Podle průzkumů nemají Češi rádi Romy. Mohou za to i média. Díl IV: Deník.cz, ČTK, bulvár

Podle průzkumů nemají Češi rádi Romy. Mohou za to i média. Díl IV: Deník.cz,
ČTK, bulvár

V předcházejících dílech jsme si ukázali na konkrétních příkladech, jakou
techniku k manipulaci s diváky a čtenáři používají TV Nova a bulvární server
Parlamentní listy, TV Prima i Česká televize. Poté jsme si vzali na paškál
deníky a servery MF Dnes – iDnes.cz a Právo – Novinky.cz. Nyní se budeme věnovat
novinám a serverům pod hlavičkou Deník, České tiskové kanceláři (ČTK) a bulváru.

Deník.cz

Papírové noviny Deník (a server Deník.cz) vycházejí po celé republice pod
místními názvy, například Liberecký deník. Jde o jeden z nejčtenějších titulů u
nás. Především v místních vydání velmi často zveřejňuje informace a názory,
které hrubě paušalizují a hlásají tak kolektivní vinu Romů či se vůči Romům
hanlivě vyslovují.

Například redaktorka Deníku.cz Drahomíra Považanová napsala v článku nazvaném

Dělnická strana žádá o ochranu
svými slovy (ani je nevložila někomu jinému do úst) o údajných trestných činech
jednotlivců v Novém Bydžově takto: „Situace v Novém Bydžově eskalovala loni na
podzim poté, co tu došlo k několika přepadením a znásilnění mladé ženy romskou
menšinou.“

Mostecký deník

přinesl 21. 10. 2008 reportáž neonacisty Jiřího Šlégra, přímého účastníka
pokusu o pogrom Romů v litvínovském Janově. Redakce k tomu napsala mimo jiné
toto:

„Mostecký deník se rozhodl uveřejnit, mimořádně mezi zpravodajskými příspěvky
a nikoliv v sekci Čtenář – reportér, sobotní události v Janově zaznamenané
účastníkem pochodu. Reagujeme tak na připomínky čtenářů v diskuzích pod články,
které se věnují problematice tohoto sídliště, označovaného za romské ghetto, že
redakce zaznamenala události jinak, než se staly. Redaktoři Mosteckého deníku si
i nadále stojí za tím, že on-line reportáž se snažili podat co nejvěrohodněji a
nehodlají na jejím znění nic měnit. Tato následující reportáž budiž důkazem, že
jsme nezávislé multimediální vydavatelství, které nepodléhá žádným politickým
ani jiným tlakům.“

Vydavatelství Vltava Labe Press však evidentně politickým tlakům podléhá,
protože zveřejněním této reportáže přispělo k šíření lží a k propagaci
neonacistické Dělnické strany.

„Jako na rodilého Mostečáka se na mne obraceli lidé z jiných měst, abych je
dovedl na místo konání akce, kterou si vyžádali ,obyčejní´, volající po vyřešení
problému s nezvladatelnými cikánskými mafiány v Janově…?“ napsal zde Šlégr mimo
jiné.

Šlégr byl tehdy významným členem DS (a dnes její následovnice DSSS). Jak se
ukázalo v procesu u Nejvyššího správního soudu, který Dělnickou stranu rozpustil
jako (neo)nacistickou, policie má snímky Šlégra v uniformě nacistických úderek
Sturmabteilung (SA), s páskou s hákovým křížem a při hajlování. Jiří Šlégr se na
krajně pravicové scéně pohybuje od roku 2000 a (společně se svou sestrou Lucií,
taktéž členkou DSSS) navštěvovali demonstrace neonacistických uskupení Národní
odpor a Autonomní nacionalisté zhruba od roku 2006. Redakce Deníku,cz tedy velmi
dobře věděla, komu reportáž, prezentovanou jako nestranné zpravodajství,
zveřejňuje.

