Pracovní skupina pod vedením Moniky Šimůnková představila návrhy pro řešení sociálních nepokojů
Vládní pracovní skupina pro řešení sociálních nepokojů, kterou svolala
zmocněnkyně vlády pro lidská práva a jejíhož jednání se vzhledem k závažnosti
situace zúčastnil i premiér Jiří Rusnok a ministr vnitra Martin Pecina, dnes
projednala 8 návrhů na řešení eskalujících problémů v regionech. Pracovní
skupina byla svolána na základě informací z terénu od Agentury pro sociální
začleňování. Skupina předloží v co nejkratší době návrh opatření k projednání
vládě. Jednání se účastnil i člen Rady vlády pro romské záležitosti David Beňák.
Rusnok: Vláda musí na sociální nepokoje reagovat
„Sociální nepokoje se v posledních letech opakují, bohužel se však zvyšuje
jejich intenzita i počet. Je to trend, na který musí vláda České republiky
reagovat. Stejně jako na zvýšenou aktivitu pravicových extremistů, kterou nelze
přehlížet. I když se odborníci shodují, že za nárůstem nepokojů nejsou jen
nedostatečně řešené problémy sociálně vyloučených lokalit, ale také jistá míra
nespokojenosti obyvatel Česka související s politickou a společenskou situací v
Česku a hledání viníků především v romské populaci, musíme přijít s dostatečné
razantním řešením situace právě sociálně vyloučených míst. K řešení musí přispět
celá veřejná správa – starostové na území svých obcích, policie, ale také
ministerstva. A o jejich úloze jsme dnes jednali,“ uvedl po jednání pracovní
skupiny předseda vlády Jiří Rusnok.
Výstupem dnešního jednání je soubor osmi konkrétních kroků, které skupina doporučuje k projednání vládě a ze kterých plynou další úkoly pro jednotlivé resorty
„Výstupem dnešního jednání je soubor osmi konkrétních kroků, které skupina
doporučuje k projednání vládě a ze kterých plynou další úkoly pro jednotlivé
resorty. Jde například o potřebu přípravy zákona o sociálním bydlení, změny
systému dávek pomoci v hmotné nouzi nebo o opětovné zavedení veřejné služby s
bonifikací práce sociálně slabších,“ vyjmenovává některé z návrhů vládní
zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.
DOKUMENT
„Státní správa musí změnit určité věci systémově. Musí zamezit zneužívání
dávek majiteli ubytoven a současně s tím definovat sociální bydlení, které bude
sloužit všem občanům Česka, kteří se ocitnou v krizové situaci. Musí pomoci
zajistit, aby lidé, kteří mohou pracovat, měli takovou možnost – zejména
prostřednictvím veřejné služby, ale také dobře promyšlené aktivní politiky
zaměstnanosti, která bude směřovat zejména do regionů s nejvyšší
nezaměstnaností,“ říká Monika Šimůnková.
„Jedním z nejzásadnějších témat, kterým se návrhy věnují, je potřeba
zajištění dostatečných kapacit sociálního bydlení. Současná situace, kdy se
tisíce lidí dostávají do složité sociální situace kvůli tomu, že jsou pro ně
jedinou možností, kde bydlet předražené ubytovny, je nadále neúnosná,“ dodává
Šimůnková.
Jedním z nejzásadnějších témat, kterým se návrhy věnují, je potřeba zajištění
dostatečných kapacit sociálního bydlení.
Tyto návrhy vycházejí z třicetistránkového podkladového materiálu, který pro
pracovní skupinu připravili odborní pracovníci Agentury pro sociální
začleňování. Vycházejí v nich ze svých zkušeností z míst, kde Agentura působí i
z dalších míst republiky, která řeší problematiku sociálního vyloučení.
„Tento materiál je jedním z nejkomplexnějších materiálů, který může pomoci
řešit situaci sociálního vyloučení v České republice. Upozorňuje na to, že kromě
toho, že některá radnice dostatečně neřeší problémy, které se vyskytují na území
jejich obce, ani stát nemá dostatek systémových nástrojů pro řešení některých
oblastí. Přijetí těchto návrhů může výrazně pomoci obcím v tom, aby situaci
mohly úspěšně řešit. Samy obce si o zavedení některých opatření, která návrh
obsahuje, opakovaně říkaly,“ vysvětluje ředitel vládní Agentury pro sociální
začleňování Martin Šimáček.
