Nevládní organizace nesouhlasí s věcným záměrem zákona o bezplatné právní pomoci

Nevládní neziskové organizace v čele s Českým helsinských výborem kritizují věcný záměr zákona o bezplatné právní pomoc, který bude dne 21. září 2016 projednávat vláda. Dle vyjádření organizací měl návrh původně nově a komplexně upravit systém přístupu osob, jejichž základní lidská práva byla porušena, k bezplatné právní pomoci a posílit tak jejich současné možnosti domoci se nápravy přes soudy. Návrh z dílny ministerstva spravedlnosti považují za velice minimalistický.

Dle tiskové zprávy, kterou tyto organizace dnes vydaly, návrh zákona nabízí bezplatnou právní pomoc formou “poskytování ústních právních porad informačního charakteru, a to navíc v zákonem stanoveném časovém rozsahu v minimální délce 30 minut a maximálně 120 minut za rok.” Tuto pomoc mají lidem v nouzi dle předlohy poskytovat pouze advokáti, kterým bude tuto činnost hradit stát.

Nevládní organizace však upozorňují, že takto nastavený přístup k právní pomoci nebude účinný ani efektivní, a žádají premiéra a ministra spravedlnosti o stažení a přepracování materiálu tak, aby se nejednalo pouze o právní porady a aby státu tuto činnost hradil nejen advokátům, ale i např. odborovým organizacím či nevládním neziskovým organizacím. Tyto subjekty již nyní takovou pomoc poskytují, ovšem stát jim na tuto činost přispívá jen v omezené míře a řada osob, jejichž základní lidská práva byla porušena, nemá proto možnost se účinně bránit soudní cestou, píše se ve zprávě. Patří tam osoby, které byly přímo či nepřímo diskriminovány např. z důvodu pohlaví, zdravotního postižení či věku, osoby omezené na svobodě, nezletilé osoby či senioři, kteří přišli o majetek lichvou.

Vláda navíc v říjnu loňského roku v dopise Komisaři Rady Evropy pro lidská práva Nilsovi Muiznieksovi dopisem premiéra deklarovala, že nový systém právní pomoci pomůže domáhat se odškodnění přes soudy i velké skupině osob, které byly nedobrovolně sterilizovány, což je příkladem nesmírně závažného porušování lidských práv, které Česká republika dosud nevyřešila.

Mezi nevládní organizace, které vyžadují přepracování návrhu zákona, jsou Český helsinský výbor, Česká ženská lobby, Organizace pro pomoc uprchlíkům a Poradna pro lidská práva. Dne 19.9, proto zaslali prémiérovi a ministru spravedlnosti společný dopis. Dopis byl zaslán také na vědomí Komisaři pro lidská práva, který zaslal v této věci dopis vládě 6. října 2015, ve kterém apeloval na to, aby státy přijali vhodná opatření za účelem zřízení přístupných a účinných mechanismů, které zajistí, že oběti hrubého porušování lidských práv budou za způsobenou újmu odpovídajícím způsobem bezodkladně odškodněny, protože mají dle něho vůči obětem porušování lidských práv zvláštní povinnosti.

K návrhu ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) má dle portálu Česká justice výhrady i pracovní komise Legislativní rada vlády, která v záměru postrádaly například jakékoli kvalitativní či kvantitativní údaje.

Zákon předkládá vládě ministerstvo spravedlnosti a dle postálu Vlády ČR se vypořádává s nedostatky současné právní úpravy poskytování právní pomoci. Účelem navrhované právní úpravy je tak doplnit a rozšířit státem zajištěnou právní pomoc do oblastí, ve kterých není v současnosti poskytována, čímž by byl vytvořen komplexnější systém státem zajištěné právní pomoci ve všech oblastech, ve kterých je potřebné právní pomoc poskytovat.

DOPIS