Česká tisková kancelář

ČTK by měla odvádět profesionální a etickou práci již ze své podstaty
veřejnoprávní instituce. Bohužel tomu tak vždy není. Během posledního roku dvou
se dopouští neprofesionální a neetické práce. Nejenže často používá výraz
„nepřizpůsobiví“, ale někdy tvrdí i věci, které nemá ověřené alespoň ze dvou
zdrojů – vydává například tvrzení starostů či policejních mluvčích za pravdu. A
ani ona nedává často ve zprávách, které se týkají Romů, slovo Romům.

Způsob takto odvedené práce ČTK z poslední doby si můžeme předvést na
případech z Tanvaldu a Olomouce. ČTK spojila dvě zprávy, které (obě) převzala
odjinud, a dala jim tento titulek: V Tanvaldu napadli Romové školačku, v
Olomouci chlapce. (Článek
byl na této adrese. Po kritice ze strany autora tohoto pojednání jej však
ČTK stáhla.)

Informace o přepadení dívky v Tanvaldu začala ČTK těmito slovy:
„Nezletilou dívku v Tanvaldu na Jablonecku napadli údajně v úterý ráno
cestou do školy tři romští mladíci.“
Zvýraznil jsem v této informaci výraz „údajně“, který čtenáři sděluje, že je na
této informaci něco, co ji zpochybňuje, například to, že není stoprocentně
ověřená. V titulku ovšem žádné takové zpochybnění není, tam ČTK rovnou tvrdí, že
násilníci jsou Romové.

Stejného neprofesionálního jednání se pochopitelně dopustil i sám Jablonecký
deník, který svou zprávu nazval

Romové vyhrožovali dívce boxerem. V článku Jabloneckého deníku, tudíž ani v
článku ČTK, která si nic z jeho tvrzení neověřovala, není jediná konkrétní
informace – není tu popsáno jediné svědectví, z něhož by šlo vyvodit, že v
případě pachatelů jde skutečně o Romy. Zpráva to prostě tvrdí jako danou věc –
něco na způsob tvrzení, že lidé dýchají vzduch, které již není třeba nijak blíže
zkoumat, protože je nepodmíněně pravdivé.

ČTK ve svém článku opisuje zprávu z Jabloneckého deníku:
"Podle deníku se napadení odehrálo mezi půl osmou a osmou hodinou ráno. Na děvče
zaútočili tři romští mladíci, jeden ji shodil ze srázu dolů do parku, kde stáli
další dva…" ČTK tak v té samé zprávě znovu se stoprocentní jistotou tvrdí, že
pachatelé byli Romové, přestože to sama o pár řádků výše zpochybnila.

Přebrala i další neověřené informace:
„Podle nepotvrzených informací chystá rodina napadené dívky petici proti
přehlížení trestných činů a přestupků páchaných Romy. S tím nepřímo souhlasí i
starosta Tanvaldu Petr Polák. ,Je vidět, že se nebojí a nic si z toho nedělají.
Například v marketech někdy kradou vyloženě neskrývaně,´ řekl deníku starosta.
,Stejně tak víme, že mnozí jezdí v autech, která už od pohledu nemohou být
technicky způsobilá provozu a někteří ani nemají řidičský průkaz. Jenže jim to
stále prochází,´ dodává starosta.

Jablonecký deník a ČTK tak nechtěně ukázaly na mechanismus, jakým se vyrábějí
negativní emoce namířené na "vhodný cíl" a následné dění, tedy v tomto případě
protiromské nepokoje. Starosta může říci cokoli, i kdyby to byla lež, jak se u
některých výroků některých starostů ukázalo. A média to berou jako informaci,
kterou již není třeba potvrzovat, zjišťovat její pravdivost.

Vzpomeňme v této souvislosti například na lži rumburského starosty Jaroslava
Sykáčka (ČSSD), kterými přímo vyvolal loňské nepokoje ve šluknovském výběžku.
Většina médií tehdy automaticky předkládala veřejnosti jako pravdivou verzi,
kterou o rvačce v Rumburku podával Sykáček. Ten tehdy řekl, že podle svědků
tvořili větší skupinu Romové, kteří napadli příslušníky majority.

