Olašští Romové se v Ostravě rozloučili se svým králem

Olašští Romové se dnes v Ostravě loučili se svým králem Janem Lipou za zvuku
houslí a pláče. Přijely stovky hostů z Evropy i USA. Dvaasedmdesátiletý Lipa
zemřel v pondělí v nemocnici. Nový král, pravděpodobně jeho mladší syn Josef
Daniš, bude zvolen nejdříve za rok. Do té doby budou Romové za mrtvého krále
truchlit. ČTK to řekl předseda Unie olašských Romů Josef Stojka.

Hosté se do Ostravy začali sjíždět už ve středu. Smuteční setkání
zorganizovali nejbližší příbuzní pro více než pět stovek lidí na zámku v
Ostravě-Porubě. Ženy se sešly zvlášť odděleně od mužů. Hodně se diskutovalo o
králi. O jeho životě, zákonech, které vydal, a sporech, které rozhodl.
Připraveny byly stovky lahví vína. "Nikdo se ale nesměl opít," řekl Stojka.
Rodina se pak dnes ráno sešla u otevřené rakve v katedrále Božského Spasitele v
centru Ostravy.

Lipovi na cestu na onen svět vyhrávala kapela jeho oblíbené písně. Zpěv a
zvuk houslí se mísil občas s pláčem žen a křikem mužů. Král do rakve dostal
věci, které měl za života rád. Svou hůl, karty či klobouk. Objevily se i peníze
a alkohol.

V kostele se sešlo na 200 lidí. "Někteří jsou po cestě a probdělé noci
unavení. Přijdou až k rodinné hrobce," vysvětlil Stojka ještě před začátkem
smuteční mše. Podle něj se do Ostravy sjelo více než 500 lidí, kteří chtějí
vzdát hold svému králi na jeho poslední cestě. "Přijeli Romové z Polska, Itálie,
Německa, Slovenska. Jeden dokonce přiletěl z USA. Celkem jsem napočítal 580
lidí, s dětmi i něco přes 600," uvedl Stojka.

O nástupci zesnulého krále smuteční hosté příliš nechtěli hovořit. Berou to
jako neúctu k nebožtíkovi. Toho navíc až do konce pohřbu považují za
právoplatného krále. "O volbě nového krále rok nemůžeme mluvit. To nám určuje
zákon. I ohledy k rodině," vysvětlil Stojka. Nějaké náznaky se ale objevily.
Lipa údajně půl roku před smrtí za svého nástupce určil mladšího syna Josefa
Daniše.

"Je rozumný. Má předpoklady na to být král. Až za čas ale o tom rozhodnou
starší a rozumní lidé, kteří mají autoritu," řekl Stojka. Stejný názor má i
Lipův ministr Michal Schwartz. "Když to byla jeho vůle, budeme to respektovat,"
řekl.

Lipa se narodil 19. ledna 1940 v obci Beluša na Slovensku. Před smrtí žil už
jako starobní důchodce v Ostravě-Hrabůvce. Za svého mládí zažil ještě kočovný
život olašských Romů. "Dlouhé roky pak žil i v USA a Kanadě. Do Česka se vrátil
po roce 1989. Ovládal několik jazyků. Byla to respektovaná osobnost," řekl Lipův
advokát Stanislav Brtník, který krále před soudem několikrát zastupoval.

Naposledy, když byl Lipa odsouzen k podmíněnému trestu za napadení úřednice
městského obvodu Ostrava­Jih. Incident se odehrál loni v březnu v budově
radnice, kde olašský král vyřizoval záležitosti týkající se sociální dávky. Lipa
byl nejprve za násilí proti úřední osobě odsouzen k desetiměsíčnímu podmíněnému
trestu. Odvolací senát mu později trest snížil o čtyři měsíce na půl roku se
zkušebním odkladem na jeden rok.

Pohřeb romského krále Ostrava naposledy zažila v srpnu 1999. Tehdy se Romové
loučili s Lipovým předchůdcem Josefem Smolkou. Ten zemřel po dlouhé nemoci ve
věku 72 let.

Přestože se v řadě médií nerozlišuje mezi jednotlivými skupinami Romů, tvoří
olašští Romové specifickou větev s vlastním hodnotovým řádem a uspořádáním. "Do
dnešní doby se odlišují poměrně velkým uzavřením vůči majoritě a také vůči
Romům, kteří jsou tradičně usedlí. To má vliv na to, že tradice se u nich
udržují do dnešní doby a v úplně jiné podobě než třeba u Romů slovenských,"
vysvětlila v pořadu Českého rozhlasu Stalo se dnes etnoložka a historička z
Muzea romské kultury Jana Poláková.

V České republice existují dvě větve olašských Romů – v Brně a Ostravě. V
Česku žije celkem zhruba 250 až 320 tisíc Romů, olašští Romové tvoří ale asi jen
10 procent z nich.