Otřesná svědectví z koncentračního tábora v Letech u Písku. Pane Babiši, čtěte!
„Byly doby, kdy všichni Romové pracovali. To co píší v novinách, ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam,“ citoval slova ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše server Aktuálně.cz. Alarmující výrok později označil jako neobratný a kritiku odmítl s tím, že byl výrok vytržený z kontextu.
Server Romea.cz zveřejňuje vzpomínky vězňů tábora, které už v roce 2005 zveřejnil server MECEM.sk. Úryvky vzpomínek pamětníků pocházejí ze sbírkových fondů Muzea romské kultury. Vzpomínky jsou to tak hrozné, že je nemá smysl dál komentovat. Nechme tedy na výrok Andreje Babiše reagovat samotné oběti…
Vzpomínky pamětníků na Lety u Písku
Vzali mě na prácu do lesa na dříví a já jsem z toho lesa utek ještě s jedním. Dohola vostříhani, v tých dřevákách. Přišla pro nás eskorta, esenbák ale Cech zase s tym bodákem a zase zpátky do lágru. Tam nás zbili, co se do nás vešlo. Víte co je zmlácení? Když vás do bezvědomí zmlátím? Pendrekama? A byly jsme dva, takhle každýmu nohy k sobě, nohy svázaný řetězama zakovaný a hodili nás tam, co ty lidi kočující přijeli s tyma vozama, tak to tam bylo naskládaný, jo. Z toho měli udělalný márnice, poněvadž, když tam potom byl ten tyfus, tak nebylo místo a házeli to do tých vozů a z tych vozů se to vyváželo. No tak nás svázal, no a teď řetězama jo a když von šel na záchod, tak já jsem musel sním Tam sme byli sami dva v tom voze asi 3měsíce, to byla taková korekce, tam nic nebylo, čistě podlaha jenom a tak, bez kol na zemi to leželo Jak mě pustili, tak jsem nemoh chodit…
(vězeň-chlapec, 12 let, Lety)
Na práci v lese jsem měla hlídat nějaký kluky a voni mně utekli, z trestu jsme tam dostala pětadvacet na zadek a přes záda – pendrekem, před mámou, přede všema, českej četník mě mlátil. Pak mě dali do vozu cikánskýho, co byly ty mrtvoly, tak tam vedle mě dali ležet, tři dny bez jídla. To bylo vedle sebe přilepený ty vozy. Já řvala, křičela, plakala mami, mami, tady jsou mrtvoly, já se bojím, byla jsem dítě. Bála jsem se, že mě ti mrtví budou strašit…
(vězeň-dívka, 10 let, Lety)
…můj bratr byl vyvěšený těch 24 hodin. Tedy, byl na kůlu pověšenej za ruce. No prostě ve vejšcedali ho do vozu. Tam ho dali, tam byla tma, to byl jako bunkr udělanej. Buď ho dali do vozu nebo na ten kůl ho vytáhli, nebo mohl dostat 3 dny nejídlo, dali mu jen vodu nebo vůbec nic. No a potom mlácení-25 na zadek.
(Vězeň-dívka 18 let, Lety)
…viděl sem případ, že tam sežral kluk krysu. …měli sme hroznej hlad. No ale řikám Vám, nemůžete to svádět na Němci nebo tak, to dělali Češi.
(Vězeň-chlapec, 12 let, Lety)
Viděla jsem, že jeden měl v ruce myš a kousal jino a ty housenice, víte, jak už se voddělává zelí a nějakej zbytek vostal a když jich neviděli (dozor), aj ty děti utíkaly jak mohly k tomu, jedli to děti aj dospělí.
(Vězeň-dívka, 14 let, Lety)
…a když nás vyhnali ven, tak jsme škubali trávu a jedli jsme ji, za to jsme byli bití.
(vězeň-chlapec, 8 let, Lety)
Jako to vypadalo v noci? Děti plakaly, tam se nikdo s nikým nemazlil. Kdo byl silnější, tak vydržel. Jinak.To byl lágr, kde koukali, abyste zmizela ze světa.
(Vězeň-chlapec, 12 let, Lety, propuštěn)
Ježišmarjá, kolik tam umřelo v tom baráku dětí! Každej den, já jsem jenom vždycky zjistila, že mám víc místa. …
(vězeň-dívka, 10 let, Lety)
Pak se mně tam narodila holkaToho kojení tam bylo moc málo, protože toho jídla, co vám dali nepřežila dlouho, děti tam moc dlouho nevydržely, tak umřela ta moje holčička.
(vězeň-dívka, 18 let, Lety)
Jakej hřbitov? Tam je házeli do jámy, do nějakejch hrobů je nedávali, polejvali je vápnem.To byl opravdu koncentrák. Moje teta tam přišla o svoje 4 malý děti, já o svoji sestřičku, takže mám hold velmi špatný vzpomínky.
(vězeň-dívka, 18 let, Lety)
Jak tam vodváděli potom do Osvětimi? No to bylo hrozný, to bylo vytí, to bylo pláče, já dycky, mami slyšíš to? Ať nepláčou, mami prosím, to bylo hrozný. Co jim dělají, co jim dělají, to byla moje myšlenka. Shromáždili je a ti nesměli už vůbec ven. vůbec nikam, přijeli tam v noci s těma antonama, teď pláč ječení těch lidí jak prosili za to bylo hrozný. Pak už jsme z těch lidí nikdy nikoho nepotkali…
(vězeň-dívka, 10 let, Lety)
zdroj: MECEM.sk