Hned po serveru Tn.cz (TV Nova)

přinesla tuto zprávu ČTK (ostatní média kromě televize Nova to od ČTK
převzala). A svá „zjištění“ založila na tvrzení starosty a policejní mluvčí. V
článku je také převzaté vyjádření jednoho z údajně napadených, názor či pohled
Romů zde zcela chybí.

Z informace, že mnoho Romů přepadlo několik bezbranných "bílých" se nakonec
vyklubala pravděpodobnější varianta: rvačka dvou místních gangů dealerů drog.
Zcela odlišně totiž
podal
celou věc server Aktuálně.cz. „Ze zjištění Aktuálně.cz i z policejního
vyšetřování je zřejmé, že šlo o násilí mezi dvěma skupinami obyvatel Rumburku i
okolí, kteří se už z dřívějška znali, během noci před rvačkou se několikrát
potkali a vzájemně se provokovali,“ uvedl Aktuálně.cz. Událost popisuje jako
rvačku čtyř až pěti lidí na obou stranách konfliktu. Ostatní jen přihlíželi nebo
se snažili násilí zabránit – potvrzují to svědci i lidé seznámení s vyšetřovacím
spisem.

ČTK na závěr zprávy o údajném přepadení dívky v Tanvaldu „připomíná“, jiný
zdejší případ – střelbu důchodce, po níž zůstal mrtvý 22letý Rom a další byl
postřelen. A navazuje další informací, kterou opět vydává za skutečnost: „Podle
vyšetřovatelů se třiašedesátiletý střelec Romům bránil, když ho napadli nožem.“
Nic takového ovšem vyšetřovatelé do té doby netvrdili, pouze takovou variantu
podávali jako jednu z vyšetřovacích verzí.

O případu napadeného chlapce v Olomouci napsala ČTK ve svém článku toto:
„Třináctiletý chlapec skončil v čtvrtek večer v nemocnici po napadení útočníků
na sídlišti Černá cesta v Olomouci. Policisté vzhledem k věku účastníků potyčky
nechtějí případ jakkoliv komentovat. Podle informací ČTK utrpěl chlapec
pohmožděniny. Server tn.cz uvádí, že útočníci byli z řad nepřizpůsobivých
občanů.“

Články o tomto případu na Tn.cz i v ČTK přinášejí jediné svědectví o
podezřelých: „Podle matky napadeného hocha se jednalo o mladíky z místní romské
komunity.“

Jenže svědectví (údajně) napadených či jejich příbuzných (kteří jen opakují,
co jim bylo řečeno) nelze brát jako stoprocentní a jejich slova se musejí
ověřovat. Důvodem je stoupající počet případů, kdy si dotyční vymysleli, že je
přepadli Romové. Naposledy šlo o případ přepadené a pořezané dívky v Liberci.
Dívka se policistům přiznala, že se pořezala sama a přepadení si vymyslela. Nebo
o chlapce v Břeclavi, který si vymyslel, že jej přepadli Romové a poštval tak
proti nim většinové obyvatelstvo.

Blesk a Aha!

Na závěr ještě pár slov o bulváru. Nemá asi valný význam popisovat jeho metody,
které se v ničem neliší od bulváru zahraničního. Tedy jen pár příkladů.

Blesk (i další bulváry) trpí všemi již popsanými neduhy médií, k tomu má
typickou vlastnost bulváru: množství neověřených zpráv, vypouštěných
bezstarostně do světa bez ohledu na pravdu či skutečnost, je obrovské. Od
bulváru málokdo očekává dodržování žurnalistické etiky. V tom však vězí chyba,
která vede k pomluvám a k (v praxi bohužel oprávněnému) pocitu redaktorů, že za
svou práci nenesou žádnou odpovědnost.

Blesk se dostal za hranice etických principů jakýchkoliv médií.

