Podezření na kupčení s romskými hlasy v Krupce a v Teplicích. Policie v souvislosti s volbami přijala již několik oznámení
Podle zdrojů sdružení Konexe přímo z terénu, jsou snahy ovlivnit hlasování chudých voličů ze sociálně vyloučených romských lokalit Ústeckého kraje, stejně jako se tomu dělo v minulých komunálních volbách. Vyplývá to z vyjádření Miroslava Brože pro zpravodajský server Romea.cz. Policie v Ústeckém kraji již přijala několik podnětů a oznámení, které mohou souviset s nadcházejícími volbami.
Konexe: Na sídlišti Maršov v Krupce nabízejí za hlas 300 korun
“Podle našich informací se lidé nabízející 300 korun za hlas pro jednu ze stran pohybují na sídlišti Maršov v Krupce a stejně tak je o nákup hlasů chudých Romů zájem v Teplicích. Náznaky toho, že probíhá ovlivňování voleb máme i z ústeckého chudinského sídliště Mojžíř,” uvedl pro zpravodajský server Romea.cz Miroslav Brož.
Podle Brože je celá tato situace, uplácení chudých a nevzdělaných voličů je v přímém rozporu s ústavními hodnotami, nebezpečím pro demokratický systém a co je důležité, u každých komunálních voleb se znovu opakuje.
“Není zřejmé a nerozumíme důvodu, proč Policie nezakročí, nezamezí tomuto nezákonnému jednání a nestíhá zadavatele, organizátory, ani terénní koordinátory uplácení. Fenomén uplácení voleb v chudinských ghettech existuje a nerušeně funguje už nejméně 20 let,” dodal Brož, který případy oznámil policii.
Policie: Případy prověřujeme, situaci budeme monitorovat v průběhu voleb
Ústecká policie potvrdila, že několik podnětů a oznámení, které mohou souviset s nadcházejícími volbami již přijala.
“Konkrétní obce, kterých se týkají, nebudeme specifikovat, aby nedošlo k ohrožení průběhu prověřování, nicméně můžeme konstatovat, že se týkají téměř všech okresů v kraji. Obecně lze říci, že se podněty týkají například umělého navyšování občanů v některých obcích, údajného kupčení s hlasy, výskytu falešných předvolebních letáků, nebo odstranění předvolebních letáků,” uvedl pro zpravodajský server Romea.cz Daniel Vítek, mluvčí Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje.
“Všechny tyto podněty důkladně prověřujeme a získané informace vyhodnocujeme. Zatím jsou všechny případy ve stadiu prověřování a nebylo zahájeno trestní stíhání žádné fyzické ani právnické osoby,” dodal Vítek.
Policie v Ústeckém kraji podle něj přijala opatření k ochraně a zajištění veřejného pořádku.
“V rámci preventivního bezpečnostního opatření se bude v ulicích a okolí volebních místností pohybovat větší počet policistů a to jak uniformovaných, tak i kriminalistů, kteří budou dohlížet na veřejný pořádek a zároveň monitorovat, zda nedochází k nezákonným praktikám, které by mohly ovlivnit výsledky voleb, nebo k jinému jednání, které by mohlo být v rozporu s platnou legislativou,” uvedl policejní mluvčí, který doplnil, že během opatření budou policisté úzce spolupracovat s volebními komisemi a reagovat na případné podněty o porušení zákona.
“Konkrétní opatření, která policie v souvislosti s volbami přijímá, nebudeme z taktických důvodů specifikovat, ze stejných důvodů nebudeme konkretizovat místa, na která budeme dohlížet,” řekl pro zpravodajský server Romea.cz ústecký policejní mluvčí Daniel Vítek.
Už na začátku týdne vyzval prezident Asociace romských podnikatelů a spolků v ČR Vladimír Leško ministra vnitra Víta Rakušana a policejního prezidenta Martina Vondráška, aby v nadcházejících volbách do zastupitelstev obcí a třetině Senátu zajistili dostatečný počet policistů s cílem zabránit kupčení hlasů v sociálně vyloučených lokalitách.
Kupčení s hlasy v sociálně vyloučených lokalitách se během různých voleb objevuje velmi často po celém území České republiky. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny došlo například k pokusu nakupovat hlasy v jedné z ubytoven ve Slaném. Podezření na kupčení s hlasy ve Slaném se objevilo i v minulých letech, například v roce 2018. V roce 2020 při volbách do zastupitelstev krajů se podezření objevilo na severu Čech. Týkalo se tradičně vyloučených lokalit, jako je litvínovský Janov nebo ústecké Krásné Březno a Neštěmice.
