Předseda vlády a její někteří členové budou se starosty měst řešit sociálně vyloučené lokality
V Hrzánském paláci se v úterý 13. října 2015 uskuteční setkání předsedy vlády
Bohuslava Sobotky, ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a
dalších členů kabinetu se starosty měst s vyloučenými lokalitami. Setkání
organizuje ministr Dienstbier, v jehož gesci je mimo jiné také téma sociálního
vyloučení. A právě to bude hlavním námětem jednání – poskytnutí nástrojů městům
a obcím tak, aby byly schopny téma sociálního vyloučení lépe zvládnout,
diskutovat s nimi o problémech, s nimiž se potýkají a navrhnout možnosti
prohloubení spolupráce mezi vládou a samosprávami.
S představiteli měst a obcí, mezi nimiž nebudou chybět ani zástupci Asociace
krajů a Svazu měst a obcí, budou jednat také Kateřina Valachová, ministryně
školství, Michaela Marksová, ministryně práce a sociálních věcí, Karla
Šlechtová, ministryně pro místní rozvoj, a Jana Vildumetzová, náměstkyně
ministra vnitra Milana Chovance.
Podle analýzy sociálně vyloučených lokalit za vznik více než třetiny
takzvaných vyloučených lokalit v Česku mohou nejčastěji radnice a vlastníci
nemovitostí. Ghetta totiž vnikla sestěhováním z jiných městských čtvrtí či částí
obce. Chudinské domy, ulice či čtvrti jsou v 297 městech a obcích. Jejich počet
se od roku 2006 zdvojnásobil, je jich tak už přes šest stovek. Žije v nich až
115.000 lidí. Před devíti lety to bylo 80.000. Za vyloučenou lokalitu autoři
analýzy považují místo, kde žije aspoň 20 lidí v tísni. Jsou odkázáni na dávky,
jsou bez práce, mají dluhy, nízké vzdělání či jiné problémy.
"Celkem 35 procent lokalit vzniklo řízeným sestěhováním z jiných částí obce
či jiných obcí, nejčastěji vinou praktik obcí a vlastníků nemovitostí," uvádějí
autoři v analýze.
Postup některých samospráv už v minulosti kritizovali ochránci lidských práv
a experti na sociální začleňování. Varovali před tím, že si obce sestěhováním
chudých lidí na jedno místo či jejich hromadným odsouváním na okraj svého území
do budoucna připravují problémy.
Řada radnic se ale naopak snaží situaci řešit a připravuje a podporuje různé
projekty k lepšímu vzdělávání či zaměstnávání. Podle ministra pro lidská práva
Jiřího Dienstbiera (ČSSD) by do sociálního začleňování mohlo v příštích letech z
EU přijít až kolem deseti miliard korun. Projekty v sedmi desítkách měst a obcí
by měla koordinovat vládní agentura pro sociální začleňování.
Od roku 2006 chudinské lokality vyrostly nově ve 158 obcích. Podle analýzy
sice ghett přibývá, ale zmenšují se. Lidé se také v posledních letech stěhují do
odlehlejších a menších míst. Tam je ale obtížnější situaci zlepšit – pracovních
příležitostí je nedostatek, školy nejsou v dosahu, chybějí neziskové organizace
a sociální pracovníci.
Nejvíc obcí s vyloučenými lokalitami je v Ústeckém kraji. Je jich 38. Jejich
počet se tak proti roku 2006 zvýšil o 34 procent. Je to ale nejnižší přírůstek.
Nejvyšší byl naopak v Plzeňském kraji, a to o 81 procent. Autoři analýzy tam
napočítali 27 obcí s ghetty.
Většinu obyvatel ghett tvoří Romové. Podle analýzy ale přibylo míst, kde už
jsou v menšině. Takových lokalit je asi čtvrtina. V chudinských domech a
čtvrtích se ocitají často nezaměstnaní, zadlužení, osoby s nízkým vzděláním i
senioři.
Podle analýzy polovina lokalit vznikla tak, že se do místa začali lidé sami
stěhovat. Důvodem byly nižší nájmy či možnost získat ubytování. Jednou z příčin
růstu počtu lidí v tísni byla pak ekonomická krize. V nevyhovujícím prostředí se
ale narodila a vyrůstá také další generace "bez výrazné šance se z cyklu
sociálního vyloučení vymanit", podotkli autoři.