Pracovní skupina dále navrhuje, aby do obcí se sociálně vyloučenými
lokalitami byly zacíleny prostředky aktivní politiky zaměstnanosti, aby byla
obnovena bonifikace za výkon veřejné služby, aby byla dokončena novelizace
školského zákona a aby byla
garantovaná minimální kapacita sítě preventivních sociálních služeb v obcích se
sociálně vyloučenými lokalitami.
Beňák: Stálým členem pracovní skupiny není žádný Rom
Podle člena Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Davida Beňáka bylo
setkání v zásadě inovativní. "Pracovní skupina se shodla na úkolech, které jsou
vyřčené již v jiných dokumentech a jejich realizace může být realizována ve
střednědobém až dlouhodobém horizontu. Jednalo se o úkolech, se kterými se lze
ztotožnit," uvedl pro server Romea.cz David Beňák, který si myslí, že by bylo
lepší, kdyby tyto okruhy byly projednány na Radě vlády pro romské záležitosti.
Beňák ocenil zájem o problematiku ze strany premiéra Rusnoka a ministra
Peciny, avšak kritizoval, že stálým členem pracovní skupiny není žádný Rom.
"Určitě je nevhodné, že stálým členem této pracovní skupiny není žádný Rom a
žádný z přijatých úkolů se nezaměřuje na aktivní zapojení Romů v procesu řešení
sociálních nepokojů, ačkoliv se jich to týká," dodal pro server Romea.cz David
Beňák.
Představitelé měst: Musí se změnit systém vyplácení sociálních dávek
Podle představitelů měst by sociální nepokoje mohla zmírnit změna vyplácení
sociálních dávek. Podle starostů by měly být nižší než minimální mzda a sociálně
vyloučené motivovat. Zjednodušit by se mělo i oddlužení. Shodli se na tom
primátor Ostravy Petr Kajnar, starostka Duchcova Jitka Bártová a náměstek
primátora Českých Budějovic Petr Podhola, kteří se jednání vládní skupiny pro
řešení nepokojů zúčastnili.
"Domnívám se, že nelze vyplácet dávky sociální podpory, které jsou vyšší než
minimální mzda nebo než mzda, za kterou mohou být zaměstnáni," řekl ČTK primátor
Ostravy s tím, že problémy není možné vyřešit ze dne na den. Podle něj je nutné
zjednodušit oddlužení zadlužených lidí. "Oddlužení přes osobní bankrot je pro
sociálně vyloučené složité a bez toho, aby byli oddluženi, se nemohou pokusit o
nový start," dodal.
Podle starostky Bártové jsou pro některé rodiny zdrojem příjmů jejich děti.
Podle starostky Bártové jsou pro některé rodiny zdrojem příjmů jejich děti.
Podle ní by mohly být dávky vypláceny v závislosti na tom, jak se rodiče starají
o své děti a jejich pravidelnou školní docházku. Podle Bártové by se měla omezit
i bankovní lobby. "Lidé, kteří jsou na tom vzdělanostně hůř, skočí na reklamu a
jdou si pro půjčku. To zbytečně roztáčí spirálu zadluženosti," řekla ČTK.
Starostové se shodli na tom, že na úrovni vlády tyto problémy dosud řešeny
nebyly, a ocenili, že byli na jednání pracovní skupiny přizváni. "Asi to souvisí
s tím, že frustrace běžných občanů je tak vysoká, že občan už má mnohdy pocit,
že jediný, koho jeho osud zajímá, jsou radikálové, a jde s nimi do průvodu. A to
je něco, co změnilo i pohled lidí ze Strakovy akademie a začali to řešit,"
poznamenala starostka Duchcova.
Vytvoření pracovní skupiny pro řešení sociálních nepokojů schválila vláda v
srpnu loňského roku. Skupina je svolávána pouze v případě výskytu závažnějších
sociálních nepokojů v regionech. Tvoří ji kromě vládní zmocněnkyně a náměstci
ministrů práce, školství, vnitra, průmyslu a pro místní rozvoj a ředitel
Agentury pro sociální začleňování. Jejím cílem je, aby postup státní správy a
resortů při řešení podobných situací byl co nejvíce provázaný a koordinovaný.
V tuto chvíli byla skupina svolána poprvé v reakci na opakující se
protiromská shromáždění v Českých Budějovicích a v Duchcově a možné hrozbě
podobných demonstrací i v dalších městech.