Takto odsoudila tento bulvární deník Komise pro etiku Syndikátu novinářů ČR.
Šlo o redakční komentář Oldřicha Tichého s názvem „Dávky pro šejdíře.“ Ten byl
umístěný pod článkem o tom, jak jedna romská rodina „zneužívala“ sociální dávky.
Komentář byl zahájený „vtipem“, v němž figuroval houf žadatelů o dávky, úřednice
a samopal – a výrok: „To byla poslední dávka, na kterou měli nárok.“
 
S „dobrým“ příkladem své práce

přišel Blesk například v září 2011. Ve zprávě popsal „rozhořčení hospodských
z Klášterce nad Ohří, kteří napsali do redakce Blesku. ,Je to tady jako ve
Šluknově. Romové si dovolují, čím dál tím víc.´ V pondělí večer totiž městem
chodila parta opilých Romů a ztropila výtržnosti v několika restauracích.
Nejvíce škody nadělala v restauraci Drak. ,Rozbili zahrádku a výplň dveří.
Napadli číšníka, protože je nechtěl pustit po uzavírací době,´ zlobil se majitel
poničené hospody. Napadený číšník dodal, že nejagresivnější muž ve skupince v
minulosti spáchal v této provozovně loupež na jeho kolegovi a byl za to
odsouzen.

,Měli sebou jednoho bílého jako volavku, abych je pustil dovnitř, což jsem
odmítl. Ten se prát nechtěl,´ řekl. Od Draka pak dva násilníky odvezla policie.
„Pro třetího si jedeme. Zatím událost vyšetřujeme jako výtržnost. Zařízení
poničili ve čtyřech hospodách. Rasistický podtext událost neměla,“ řekla
chomutovská policejní mluvčí Marie Pivková.

Klasika – dalo by se říci. Slova hospodského, který do hospody nepouští „černé“,
jsou pro Blesk něco jako kázáním z kůru, kdežto ti horem spodem pomluvení Romové
slovo nedostali.

Takto Blesk informoval o přepadení patnáctiletého Petra v Břeclavi:

„Hned tři romští útočníci napadli Petra (15) minulou neděli večer v Břeclavi
u obchodního centra poté, co ho požádali o cigaretu. Ke své smůle mladík žádnou
neměl, Romové si na něm proto vylili svůj vztek a agresi. Skončil v nemocnici s
těžkými poraněními, při operaci mu doktoři museli odebrat ledvinu. jeho případ
vyvolal rozsáhlou diskuzi o romské otázce i reakci v podobě protestního průvodu
Břeclaví.“

Jediné, čím měl Blesk tuto „pravdu podloženou, byla výpověď chlapce na
nemocničním lůžku. Ten samý chlapec pak o pár dnů později pod tíhou důkazů
přiznal, že si celou věc vymyslel.

Pokud možno ještě horší než Blesk je deník Aha! Ten například hrubě pomluvil
romského aktivistu Václava Zástěru, že neplatí nájemné. A to prostřednictvím
tvrzení pronajímatele bytu. V článku samém se Zástěra sice vyslovuje, nedostal
však prostor se obhájit.

Proto napsal redakci Aha otevřený dopis.

Byl to též deník Aha, který jako jediný vydával kachnu Parlamentních listů o
„romském pokladníkovi, který okradl romskou politickou stranu“ za svou vlastní
zprávu. Prostě to tvrdil, aniž by pro to měl jediný důkaz či odkaz na zdroj, z
něhož čerpal. A když díky serveru Romea.cz vyšlo najevo, že jde o kachnu, ni se
nenamáhal s nějakou opravou, přiznáním či dokonce snad omluvou.

Článek byl na této adrese. Po zjištění, že jde o kachnu jej redakce bez
jediného slůvka odstranila.

KAM DÁL?


Podle průzkumů nemají Češi rádi Romy. Mohou za to do velké míry média – díl I.



Podle průzkumů nemají Češi rádi Romy. Mohou za to i média. Díl II: TV Prima,
Česká televize



Podle průzkumů nemají Češi rádi Romy. Mohou za to i média. Díl III.: MF Dnes –
iDnes.cz, Právo – Novinky.cz