Povinná školka pro všechny: Je snaha pomoci sociálně znevýhodněným dětem efektivní?
Návrh novely školského zákona, podle kterého chce Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zavést od roku 2017 poslední rok předškolního vzdělávání jako povinný, nepřijímají všichni odborníci jednoznačně.
Proti je například Asociace lesních mateřských škol. Vzhledem k tomu, že lesní školky nejsou v rejstříku, museli by rodiče tyto děti formálně vzdělávat doma. Znamenalo by to zbytečnou administrativu na straně rodičů i kmenové běžné MŠ a nutnost přezkušování dětí, upozornila předsedkyně asociace Tereza Valounová, která dnes vystoupila na konferenci zaměřené na důležitost vzdělávání v přírodě.
Návrh na povinný poslední rok školky je součástí připravené novely školského zákona, kterou by brzy měla projednávat vláda. Jeho účelem je zejména zapojit do předškolního vzdělávání sociálně znevýhodněné děti, které tak měly být lépe připraveny na vstup do školy.
Negativní stanovisko k návrhu má také Asociace předškolní výchovy. Za optimální řešení to nepovažuje ani rozsáhlá studie společností Tady a Teď a Demografického informačního centra, která se opírala o dotazníková šetření i terénní výzkum. Její autoři poukazují mimo jiné na skutečnost, že by zahrnulo mnohem více dětí než jen potřebné. Kvůli tomu by byly náklady nepřiměřeně vysoké a nemusely by mít kýžený efekt.
"Pokud odečteme od jedenácti tisíc dětí, které do školky v pěti letech nyní nechodí, 1500 sociálně znevýhodněných, a vynásobíme tento počet ročním normativem ve výši 39 tisíc korun, zjistíme, že neúčelné roční výdaje, bez započítání dalších nákladů, dosáhnou přibližně 380 milionů korun," konstatuje se v analýze. "To je více než 250 tisíc korun na každé ze znevýhodněných dětí, jejichž podpora je důvodem zavedení opatření," dodávají. Povinnost posílat děti do školky by byla plošná, vztahovala by se i na rodiny, které děti do školky neposílají z jiných důvodů.
Docházkou do mateřské školky argumentuje například ředitelka školy v Krásné Lípě na Šluknovsku Ivana Preyová, která tím, jestli děti chodily nebo nechodily do školky, odůvodňuje vznik první třídy, do které v září zasedli pouze romští prvňáčci.
„Zkušenosti škol, na které chodí více dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí ukazují, že míra absencí je velmi vysoká a nedaří se jí snižovat. Není důvod si myslet, že by to bylo lepší v posledním povinném ročníku školky,“ řekl už dříve jeden z vedoucích výzkumného projektu Daniel Hůle z Demografického informačního centra. „Represe přitom situaci rodin včetně dětí jen zhoršuje.“
Podle něj jsou přitom vcelku jasné důvody, proč někteří rodiče svoje děti do školky neposílají, přestože je v okolí kapacita školek dostatečná. „V první řadě nemají žádný racionální důvod posílat dítě do školky, pokud je matka doma ještě třeba se dvěma dalšími malými dětmi,“ dodává Hůle. „A pak jsou tu samozřejmě problémy finanční – především stravné. A náklady na akce, které se školky snaží čím dál víc nabízet – plavání, divadlo. Pokud se děti z chudých rodin takových akcí účastnit nemohou, znamená to pro ně další stigmatizaci.“
Stát by se měl podle Hůleho spíš zamýšlet nad důvody, proč rodiny děti do školky neposílají, než aby je k tomu začal nutit.
Podle Hůleho jsou z hlediska pomoci dětem ze sociálně zněvýhodněného prostředí náklady na povinnou docházku do školky nesmyslné. „Náklady podle našich propočtů vycházejí na zhruba 250 tisíc korun na jedno sociálně znevýhodněné dítě na rok. Za tyto prostředky by ale bylo možno dětem i jejich rodinám poskytnout mnohem účinnější individuální péči a podporu,“ vysvětluje Hůle.
