Neonacisté z Ódinových vojáků chtějí střežit české zákony. Sami s nimi mají přitom problémy

Po vzoru finských Ódinových vojáků, jakési samozvané pouliční hlídky národní domobrany, se na začátku tohoto léta zformovala obdobná skupinka i v České republice, a to s centrem v severočeském Mostě. Její členové hlásají, že chtějí české občany chránit před imigranty, především muslimy, a hlídat dodržování českých zákonů. Sami přitom často mají kriminální minulost a figurují mezi nimi známá jména aktivních neonacistů.

Přestože to zakladatelé české odnože Ódinových vojáků Miroslav Horáček a Martin Šašala popírají, je toto uskupení propojené s neonacistickou scénou. Hajlování či tetování “Rahowa” (Racial holy war, tedy Rasová svatá válka) není cizí ani samotným zakladatelům, jak dokládá server Antifa.cz.

Podle informací na serveru Lidovky.cz, mají čeští Ódinovi vojáci přibližně 50 aktivních členů a další se přidávají. „Začínáme spolupracovat s dalšími městy a už teď si dovolujeme říci, že v budoucnu nás bude mnohem víc,“ uvedl pro Lidovky.cz “voják” Matin Šašala.

Jsme ze severu (Čech)!

Někomu by mohlo spojení přebujelého českého nacionalismu, německého nacistického pozdravu a odkazů na starogermánské božstvo připadat značně absurdní, Ódinovým vojákům ovšem stačí, že jejich jádro se nachází v Mostě, tedy městě na severu České republiky.

„Hrají na to, že mají právo používat severskou mytologii a terminologii, neboť jsou ze severu. S tím se tam hraje dlouhodobě a nepřekvapuje mě, že se toho chytli,“ vysvětlil pro Lidovky.cz odborník na extremismus Miroslav Mareš.

Kromě Mostu se Ódinovi vojáci prošli během hlídek také v Teplicích, lázeňském městě, které je oblíbené mezi arabskou klientelou. Tam chtěla samozvaná domobrana začátkem července chránit český lid před muslimskými imigranty.

„Přišli, vyfotili se a zase odešli. Vůbec nechápu, proč se objevili zrovna v Teplicích. V šanovském parku žádného uprchlíka nenajdou,“podivoval se pro server iDNES.cz ředitel teplické městské policie Michal Chrdle.

Podle údajů Ministerstva vnitra byl v roce 2015 udělen azyl 71 osobám, pouze třináct z nich pochází z válkou zničené Sýrie. Dalších 399 lidí získalo tzv. doplňkovou ochranu, přičemž největší počet z nich tvoří lidé z Ukrajiny.