Průlomový rozsudek: Škola diskriminovala romské předškoláky, když je odmítla přijmout do první třídy

Základní škola Pěší v Ostravě-Muglinově podle rozsudku okresního soudu v
Ostravě diskriminovala dva romské předškoláky, když je odmítla při zápisu v roce
2014 přijmout do první třídy. Podle soudu se tím škola snažila neoprávněně regulovat
počet romských dětí ve třídě. Soudce Jiří Šopek zamítl požadavek na finanční odškodnění
50.000 korun pro každé dítě. Škola se musí nynějším třeťákům do 30 dnů písemně
omluvit.

Karvayová: Je to průlomový rozsudek

"Je to průlomový rozsudek. Poprvé v České republice už
okresní soud uznal diskriminaci romských dětí v přístupu ke kvalitnímu
vzdělávání a dokonce soudce ve svém odůvodnění rozsudku, konstatoval, že
diskriminace romských dětí již při zápisu vede k vytváření segregovaných škol,"
okomentovala výsledek soudu pro server Romea.cz Magdalena Karvayová,
BA, organizátorka romských komunit ve věci rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělávání
z týmu Awen Amenca.

"Segregace dle soudce má negativní dopad na romské žáky,
kteří mají mizivou šanci uspět na střední škole s maturitou a tím pádem je
ovlivněna jejich budoucnost," dodala Karvayová.

Ředitel školy Kamil Krahula diskriminaci odmítá. Tvrdí, že zájemců bylo více,
než mohl přijmout. Krahula se snažil přesvědčit pracovnice
společnosti Vzájemné soužití, které oznámily, že k zápisu přijde dvanáct
romských dětí ze Slezské Ostravy, aby předškoláky přihlásily i jinam. Podle
Karvayvové ale navrhl segregovanou školu v Kučičkách ZŠ Škrobálkova, kde je 90
procent Romů. Pracovnice Vzájemného soužití si
jeden z hovorů natočily a argumentovaly, že se ředitel choval diskriminačně.

"Tvrdil nám, že musí už přijmout devět romských dětí, které měly odklad z
minulého roku, a když jich vezme více, začnou rodiče dětí z majoritní
společnosti své děti odhlašovat," uvedla

podle serveru iDNES.cz Jolana Šmarhovyčová. Podle Magdaleny Karvayové
audionahrávky, které společně s Jolanou Šmarhovyčovou pořídily, sehrály
důležitou roli při monitoringu zápisů, stejně jako jejich výpovědi a výpovědi
zákonných zástupců chlapců.

Soudce: Ředitel neměl radost z romských dětí

Soudce uvedl, že ředitel školy předem věděl, kolik romských dětí se bude na
školu hlásit. Podle něj je z důkazů jasné, že z toho neměl radost. Pro výběr,
které děti přijmout, zvolil i test školní zralosti. Ten připravila škola a
posuzoval, kdy dítě umí poznávat barvy, počítat či zná svou adresu.

"Test byl zdánlivě neutrální, škola jej ale využila jako nástroj k regulaci
romských žáků," uvedl soudce. V testu podle školy právě předškoláci,
jejichž zástupci se pak obrátili na soud, neuspěli.

"Není pravda, že v testu neuspěli. Testy byly zmanipulovány. Byly tam dvě
paní učitelky. Jedna z nich zkoušela chlapce a rodiče si vyžádali vyhodnocení
testu, protože sledovali zápisky paní učitelky. V hodnocení byla uvedena všude 0
a poznámka, že neuspěl, a proto rodiče žádali, aby se test provedl znovu. Jolana
Šmarhovyčová, která zápis monitorovala, začala dítě před paní učitelkou zkoušet.
Vše zvládl. Testu se ujala druhá paní učitelka, která první testy roztrhala a
prozkoušela je znovu," popsala pro server Romea.cz průběh testování Magadlena
Karvayová.

Matka jednoho ze žáků, stejně jako babička druhého, provádění testu a jeho
výsledky vnímaly jako diskriminační. "Učitelka se mračila a syna okřikla, až plakal.
Romské děti říkaly, že byla zlá. Na děti z většinové společnosti byly učitelky
vlídnější,“ popisovaly test obě ženy. Podle jiných posudků byly na výuku připraveni
dostatečně a dnes patří na svých školách mezi úspěšné žáky.

Podle soudce školu z diskriminačního jednání usvědčil i výrok, že pokud je ve
třídě víc než pět romských dětí, rodiče ostatní děti začnou odhlašovat a
přecházet na jiné školy. Pak by hrozilo, že vzniknou romské třídy, což prý řekl
přímo ředitel.

"I kdyby to byla pravda, škola nesmí takto podléhat tlaku veřejného mínění.
Naopak musí být příkladem, že i v takových třídách mohou děti dostat kvalitní
vzdělání," uvedl soudce.

Škola oba romské chlapce chtěla přijmout až dodatečně, ale děti už v té době
byly na jiné škole. I z důvodu, že škola dodatečně žáky chtěla přijmout, soud
zamítl požadavek na odškodné. Podle soudce tím byla jejich psychická újma
výrazně snížena.

Loni v březnu se rodiny obou chlapců pokusily o smír s vedením školy. Chtěly
omluvu. Ředitel to odmítl, a proto následovala žaloba.

Ředitel ZŠ: Nikoho jsem nediskriminoval

Výhrady ředitel Krahula odmítl. "Nikoho jsem nediskriminoval," prohlásil s
tím, že etnickou příslušnost předškoláků u zápisu neznal. "Dostal jsem jen
výsledný seznam," uvedl. Podle něj vše způsobila nedostatečná kapacita školy,
neboť v daném roce nemohl otevřít dvě třídy.

"Proto jsme přemýšleli, jak stanovit kritérium, podle kterého žáky vybrat,"
vysvětloval. Připustil, že testy zralosti nemusely být nejlepším řešením. Jeho
advokát ale dodal, že neexistuje jasná metodika, jak v takových případech
postupovat.

Rozsudek není pravomocný, Krahula zvažuje, zda se odvolá.

"Pro rodiče chlapců nebylo důležité vysoudit finanční odměnu, ale celé své
úsilí vkládali do spravedlnosti. Jsou s rozsudkem nadměrně spokojeni a věří, že
díky jejich boji, tak zachrání budoucnost dalším romským dětem, které mají právo
na rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání. Proto i nadále náš tým Awen Amenca,
chce pokračovat dál ve zplnomocňování a organizování romských rodičů ve věci
rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělávání, jak v současné době činíme," uvedla
pro server Magdalena Karvayová, BA.