Oběti romského holokaustu připomíná v areálu Pražské tržnice dřevěná socha
Oběti holokaustu připomíná socha Hlava Nemtudomky, která je ode dneška v Pražské tržnici. Dílo studenta Akademie výtvarných umění (AVU) Jakuba Brázdy nechal do areálu v pražských Holešovicích umístit spolek Živá paměť. Cílem je upozornit na to, že v Praze dosud není pietní místo připomínající oběti nacistického vyvražďování Romů a Sintů, sdělila ČTK za spolek Živá paměť Viola Jakschová.
“Romové a Sintové patří mezi zapomenuté oběti holokaustu, jejichž osudy nebyly dlouhá desetiletí veřejně připomínány,” uvedli zástupci spolku.
Dřevěná socha Hlava Nemtudomky vyhrála loni Soutěž Emílie Machálkové a Karla Holomka, kterou vyhlašuje Živá paměť a které se účastní studenti uměleckých vysokých škol v Česku. Soutěž s tématem připomínky holokaustu Romů a Sintů má mimo jiné “upozornit na tragické poselství minulosti v souvislosti se současností a motivovat mladé lidi k tomu, aby se nad těmito tématy zamýšleli”, jak uvedla předsedkyně správní rady společnosti Živé paměti Darina Sedláčková. První ročník soutěže se konal v roce 2019.
Podle zástupců spolku se stalo obětí nacistů za druhé světové války odhadem 220.000 až 1,5 milionu Romů a Sintů. Vyhlazena byla téměř celá tehdejší romská a sintská populace v Chorvatsku, Estonsku, Litvě, Lucembursku a Nizozemsku. Dnem připomínky vyhlazení Romů a Sintů byl stanoven druhý srpnový den. V roce 2011 to ustanovil polský Sejm a o dva roky později bylo toto datum prohlášeno Radou Evropy mezinárodním dnem připomínky i na celoevropské úrovni.
Obecně prospěšná společnost Živá paměť byla založena v prosinci roku 2003 s cílem pečovat o odkaz osob pronásledovaných totalitními režimy a zprostředkovávat dialog mezi mladou generací a posledními žijícími svědky nacistického pronásledování.
Den památky obětí holokaustu se připomíná 27. leden, kdy byl v roce 1945 osvobozen německý koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim na jihu Polska. Součástí tábora byl i tzv. cikánský rodinný tábor, který existoval 17 měsíců od února 1943 do července 1944. V něm bylo vězněno na 23 tisíc žen, mužů a dětí. Přibližně 21 tisíc romských a sintských vězeňkyň a vězňů v táboře zahynulo. Další Romové byli zavražděni v koncentračních táborech především v Chełmnu, Treblince, Majdanku, Sobibóru a Bełżcu. Jiní, jejichž počet se jen těžko odhaduje, byli postříleni a pohřbeni do masových hrobů v lese. Vyhlazovací politika nacistického Německa vedla podle odhadů ke smrti až 0,5 miliónu Romů a Sintů z celé Evropy. Některé odhady uvádějí až 800 tisíc obětí, což činí asi čtvrtinu až polovinu romské předválečné populace.
