Památný den romského holocaustu: Před 70 lety bylo během jedné noci zplynováno téměř 3000 Romů a Sintů

Bývalí vězňové, zástupci romských organizací, ale i mladí Romové. Ti všichni
si dnes v bývalém nacistickém vyhlazovacím táboře v Osvětimi připomněli 70.
výročí likvidace takzvaného cikánského tábora. V noci z 2. na 3. srpna 1944 zde
byly v plynových komorách zavražděny poslední tři tisíce žen a dětí Romů a Sintů,
kteří v táboře zůstali.

Další evropští Romové byli zavražděni v koncentračních táborech především v
Chełmnu, Treblince, Majdanku, Sobibóru a Bełżcu. Také byli postříleni a
zahrabáni v masových hrobech odkrytých často až dlouho po válce většinou v
oblastech východní Evropy.

,,Pro Romy a Sinty z celého světa je (toto místo) tím, co nás spojuje. Jsme
tu a spojuje nás bolest, vzpomínka na vraždění, vzpomínka na naše zemřelé,
spojujeme se jako národ,“ řekl podle webu muzea v někdejším vyhlazovacím táboře
Roman Kwiatkowski, předseda Sdružení Romů. Ten se v Polsku spolu s další
tisícovkou lidí z různých koutů Evropy zúčastnil pietní akce. U pomníku
připomínajícího povražděné Romy položili věnce a složili hold obětem nacistické
továrny na smrt.

Krystyna Gilová, která jako malé dítě za války přežila protiromský pogrom v
jihopolské Szczurowé, vzpomíná, jak ji babička každý rok brala na místa, kde
nacisté povraždili skoro celou její rodinu. "Říkala mi: já umřu, ty zůstaneš.
Nesmíš zapomenout," řekla, proč i ona se dnes přijela do Osvětimi vyprávět
mladým lidem o hrůzách, které zažila.

Osvětim II – Birkenau (Březinka) se stal největším koncentračním táborem pro
evropské Romy. Na základě Himmlerova příkazu z 29. ledna 1943 bylo do Osvětimi
deportováno zhruba 20 tisíc Romů ze Slovenska, Čech a Moravy, Nizozemska,
Belgie, severní Francie, Polska a států tehdejšího Sovětského svazu. Většina z
nich zde zahynula v plynových komorách.

Podle odhadů uvěznili nacisté v Osvětimi celkem 23 tisíc Romů, z toho asi
5500 Romů z tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava, uvedl Michal Schuster z
Muzea romské kultury v Brně. Vyhlazovací politika nacistického Německa vedla podle odhadů ke smrti 0,5
miliónu Romů a Sintů z celé Evropy. Některé odhady uvádějí až 800 tisíc obětí,
což činí asi čtvrtinu až polovinu romské předválečné populace.

Divadlo Ponec uvedlo inscenaci Lety-1942

Památný den romského holokaustu si v České republice připomněli lidé v
divadle Ponec, které uvedlo inscenaci Lety-1942. Představení, které tvůrci
označují za hudební modlitbu, vzniklo na základě vzpomínek přeživších vězňů
romského koncentračního tábora v Letech u Písku.

Představení Lety-1942 připravilo Evropské centrum romské hudby v Praze ve
spolupráci s německým scénografem Mathiasem Straubem. Hudbu modlitby složil
romský skladatel a hudebník Jiří Korman a scénář napsala slovenská režisérka
Dana Račková, oba se ujali i režie. Po představení následovala diskuze s diváky,
tvůrci a divadelními či romskými odborníky. V hlavní roli se opět představila
česká herečka Barbora Kubátová.

"Když umírá Rom, celá rodina strojí několikadenní smuteční akt, při němž v
posteli ležícího zesnulého chodí navštěvovat celá rodina. Hudba a zpěv, to je
to, co zemřelého provází na poslední cestě. Romský pohřeb se neobejde bez
muziky," říká Korman. Lety-1942 jsou podle něj o vyprovázení obětí letského
tábora v duchu romských tradic.

FOTOGALERIE