Někteří Romové kritizují Památník Lidice za správu piety v Letech. Ředitel Červencl tyto výhrady odmítá
Podle pozůstalých po romských obětech holokaustu a několika romských
organizací nespravuje Památník Lidice pietní místo v Letech u Písku vhodně a
citlivě. Vadí jim prezentace na webu či informační tabule bez zmínky o vepřínu,
který stojí v místě někdejšího nacistického sběrného tábora pro Romy. Vyzvali
Romy, aby se akcí lidického památníku v Letech neúčastnili. Trvají na odstranění
velkovýkrmny. Prohlášení s výzvou poskytl ČTK i Romea.cz
Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holocaustu. Ředitel lidického památníku Milouš Červencl výhrady odmítá.
DOKUMENT
"Uráží nás hrubé zkreslování základních historických skutečností
prostřednictvím textů, které jsou součástí naučné stezky, což ve svém důsledku
vede k ponížení obětí romského holocaustu a pozůstalých," uvedly čtyři desítky
lidí a několik organizací ve výzvě. Podle nich lidický památník získal
správcování "nečestným jednáním s pozůstalými" a nemá "morální právo" pořádat
pietní akty.
Památník Lidice je organizace ministerstva kultury. O tom, že bude místo
spravovat, rozhodla v roce 2009 vláda. Podle autorů výzvy jen údržba a úprava
okolí nestačí. Dál žádají odstranění vepřína. Tento krok doporučilo Česku už
několik mezinárodních institucí, naposledy před nedávnem Výbor OSN pro lidská
práva.
Podle Červencla nejsou internetové stránky špatně spravované a informační tabule
byly před instalací schváleny odborníky. "Pokud jde o vepřín, tak to nám
nepřísluší, to je věcí vlády. Na pietní vzpomínce jsme byli chváleni všemi členy
vlády, kteří tam byli a byli jsme chváleni i Romy. Památník spravujeme s
nejlepším vědomím a svědomím," řekl Červencl. Dodal, že práci památníku měla
hodnotit spíš nadřízená organizace, tedy ministerstvo kultury.
Výbor pro odškodnění obětí romského holocaustu připomněl, že záměr odstranit
vepřín zmínily ve svých dokumentech i bývalé vlády. Se zdůvodněním, že na
odkoupení velkovýkrmny stát nemá peníze, autoři výzvy nesouhlasí. Navrhují
zřízení fondu, který by peníze shromažďoval.
Podle čtyř desítek pozůstalých a několika organizací jsou na informačních
tabulích u pohřebiště "neúnosné, urážející a zjednodušené soudy". Píše se na
nich prý třeba o "odlišné kulturní a společenské úrovni" poválečných romských
přistěhovalců ze Slovenska ve srovnání s českými Romy, což by měla být jedna z
překážek dobrého soužití. "Co mají Romové se slovenskými kořeny, kteří tvoří
drtivou většinu současné romské populace u nás, cítit ve svém nitru při čtení
tabulí? A jak mají rodiče problematické, paušálně hodnotící texty vysvětlovat
svým dětem?" ptají se ve výzvě pozůstalí a aktivisté.
Letským táborem prošlo 1308 Romů – mužů, žen i dětí. Celkem 327 lidí v něm
zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů
se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů odborníků tak bylo
nacisty zavražděno 90 procent českých Romů.
