Nesmyslné vyhlášky zakazující sezení mimo lavičky končí. Rozhodl o tom Ústavní soud
Ústavní soud zrušil části vyhlášky Litvínova a Varnsdorfu, které zakazovaly
sedět na veřejných prostranstvích jinde než lavičkách. Návrh podala ombudsmanka
Anna Šabatová. Sezení podle soudu samo o sobě nenarušuje veřejný pořádek. Sice
může být takzvaným předpolím pro páchání přestupku, ale není to výlučná činnost,
čímž se ztrácí míra společenské škodlivosti, která by mohla legitimizovat
povýšení přípravného jednání na dokonaný přestupek, uvedl soudce zpravodaj
Jaroslav Fenyk.
Varnsdorf svou vyhlášku vydal v roce 2012, Litvínov totožnou o rok později.
Zakazovaly sedět jinde než za zařízeních k tomu určených, tedy například na
schodech, obrubnících, zídkách a podobně.
Soud uvedl, že zakázané sezení nemůže být samo o sobě místní záležitostí,
která může veřejný pořádek narušit. "K tomu by bylo potřeba dalšího
kvalifikovaného jednání," uvedl Fenyk. Města argumentovala například tím, že
lidé posedávají na obrubnících směrem do silnice či přímo na silnici a ohrožují
bezpečnost silničního provozu. Tato jednání však lze podle soudu možné
postihovat jako přestupky už nyní.
Soud také upozornil, že strážníci mají pravomoc použít výzvu, jejíž
neuposlechnutí je přestupkem. Tím mohou předcházet případnému dokonání
přestupku, k němuž by jednání lidí sedících mimo lavičky mohlo směřovat.
Právo musí být podle soudce předvídatelné, aby lidé mohli v rozumné míře
předvídat trestnost svého jednání a podle toho regulovat své chování a předvídat
právní důsledky svých činů. "Nejde jen o lidi v obci trvale bydlící, ale i
projíždějící. Není možné, aby v jedné obci byl člověk postižen za sezení mimo
lavičku a ve vedlejší obci nikoliv," dodal Fenyk.
Starosta Varnsdorfu Stanislav Horáček (ANO) s rozhodnutím ústavního soudu
nesouhlasí. "Ta vyhláška také ochraňuje děti. Sedí na obrubnících, nohy mají
vystrčené do ulice, a to paní ombudsmance nevadí. Tento stát neumí jednat podle
selského rozumu," řekl ČTK Horáček. Radnici vadí i přístup kanceláře ombudsmanky.
"Mohla si tady udělat kancelář, mohla tady zadarmo bydlet. Dali bychom jí
všechno k dispozici, aby viděla v reálném světle, jak to tady vypadá. Nepřijela,
rozhoduje z kanceláře v Brně," kritizoval Horáček.
Podobné vyhlášky mají i v dalších, většinou severočeských městech – například
v Duchcově, Krupce, Bílině či Rotavě. Ty zatím zůstávají v platnosti. Podle
Fenyka by se však města měla podle dnešního nálezu zařídit a zrušit je.
Ústavní soud se v minulosti zabýval spornými vyhláškami například Přerova či
Vojkovic u Brna. Přerovská vyhláška přikazovala, aby nákladní auta převážela
sypký a prašný náklad pod plachtou, důvodem byla snaha snížit prašnost ve městě.
Vojkovická vyhláška zase zakazovala podomní prodej a stanovila, že prodávat
zboží a nabízet služby mimo kamenné provozovny, tedy například ve stáncích, lze
pouze na místech, která obec později vymezí. V obou případech podle Ústavního
soudu obce překročily své pravomoci.
