Policie bude moci nově rozpustit shromáždění, spontánní akce uzákoněny nebudou
Možnost konání spontánních shromáždění bez ohlášení úřadům uzákoněna nebude.
Nerozšíří se ani okruh osob, které mohou veřejná shromáždění radnicím oznamovat,
naopak rozpustit shromáždění budou moci i policisté. Omezí se možnosti
nahlašovat shromáždění účelově. Rozhodla o tom Sněmovna, když nepřijala senátní
úpravy novely, která mění pravidla demonstrací. Předloha nyní zamíří ve sněmovní
podobě k podpisu prezidentu Miloši Zemanovi.
Senátoři chtěli v těchto bodech vrátit novelu shromažďovacího zákona do
podoby, jak ji poslancům předložila vláda. Kabinet chtěl ustanovení o
neplánovaných manifestacích uzákonit kvůli tomu, aby bylo možné bez obav z
postihu uskutečnit shromáždění v bezprostřední reakci na novou nečekanou
událost, například úmrtí významné osobnosti nebo teroristický útok. Sněmovna to
ale z předlohy vyškrtla kvůli obavám z toho, že ustanovení bude zneužíváno. Na
svém názoru dnes setrvala.
Sněmovní zpravodaj Vlastimil Vozka (ANO) upozornil na to, že tato "nevinná
formulace" v zákoně by umožnila konat například neohlášené shromáždění odpůrců
jiného shromáždění, přičemž by mohly hrozit nepředvídatelné střety. "Úprava by
mohla vést k tomu, že zákon bude zbytečný," řekl předseda ústavně-právního
výboru Jeroným Tejc (ČSSD).
Poslanci taky trvají na tom, aby shromáždění nemohl oznámit kdokoli.
Přiklonili se k nynějšímu znění zákona ohledně svolavatele, aby jím nemohl být
například jakýkoli cizinec nebo nezletilý člověk. Senátoři argumentovali tím, že
omezení by mohlo být v rozporu s listinou základních práv.
Pro senátní verzi hlasovalo deset ze 170 přítomných poslanců, 138 jich bylo
proti. Sněmovní znění podpořilo 135 ze 171 přítomných členů dolní komory.
Předloha upravuje zejména povinnosti svolavatelů veřejných shromáždění a
postupy obecních úřadů, které ohlášení akcí přijímají. Už v dolní komoře z
vládní předlohy vypadlo ustanovení, které by demonstrantům dalo právo zakrýt si
za určitých podmínek obličej. Zakrývání bude nadále zakázáno.
Svolavatelé shromáždění budou muset v jejich ohlášení podle předlohy nově
uvádět kontaktní údaje, aby se s nimi úřady mohly v případě potřeby co
nejrychleji spojit. Svolavatelé také budou mít výslovnou povinnost být přítomni
na akci, kterou oznámili. Úprava směřuje mimo jiné k omezení účelově
oznamovaných shromáždění, která se potom nekonají.
Radnicím dá novela možnost bližšího vymezení místa shromáždění, jeho délky a
dalších podmínek pro zajištění pořádku. Úprava se týká případů, kdy je na jedno
místo ve stejný čas nahlášeno více shromáždění. Nyní se musejí pořadatelé akcí
dohodnout, a když to neudělají, úřady zakážou shromáždění, které bylo nahlášeno
později. Novela by radnicím umožnila stanovit podmínky pro svolavatele tak, aby
se třeba na jednom velkém náměstí mohlo uskutečnit víc shromáždění najednou.
Novela také upřesňuje pravomoci k rozpuštění shromáždění. Právo nyní mají
úředníci, nově k nim přibudou policisté. Norma navíc podle sněmovní úpravy
umožní úředníkům změnit místo shromáždění.
Další změna ve vládní novele se týká zákazu demonstrací u míst, kde zasedají
zákonodárné sbory. Nyní je to ve stometrovém okruhu, nově by se do přílohy
zákona měly dostat konkrétní malostranské ulice u budov Sněmovny a Senátu.
