Neonacisté si oblíbili premiéra. Po vánočním útoku na jeho Twitter zveřejnili údajný obsah jeho emailu
Hackeři z neonacistické skupiny White media si podruhé v krátké době vybrali za svůj cíl premiéra Bohuslava Sobotku. Po té, co se 23. prosince zmocnili jeho twitterového účtu a zveřejňovali na něm nenávistné komentáře proti uprchlíkům nebo odkazy na rasistické články, prolomili v úterý 5. ledna jeho emailovou schránku a na svých stránkách zveřejnili údajnou premiérovou korespondenci.
"Pokud můj Twitter napadají neonacisté, pak to beru jako důkaz toho, že svoji práci dělám dobře. Přeji krásné Vánoce všem lidem dobré vůle, kteří odmítají šíření nenávisti, preferují lidskost a podporují demokracii," reagoval na první útok Bohuslav Sobotka.
Emaily, které mají být obsahem jeho soukromé emailové schránky, se týkají migrace, dřívějších koaličních jednání, prezidentské kampaně, výběru ředitele Českého rozhlasu, situace kolem české ropy v německých skladech, ale třeba také Sobotkovy osobní hypotéky. V dalších e-mailech se řeší zase interní záležitosti sociální demokracie, kauza Davida Ratha nebo dialog se sudetskými Němci.
Premiéra dopisovatelé v e-mailech z několika posledních let oslovují oficiálně, ale i jako "milého přítele" nebo "milého Slávka". V korespondenci se objevují jména politiků, například dnešní ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové nebo šéfa poslanců ČSSD Romana Sklenáka, ale také blízkého přítele Sobotky advokáta Radka Pokorného nebo šéfa Správy státních hmotných rezerv Pavla Švagra.
Případem se zabývá policie, pravdivost e-mailů zatím nepotvrdila. Neonacisté v minulosti paralyzovali například sociální síť bývalého premiéra a eurokomisaře Vladimíra Špidly nebo e-mail exministra zahraničí Jana Kavana (oba ČSSD), exministra pro lidská práva Michaela Kocába, publicistiky Saši Uhlové, mluvčí Platformy pro sociální bydlení Lindy Sokačové nebo weby neziskových organizací.
Internetové stránky White Media jsou umístěny v USA, což může mít podle odborníků za cíl stížit dohledatelnost jeho provozovatelů. Podle právníka Jiřího Matznera ale může Česko prostřednictvím právní pomoci o příslušnou databázi požádat. Důvodem umístění v USA může být i snaha o zajištění nepřerušovaného provozu, kdy by z technických či technologických důvodů bylo obtížné v jiné zemi stránky pozastavit či vypnout. Roli může hrát i fakt, že obdobné jednání není v USA trestné.