Co může ukazovat na kupčení s hlasy:
- Hloučky osob poblíž volební místnosti.
- Hloučky osob v restauraci poblíž volební místnosti.
- Auto svážející voliče k volební místnosti, opakovaně se stejné vozidlo objevuje před volební místností.
- Vyplácení hotovosti na ulici, v autě, restauraci apod.
- Stejná osoba doprovází opakovaně voliče do volební místnosti.
- Předávání vyplněných volebních lístků.
- Voliči se často netají tím, že svůj hlas prodali.
Je kupčení s hlasy trestné?
Prokázané kupčení s hlasy voličů po komunálních volbách v roce 2010 (zejména Český Těšín a Krupka) vedlo k tomu, že novela trestního zákona zavedla s účinností od 14. 11. 2011 novou skutkovou podstatu trestného činu maření přípravy a průběhu voleb a referenda: „kdo jinému nebo pro jiného v souvislosti s výkonem volebního práva nebo hlasovacího práva v referendu poskytne, nabídne nebo slíbí finanční, majetkový nebo jiný obdobný prospěch, aby volil nebo hlasoval v rozporu s nezávislým vyjádřením své vůle, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.“
Zdroj: analýza nevládní organizace Oživení
Jak se nakupovaly voličské hlasy v minulosti
Český Těšín (2010, 2014, 20 tisíc voličů)
Krajskému soudu v Ostravě byl v roce 2010 jako jeden z důkazů o podplácení voličů předložen leták, který na sociálních sítích nabízel voličům částku 300 Kč za hlas ve volbách a dalších 200 Kč za doporučení dalšího potenciálního voliče. Zájemci o odměnu se měli hlásit na email: registraceSOS@email.cz s tím, že následně obdrží další pokyny, kam se dostavit a jak postupovat. Podmínkou pro vyplacení odměny bylo trvalé bydliště v Českém Těšíně a účast v komunálních volbách.
Soud vycházel také ze zápisu Městské policie Český Těšín a zejména pak z výslechů řady svědků. Někteří ze svědků zaznamenali v době konání voleb zvýšený pohyb šesti konkrétních vozidel. Bylo prokázáno, že zmíněné vozy svážely místní bezdomovce a občany romské národnosti k několika volebním místnostem. Několik občanů před soudem vypovědělo, jakým způsobem jim byly činěny nabídky na finanční odměnu za volbu strany SOS PRO ČESKÝ TĚŠÍN. Někteří ze svědků se voleb dle instrukcí skutečně zúčastnili a úplatu obdrželi.
Existují indicie, že ke kupčení s hlasy voličů docházelo v Českém Těšíně i ve volbách roce 2014. V průběhu konání komunálních voleb, přesněji v sobotu 11. října 2014, zaznamenaly neziskové organizace svědectví konkrétní osoby o tom, že v jednom z místních barů docházelo k rozdělování částky 100 000 Kč s tím, že za jeden volební hlas bylo vypláceno 500 Kč.
Brno sever (2014, 35 tisíc voličů)
Krajský soud v Brně (67 A 13/2014) prohlásil za neplatné i volby v Brně sever. V tomto případě soud vyslechl celou řadu svědků, kteří vypověděli, že osoby romského původu měly být verbovány pro hlasování pro stranu ČSSD, zejména pak pro starostu Hakla, který byl lídrem kandidátky.
Výměnou za volbu dané volební strany měli Romové dostávat modré náramky, které opravňovaly ke vstupu na zábavu, která se konala na „Musilce“, jakož i k neomezené konzumaci občerstvení na této akci. Bylo prokázáno, že zábava se skutečně konala a že na ní bylo přítomno několik stovek občanů romské národnosti, z nichž drtivá většina měla na rukách zmíněné modré náramky. Ti, kteří náramek neměli, si na zábavě museli občerstvení zaplatit.
Dále byla prokázána existence tzv. „volebních koordinátorů“, kteří se pohybovali v bezprostřední blízkosti volebních místností. Požadovaná intenzita narušení voleb byla dle soudu rovněž prokázána, neboť ČSSD by šestý mandát nezískala, pokud by volební zisk byl menší o 700 hlasů, což odpovídá dvaceti voličům. Z výpovědí několika členů volební komise pak vyplynulo, že se k volbám dostavilo minimálně 200 voličů, kteří k volbám běžně nechodí a o politiku se nezajímají, kteří byli doprovázeni k volebním místnostem tzv. volebními koordinátory, dožadovali se vydání modrého náramku, či vykřikovali, že „jdou volit jedničku, jdou volit Hakla“.
