Poslanci chtějí omezit dávky hmotné nouze. Navzdory blížící se sociální krizi

Nárůst kriminality, nejchudší lidé na dlažbě, ohrožení dětí z neúplných rodin a další rizika. Poslanecká sněmovna bude ve středu 20. října projednávat dva poslanecké návrhy na novelu zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Oba přitom zákon zásadně mění a navíc obsahují sporné body, které mohou ještě více zkomplikovat život těm nejchudším. Mezi sociálně nejslabší přitom následkem koronavirové krize může spadnout nezanedbatelná část populace.

Návrh, který původně předložila SPD (Sněmovní tisk 652/0, část č. 1/4) rozšiřuje skupinu, která přijde o nárok na veškeré dávky hmotné nouze. Nově by o dávky přišly i osoby, které budou mít správní trest za neplnění povinné předškolní docházky. Dnes jsou dávky odebírány pouze za neplnění docházky školní, výsledný přínos je však sporný. Neexistují přesná data, jaký má současná právní úprava dopad, z praxe však víme, že odebrání dávek rodinu často přivede do ještě větších problémů.

„Domníváme se, že by se situace měla řešit v součinnosti s OSPOD a dalšími službami, ne uvrhnout tyto rodiny do ještě větší finanční a materiální deprivace,“ říká analytik Platformy pro sociální bydlení Adam Fialík. Z důvodové zprávy také vyplývá, že návrh směřující k pěstounským dávkám je diskriminační a chce znevýhodnit pěstounství příbuzných. „Změny vázané na příbuzenský vztah by měly být součástí širší diskuse s odborníky. Už jen proto, že jinak vypadá příbuzenská pěstounská péče v široké rodině a jinak u babičky, která se stará o dítě zesnulé nebo vážně nemocné dcery,“ varuje před neuváženými změnami Anna Krbcová z Asociace Dítě a rodina.

Ještě kritičtější je novela navržená ODS (Sněmovní tisk 290/0, část č. 1/4). Tento návrh je problematický hned ze tří hlavních důvodů. V první řadě umožňuje snížení dávek hmotné nouze k umoření dluhu za přestupek – nejprve doplatek na bydlení, poté příspěvek na živobytí. „Opakovaně zde dochází ke snaze zpřísňovat represi tam, kde represivní způsoby nezabírají. Důsledkem může být paradoxně ještě větší nárůst kriminality,“ upozorňuje Adam Fialík. „Pokud pachatelům přestupků razantně snížíme nebo dokonce odejmeme dávky hmotné nouze, je vysoce pravděpodobné, že pokud se jim nepodaří zajistit finanční prostředky skrze oficiální zaměstnání, budou k zajištění finančních prostředků využívat nelegální cesty,“ vyjmenovává nezamýšlené důsledky návrhu.

Návrh navíc představuje bezprecedentní zásah do zajištění základních životních potřeb. Tresty jsou vždy voleny s přiměřeností k situaci, tento návrh však může znamenat, že kvůli pouhému přestupku lidé přijdou o možnost hradit své bydlení. V současné době neexistuje žádný dluh, za který by bylo možné provádět srážky z dávek hmotné nouze, a to ani v exekuci. „Toto vychází z  prostého faktu, že dávky hmotné nouze jsou nastaveny tak, aby s nimi člověk mohl prakticky jen přežít. Jakékoliv snížení by jeho sociální situaci jen zhoršilo a mohlo by dostat poživatele dávky do neřešitelné situace,“ vysvětluje Adam Fialík. I kdyby zafungovala nejoptimističtější varianta, s kterou předkladatelé počítají, ohroženi zůstávají zejména lidé na ubytovnách a jiných substandardních formách bydlení. „Představme si například situaci, kdy budou lidem žijícím na ubytovně odebrány dávky hmotné nouze. I ti, kdo chodí do práce, peníze dostanou až další měsíc. Nebudou mít tedy zaplacený nájem za první měsíc a z ubytovny je vyhodí,“ dovádí Adam Fialík návrh do důsledků. Novela zákona by tak dopadla na ty s nejnižšími platy, nebo jinými příjmy. Občany, kteří jsou již v současné době na hraně existenčních možností, by uvrhla do ještě hlubší krize.

Pozměňovací návrh ODS navíc není dostatečně technicky promyšlený. Například počítá s neexistujícím přestupkem: „zanedbávání péče o dítě spočívající v neomluveném zameškání více než 100 hodin povinné školní docházky v průběhu jednoho školního pololetí“. „Ve školském zákoně však není definováno, jak velká absence je zanedbáním péče,“ všímá si Adam Fialík. „Návrh ODS by ve výsledku vedl k tomu, že rodiče by nakonec záškoláctví museli omlouvat, aby se kvůli dětem nedostali do problémů,“ doplňuje Magdalena Opletalová z organizace Fokus Praha. Navrhovaná úprava rovněž neřeší maximální výši srážek a je tak reálné, že někteří by mohli přijít o veškeré dávky a nezbylo jim ani zákonem zaručené minimum.

Platforma pro sociální bydlení, Armáda spásy i další neziskové organizace pracující v terénu považují oba návrhy nejen za nedostatečně propracované, ale také za mimořádně riskantní. Vzhledem k hrozící ekonomické recesi může dávková pomoc zachránit mnoho rodin i jednotlivců před pádem na naprosté dno do extrémního sociálního vyloučení. Projednávat jakékoli dávkové restrikce je tedy nyní zcela nevhodné. „V době pandemie COVID-19 a ekonomického oslabení musíme klíčové změny v systému dávek pečlivě vyhodnocovat a připravovat systémově, vycházet z dostupných dat a nikoli pouze ze svých ideových pozic,“ upozorňuje ředitel Platformy pro sociální bydlení Vít Lesák. Dodává, že návrhy k systémovým změnám by měly být tvořeny Ministerstvem práce a sociálních věcí. Nepropracované přílepky navržené z poslaneckých lavic bez důkladných konzultací jsou podle Lesáka sociálně nezodpovědné.

„Jako neziskové organizace, které denně pracují s ohroženými lidmi, dobře známe realitu v terénu. Máme mezi sebou řadu odborníků, kteří rádi pomohou MPSV promýšlet změny tak, aby dávaly smysl a neohrozily samotnou důstojnou existenci českých občanů. Expertiza lidí z praxe by v podobných případech měla vždy dostávat přednost před politickou invencí,“ míní Jan František Krupa, národní ředitel sociálních služeb Armády spásy. Podle něj by také nikdy neměla chybět otevřená, participativní a odborná debata, ke které je důležité zvát experty a lidi z praxe včas.

„Doufáme tedy, že MPSV podobně jako v 1. čtení tyto návrhy nepodpoří a bude raději pracovat na promyšlených a na datech založených systémových změnách, především řešit zvyšující se nezaměstnanost, prohlubující se zadluženost a rostoucí bytovou nouzi,“ dodává za Platformu pro sociální bydlení Vít Lesák.