Petr Bažo podpořil výstavbu kontejnerů pro Romy na sídlišti Chanov: Je to nadstandard. Pokud bych měl možnost, určitě bych tam šel
Město Most ve středu poprvé projednávalo projekt modulového bydlení na sídlišti v Chanově, který obývají především Romové. Oproti původnímu ohlášení, kdy mělo být projednávání veřejné, se na radnici sešlo kvůli epidemické situaci jen několik zastupitelů a dva občané sídliště. Jeden z nich, Petr Bažo, pak po jednání ve vyjádření pro ČTK výstavbu kontejnerů pro Romy podpořil. Kritik výstavby a obyvatel Chanova Jan Chromý pozván nebyl. Stavět se začne ještě letos.
“Já si myslím, že je to nadstandard. Já to schvaloval už dříve, ale dneska poprvé jsem viděl, jak to vypadá,” uvedl Petr Bažo, který žije v Chanově 35 let. “Pokud bych měl možnost, určitě bych tam šel,” uvedl.
Petr Bažo se přitom ještě v listopadu 2019 proti výstavbě tzv. čunkodomů ostře vymezoval a tvrdil, že do plechových kontejnerů – modulového bydlení – nepůjde vůbec nikdo z Romů. „Nebudou žít jako prasata,“ řekl tehdy podle serveru iDNES.cz Bažo.
Ale o rok později, v září 2020, v rámci předvolební kampaně, vystoupil ve volebním spotu uskupení Lepší sever společně s primátorem Janem Paparegou a výstavbu tzv. čunkodomů podpořil. Primátorovi navíc slíbil, že přesvědčí i obyvatele Chanova.
VIDEO
Potvrdila se tak slova Jana Chromého, který se dlouhodobě veřejně proti výstavbě ohrazoval, že si radnice pozvala z Chanova lidi, od kterých očekávala podporu. Podle Jana Chromého místní lidé o nové bydlení zájem mít nebudou. “Nikdo tam jít nechce,” řekl před jednáním, na které nebyl pozván, Ján Chromý.
Opravit paneláky nebo vybudovat tzv. čunkodomy?
Podle mosteckého primátora Jan Paparegy (ProMOST) je projekt hotový. “Jedná se o záměr výstavby jednoho modulového domu s celkem 18 bytovými jednotkami,” řekl po jednání ČTK a Českému rozhlasu mostecký primátor. Devět bytů bude mít dispozici 3+kk a rozlohu přes 60 metrů čtverečních a devět 2+kk a zhruba 44 metrů čtverečních.
Náklady na realizaci včetně základové desky, inženýrských sítí a vybavení se pohybují okolo 25 milionů korun. Město investici zaplatí ze svého. “My si pořád myslíme, že by pomocí dotace byla možná rekonstrukce stávajících bloků, kdy by město mohlo ušetřit velké peníze, které teď budou v částce zhruba 1,5 milionu korun na jednu rodinu vynaloženy na kontejnerové bydlení,” uvedl Jan Hrubeš (Piráti a Zelení pro Most).
Podobný názor má i zastupitel Adam Komenda (nez.), který míní, že nejlepší by bylo opravit poničené domy a to za přispění místních. Rekonstrukce stávajících objektů s pomocí místních je podle Paparegy nereálná a je to nehospodárné. “Místní nejsou kvalifikovaní a zpravidla nechtějí pracovat,” uvedl.
“Potvrdilo se, že není možné čerpat peníze ze státního programu, protože je to segregace, rozšiřování sociálně vyloučené lokality,” řekl primátor Paparega s tím, že debata na středečním jednání se vedla spíše o technických záležitostech a nikoliv sociálních.
“Kritici by si měli uvědomit to, že tyto nemovitosti jsou v majetku města, a pokud by tam došlo k nějaké nenadálé události, tak odpovědné bude město,” uvedl Paparega. Modulové bydlení do této lokality podle primátora patří. “Nejedná se o žádné rozšiřování sociálně vyloučené lokality, zkrátka kapacitu, kterou bychom neměli využívat, chceme nahradit tou, která by odpovídala trendům a hygienickým standardům dnešní doby,” uvedl primátor.
Podle Jana Chromého, však nebudou mít Romové z Chanova o takvé bydlení zájem, proto se obává, že budoucí objekt nakonec skončí jako náhradní bydlení pro problémové romské rodiny z Mostu, kterých se chce město dlouhodobě zbavit. Podle něj se bude jednat o Romy žijící především na třídě Budovatelská nebo v Doubnerové ulici.
Město chtělo záměr představit přímo v Chanově, kvůli epidemii tak ještě neučinilo, v plánu to nadále podle Paparegy je. Debata dnes podle Patricie Prokešové (ANO) byla přínosná. “Nejsem úplně přívrženec modulového bydlení, ale nesouhlasím ani s rekonstrukcí těch bytových domů. Výhodu modulového bydlení vidím v jeho deklarované nezničitelnosti,” uvedla Prokešová, která učí na základní škole v Chanově.
“Oni (obyvatelé sídliště) se bojí, kdo v těch bytech bude bydlet, aby to nebyli Romové ze Slovenska, z Janova (v Litvínově) nebo jiných vyloučených lokalit v Mostě. Město přislíbilo, že sociální odbor bude nájemníky vybírat,” uvedla Prokešová.
Kritika od Architektů bez hranic
Výstavbu modulového bydlení kritizuje spolek Architekti bez hranic, který posuzoval dokumentaci k územnímu a stavebnímu řízení. Podle nich není kontejnerový objekt vhodný pro dlouhodobé bydlení ani pro problematickou periferii města. Obavy vyjádřila i bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, která upozornila, že realizací modulové výstavby v segregované lokalitě Chanov se statutární město Most dopustí diskriminace v oblasti bydlení z důvodu etnického původu. Vedení města s jejím stanoviskem nesouhlasilo, fasáda z plechu je podle něj důstojné bydlení. Nereaguje ani na obavy místních týkající se vzniku plísní, které se v minulosti objevily v Poschlé u Vsetína, kde tehdejší starosta nechal vystavět dva kontejnerové domy pro Romy.
Na sídlišti Chanov v současné době zbývá osm bloků panelových domů. Bloky 2, 8, 11 a 13 před devíti lety prošly rekonstrukcí, na které se podíleli i místní obyvatelé. Celková částka za opravené čtyři bloky vyšla na 43 milionů korun, z toho většinu nákladů pokryla dotace od Evropské unie. Čtyři paneláky ve špatném stavu v průběhu osmi let město zbouralo.
