Plán: Rodiny z ubytoven by mohly dostat dávku na kauci za byt
Rodiny v tísni z ubytoven a azylových domů by mohly od státu dostávat
příspěvek na uhrazení kauce k získání běžného bytu. Právě složení jistiny totiž
mnohým brání najít bydlení. Úřady práce by jim na to poskytovaly nynější dávku
mimořádné okamžité pomoci. Počítá s tím akční plán boje proti sociálnímu
vyloučení do roku 2020. Materiál obsahuje celkem 93 opatření, vedle bydlení se
týkají i bezpečnosti, vzdělávání, zaměstnávání či dluhů.
Mimořádnou okamžitou pomoc poskytuje stát lidem ve výjimečných situacích.
Dostávaly ji například oběti povodní. Získat mohly až 15násobek životního
minima. To pro samotného dospělého činí 3400 korun. Na vzdělávání dětí či
pořízení nezbytného vybavení mohou pak lidé v tísni v jednom roce získat až
desetinásobek minima, tedy 34.000 korun. Podle autorů plánu by využívání
mimořádné okamžité pomoci i na kauce mohlo lidem usnadnit přístup k bytu na
volném trhu.
"V přechodu do standardního bydlení brání některým domácnostem vysoké vstupní
náklady na úhradu jistoty – až ve výši šesti měsíčních nájmů podle nového
občanského zákoníku, nebo na pořízení základního vybavení bytu," uvádí se v
plánu.
Úřady práce by měly dostat podle dokumentu od ministerstva práce pokyn, jak
mají dávku na kauce poskytovat. Pokud by tuto podporu v příštích letech získaly
4000 rodin, počítají autoři návrhu s tím, že by to stálo kolem 80 milionů korun.
Podle schválené vládní strategie boje proti sociálnímu vyloučení, z níž akční
plán vychází, by se do roku 2020 mělo najít bydlení v běžných bytech pro 6000
domácností z ubytoven.
Letos v prvních třech čtvrtletích se na mimořádné pomoci vyplatilo celkem
89,6 milionu korun. Loni za stejnou dobu to bylo 105,5 milionu. V září do
příspěvků putovalo 11,5 milionu, rozdělilo si je 5600 lidí. V průměru tak
mimořádná dávka činila zhruba 2054 korun.
Takzvaných vyloučených lokalit a lidí v nouzi v Česku přibývá. Podle loňské
analýzy, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo práce, se od roku 2006 počet
chudinských míst zdvojnásobil ze 300 na 600. Tato ghetta jsou ve 297 městech a
obcích, žije v nich až 115.000 lidí. V roce 2006 to bylo 80.000 lidí.
Plán se vedle bydlení zaměřuje i na bezpečnost, vzdělávání, podporu rodin,
zaměstnanost, zdraví či zvládnutí dluhů. Celkem materiál obsahuje devět desítek
opatření. Většina z nich by se měla financovat z peněz z evropských a norských
fondů. S vyčleněním prostředků z rozpočtu počítají podle autorů už chystané
zákony, například zákon o sociálním bydlení. Plnění by měla vláda vyhodnotit
poprvé koncem příštího roku.
Podle plánu by měl stát v příštích letech lidem v nouzi zajistit také
bezplatnou právní pomoc. Děti, jejichž rodina žije z dávek, by mohly mít ve
školce stravování zdarma. Počítá se s revitalizací prostranství a domů v
ghettech, vzděláváním strážníků, se vznikem programu k řešení konfliktů v
lokalitách a jejich sousedství. Víc kontrolovat by se měli poskytovatelé úvěrů.
Legislativně by se měla stanovit ochrana nepostižitelných prostředků na
dlužníkově kontě, které by exekutor nemohl zablokovat. Oddlužení by mělo být
možné i u lidí, kteří na něj nyní nedosáhnou. Vzniknout by měl také rejstřík
všech exekucí.
