O podobě památníku romského holokaustu v Letech je rozhodnuto. Porota vítěze vybrala ze sedmi finalistů, veřejnosti ho představí 9. června
O podobě památníku romského holokaustu v Letech u Písku je rozhodnuto. Zástupci Muzea romské kultury v Brně, které chce památník postavit, veřejnosti představí vítězný návrh v úterý 9. června v Nosticově paláci v Praze. Porota vítěze vybrala ze sedmi finalistů. Muzeum chce památník otevřít v roce 2023.
Mezinárodní krajinářsko-architektonické soutěže na podobu památníku se původně zúčastnilo 42 návrhů. Do druhého kola jich postoupilo sedm. Návrhy byly odevzdávané a posuzované anonymně.
Na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy nyní stojí vepřín. Výběrové řízení na jeho demolici by se mělo uskutečnit letos. Na demolici dal stát kolem 110 milionů korun, samotný památník by měl vyjít na několik desítek milionů. Jeho součástí bude i expozice. “Stavební práce by v areálu mohly začít v příštím roce,” uvedla mluvčí muzea Alica Sigmund Heráková.
Nový památník a expozice má podle muzea uctít památku obětí holokaustu Romů a Sintů, informovat, vzdělávat a podnítit diskusi o minulosti, ale zároveň o současné společenské situaci a zabývat se i tématy diskriminace menšin a lidských práv.
V Letech byl za války romský koncentrační tábor. Za komunistického režimu tam v 70. letech minulého století vznikl vepřín. Předloni stát vepřín za 450 milionů korun odkoupil od společnosti Agpi, která tam tehdy měla 13 000 prasat.
Tábor v Letech u Písku byl v srpnu 1940 protektorátními úřady zřízen jako tzv. “kárný pracovní”. V táboře byli pouze dospělí stoprocentně zdraví muži schopní stoprocentního pracovního výkonu. Počty Romů mezi káranci se pohybovaly mezi cca 10–20 %, více jich bylo v zimě, kdy se obce snažily zbavit nepohodlných obyvatel. Jako “kárný pracovní” byl tábor označován zhruba rok a půl do ledna 1942. Od ledna 1942 byly tábory spíše formálně přejmenovány na sběrné, ale stále v nich byli vězněni pouze dospělí muži.
V létě 1942 však došlo k radikální změně zaměření tábora, když 10. 7. 1942 vydal generální velitel neuniformované protektorátní policie rozkaz o potírání cikánského zlořádu. Teprve na základě tohoto rozkazu byly stávající sběrné tábory uzavřeny a na jejich místech byly od 2. 8. 1942 otevřeny tzv. tábory cikánské, všichni dosavadní vězňové sběrných táborů byli propuštěni, až na zde vězněné “rasové cikány”, kteří se stali prvními vězni nově otevřených tzv. cikánských táborů. Do nich byly již během prvních srpnových dní zasílány celé romské rodiny, tedy včetně všech svých příslušníků, a to na neomezenou dobu.
Táborem v Letech prošlo 1308 Romů, a to i velmi malých dětí. Minimálně 327 z nich v něm zemřelo a přes 500 lidí skončilo v Osvětimi. Nacisté takto vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.