Bílina (2014, 12 tisíc voličů)
Zásadním impulsem pro detailní přezkum volební dokumentace byla důvěryhodná indicie, že ke kupčení s hlasy voličů skutečně mohlo dojít. Jednalo se o audio a video záznamy pořízené neziskovými organizacemi. Nahrávky však nebyly hlavním důvodem, proč Krajský soud v Ústí nad Labem prohlásil hlasování v Bílině za neplatné.
Zcela zásadní byla skutečnost, že podrobná kontrola odevzdaných volebních lístků potvrdila prvotní informace, že se v dané lokalitě kupčilo pro volební stranu Bílinští sociální demokraté a několik dalších kandidátů z volební strany Nezávislí pro Bílinu a KSČM. Mezi odevzdanými lístky byly totiž ve větším množství nalezeny volební lístky, na kterých byly jednotně vyznačeny preferenční hlasy napříč politickými stranami. Volební lístky byly navíc vyplněny pouze dvěma různými „rukopisy“.
Hlasování se v Bílině muselo opakovat, neboť počet hlasů na takto „podezřelých“ volebních lístcích byl tak zásadní, že minimálně strana Bílinští sociální demokraté, by bez nich nezískala pátý mandát do zastupitelstva města.
Chomutov (2014, 39 tisíc voličů)
Hlasování se muselo opakovat také v Chomutově. V tomto případě se soud rozhodl pro detailní přezkum volební dokumentace na základě důvěryhodného svědectví několika osob, novinových článků, amatérských videí a několika fotografií, které zachycovaly skupinky romských občanů před diskotékou Roxy. Ke kupčení mělo docházet tak, že na diskotéce byli „verbováni“ voliči z řad romské populace. Těmto občanům byla nabízena úplata 400 Kč v souvislosti s výkonem jejich volebního práva. Voliči měli obdržet předvyplněné volební lístky pro volební stranu ČSSD a následně měli být rozváženi k jednotlivým volebním okrskům dle jejich místa bydliště.
Tyto jednotlivé důkazy však nebyly hlavním důvodem, proč Krajský soud v Ústí nad Labem hlasování nakonec prohlásil za neplatné. Zcela zásadní byla skutečnost, že podrobná kontrola odevzdaných volebních lístků potvrdila prvotní informace od svědků, že se v dané lokalitě kupčilo právě pro některé kandidáty ČSSD. Mezi lístky byly totiž ve větším množství nalezeny volební lístky, na kterých byly jednotně vyznačeny preferenční hlasy některých kandidátů ČSSD a to nanejvýš dvěma různými „rukopisy“.
Volby se musely opakovat, protože počet hlasů na takto „podezřelých“ volebních lístcích byl tak zásadní, že bez nich by byl v rámci ČSSD zvolen minimálně jeden rozdílný kandidát. Bez výše uvedených volebních lístků by jeden z označených kandidátů neměl dostatek preferenčních hlasů a zvolen by byl jiný kandidát ČSSD, který byl na kandidátní listině umístěn na lepší pozici.
Krupka (2010, 11 tisíc voličů)
V řízení před Krajským soudem v Ústí nad Labem (sp.zn. 15 A 92/2010) bylo prokázáno, že ve městě Krupka byli voliči organizovaně sváženi k volebním místnostem jednotlivých volebních okrsků a za volbu volebního sdružení ČSNS a NK – Šance pro město dostávali určitou finanční částku.
Za rozhodující důkazy soud považoval záznamy z kamer Městské policie a České televize, ze kterých prokazatelně vyplynulo, že na parkovišti na horním sídlišti docházelo k hromadnému srocování osob a jejich organizovanému svážení k volebním místnostem čtyřmi konkrétními vozy. Zmíněná vozidla se na záběrech objevují opakovaně, vždy odjíždějící s určitou skupinou osob a po určité době s touto stejnou skupinou osob přijíždějící. Řada svědků rovněž popsala detaily komunikace zástupců volební strany, která nabízela vybraným osobám finanční odměnu za pomoc při zajišťování hlasů. Konečně jiní svědci vypověděli, jak jim byly činěny finanční nabídky za odevzdání hlasu pro konkrétní stranu.
Podezření z kupčení s hlasy v Krupce provázelo i dvoje tamní opakované volby v roce 2011. Opakované hlasování bylo rovněž napadeno u soudu, avšak intenzita předložených důkazů postupně slábla. Odůvodnění soudů totiž slouží jako inspirace nejen právníkům, ale i těm, kteří se kupčení s hlasy dopouští. Přistihnout stejné osoby několikrát za sebou je z tohoto důvodu velmi složité.
