za Německa. Říkal jsem si, jakmile odstraní Dubčeka, vystupuji. Odvolali Dubčeka a položil jsem to. Já dělal technika na bytovém hospodářství, tak mě vyhodili z práce, že nesouhlasím se vstupem,” vzpomíná Zdeněk Daniel pro Paměť Romů.
“Přeci si nemůžete myslet, že toto je normální situace, se kterou bych já jako československý občan a jako důstojník československé armády mohl souhlasit. Tak jsem prostě řekl ne, to je sprostá agrese a vy to víte stejně jako já. A už jsem letěl,” popisuje následky své kritiky invaze Karel Holomek pro Paměť Národa.
VIDEO
Nahrávka v romštině z roku 1968
Během prvních dní okupace sehrálo významnou úlohu vysílání Český rozhlasu, který přinášel ty nejaktuálnější informace. Štafetové vysílání Československého rozhlasu v srpnu 1968 se zapsalo do dějin. Hlasatelé a technici vysílali z různých skrytých míst po celé republice. Zprávy, výzvy a rezoluce ale nezněly jenom v češtině. Redaktoři věděli, že je u přijímačů poslouchají také zahraniční novináři a příslušníci různých jazykových menšin. Protest proti okupaci tak zazněl v éteru i rusky či anglicky.
A vznikla tak i nahrávka v romštině, kterou 25. srpna 1968 přečetla Milena Hübschmannová.
“Vážení přátelé, u nás, v naší republice, žije více než čtvrt milionu našich spoluobčanů – Cikánů. V této chvíli je zapotřebí, aby každý občan naší okupované republiky dobře rozuměl situaci. Proto se teď obracíme na spoluobčany cikánské národnosti v jejich mateřštině,” začíná zmíněná nahrávka.
Poté následuje vysílání v romštině:
“Phralale Romale amen sam trin šel ezera Roma, so dživas andre amaro štatos, andre Československo socialisticko republika.
Amen Roma varekena phenas Rom Romeha gadžo gadžeha, bo hin ajse gadže, so na den le romenge paťiv, aľe the maškar amende hin ajse manuša, so maťon maren peskere Romenge ladž, nane oda čačipen? Aľe akana hin ajsi situacija, že amen imar našťi phenas Rom Romeha, gadžo gadžeha….”
“Bratři Romové, je nás třista tisíc, kteří žijeme v našem státě, v Československé socialistické republice. My Romové někdy říkáváme: “Rom s Romem, gádžo s gádžem, protože jsou i takoví gádžové, kteří nás neberou za sobě rovné. Avšak také mezi námi Romy jsou takoví lidé, kteří nám, Romům dělají ostudu, není-li pravda? Ale nyní je taková situace, že nemůžeme říct jen Rom s Romem, gádžo s gádžem…” (Zde ukázka z nahrávky bohužel končí.)
AUDIO
Vojska pěti států Varšavské smlouvy obsadila v roce 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. V roce 1968 bylo v celém Československu již první den okupace zabito či smrtelně zraněno 58 lidí a do konce roku 1968 stoupl počet obětí na 108. Další oběti si vyžádalo tvrdé potlačení protiokupačních demonstrací režimem v roce 1969. Potvrdilo to nastupující éru takzvané normalizace, která přinesla politické čistky, posílení cenzury či omezení svobod.
