Občanští členové "romské rady": Křeček nezná své kompetence, k romské strategii se vyjadřuje nepravdivě, soustavně cíleně podkopává důstojnost Romů
Několik občanských členů Rady vlády pro záležitosti romské menšiny dnes vydalo stanovisko, ve kterém kritizují současného Veřejného ochránce práv za jeho vyjádření ke Strategii romské integrace na roky 2021-2030. Členové rady uvádí, že Křeček nezná rozsah svých kompetencí, když tvrdí, že vytvoření zprávy reflektující nové poznatky ve vztahu k protiprávním sterilizacím nespadají do jeho kompetencí. Za nepřípustně předsudečné považují dále jeho výroky, že Strategie je nerealizovatelným dokumentem sestaveným bez znalosti věci.
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček své připomínky ke strategii na dalších deset let zveřejnil minulý týden. V připomínkách tak jako v předešlých svých vyjádřeních zlehčuje diskriminaci Romů především v bydlení a kritizuje nedostatek dat pro posouzení situace a malé zapojení Romů do řešení problémů s integrací.. Křeček se podle připomínek, které jsou napsány v rozsahu dvou stran A4, odmítá podílet na zajištění nápravy v případě nezákonných sterilizací žen. Tuto připomínku označuje jako zásadní.
“Zcela popírá skutečnosti o aktivním zapojení odborné veřejnosti z řad Romů a Romek, kteří se na znění uvedené Strategie podíleli. Jinak řečeno je unikátní v zapojení Romů a úředníků státní správy, což rozhodně nesvědčí o tom, že bychom opomenuli potřebnou spoluúčast hlavních aktérů,” uvádí 6 občanských členů Rady vlády pro záležitosti romské menšiny v prohlášení, které server Romea.cz zveřejňuje v plném znění.
Občanská část Rady vlády pro záležitosti romské menšiny k výrokům JUDr. Stanislava Křečka
Veřejný ochránce práv měl příležitost se podrobně seznámit v rámci připomínkovacího řízení se Strategií romské integrace 2021–2030 a informovaně se k ní vyjádřit způsobem, který takový proces vyžaduje. Za zcela nežádoucí a nekorespondující se smyslem a zásadami legislativního procesu je nutno označit situaci, kdy se veřejný ochránce práv vyjadřuje k ještě neschválenému dokumentu nejen nestandardně, ale též zcela nepravdivě. Zvláště za závažné lze považovat jeho opakující neznalost rozsahu svých kompetencí, když tvrdí, že vytvoření zprávy reflektující nové poznatky ve vztahu k protiprávním sterilizacím nespadají do jeho kompetencí. Pro svou obhajobu záměrně překrucuje informace ke svému prospěchu, když z výčtu všech jeho povinností uvádí pouze tu část, kterou se zbavuje své odpovědnosti.
Opakovaně jsme nuceni připomenout Veřejnému ochránci práv, že dle zákona o veřejném ochránci práv „vykonává působnost ve věcech práva na rovné zacházení a ochrany před diskriminací“ v souladu a antidiskriminačním zákonem, který vymezuje právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace mj. ve věcech přístupu ke zdravotní péči a jejího poskytování.
Podle § 21b zákona o veřejném ochránci práv, přispívá ochránce k prosazování práva na rovné zacházení se všemi osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, národnost, pohlaví, atd a může za tyto účely provádět výzkum. Jak veřejnosti stručně vysvětlila v říjnové tiskové zprávě jeho zástupkyně, několik let po přijetí Závěrečného stanoviska veřejného ochránce práv ve věci sterilizací prováděných v rozporu s právem a návrhy opatření k nápravě došlo v roce 2005 ke změnám v právních možnostech, které mají oběti nucené sterilizace k dispozici, a současný návrh právní úpravy v dolní komoře tuto situaci řeší.
Zdá se, že se pan Křeček domnívá, že informování veřejnosti o vývoj situace s odškodněním představuje z jeho strany nepřiměřenou účast na zajišťování nápravy. Věříme, že jeho interpretace toho, co bylo požadováno ve Strategii, je proto rigidní, zvláště pokud v rámci svých připomínek mj. uvádí, že předchůdce JUDr. Otakar Motejl se zabýval otázkou protiprávních sterilizací a v roce 2005 vydal závěrečné stanovisko s opatřením k nápravě a navrhl zvážit přijetí právní úpravy, která by umožnila odškodnit postižené nezákonnými sterilizacemi.
Přes uvedenou nebetyčnou neznalost a neochotu přijmout rozsah svých kompetencí, nadále plně setrvává na své pozici.
Za nepřípustně předsudečné považujeme dále jeho výroky, že Strategie je nerealizovatelným dokumentem sestaveným bez znalosti věci. Nejenže „mimoprocesně“ zveřejňuje předem svůj názor na projednávanou věc a předjímá nepodložený výsledek, ale též zcela popírá skutečnosti o aktivním zapojení odborné veřejnosti z řad Romů a Romek, kteří se na znění uvedené Strategie podíleli. Jinak řečeno je unikátní v zapojení Romů a úředníků státní správy, což rozhodně nesvědčí o tom, že bychom opomenuli potřebnou spoluúčast hlavních aktérů.
V souvislosti s předešlými vyjádřeními JUDr. Stanislava Křečka není možno chápat takový postup jako překvapivý. I proto jsme toho názoru, že by se měl zamyslet nad tím, jak kvalitně a efektivně vykonává svou práci, zvláště pokud cíleně podkopává důstojnost Romů v rozporu s výkonem jeho funkce, čímž zároveň snižuje důstojnost nejen své osoby, ale též úřadu, který zastupuje.
Předpokládáme, že si je ochránce vědom existence procesů, které umožňují diskusi mezi zastánci různých názorů na půdě Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, jejíž je členem, a tuto možnost využije, neboť výměna názorů prostřednictvím médií není důstojná role ochránce.
- Jan Husák
- Alena Drbohlavová Gronzíková
- Gwendolyn Albert
- Čeněk Růžička
- Zdeněk Guži
- Tomáš Ščuka
