Nechceme, aby byl budoucí památník v Letech v rukou státu, uvádějí někteří romští aktivisté
Někteří představitelé romské obce se shodují na tom, že by památník romským obětem holocaustu v Letech u Písku neměl být spravován státem. Představu, jak by mělo samotné pietní místo vypadat, zatím ale nemají. Jedním z možných správců místa by mohlo být Muzeum romské kultury. Zlomovým okamžikem se po mnohaletém boji za odstranění vepřína, který stojí na místě někdejšího protektorátního koncentračního tábora pro Romy, stalo rozhodnutí společnosti AGPI z minulého týdne, kdy přijala nabídku vlády na odkup prasečáku.
„My jako Konexe (romská organizace – pozn. red.) si myslíme, že by památník neměl být ve správě státu. Stát k tomu ztratil legitimitu svým chováním v uplynulých dekádách vůči pozůstalým a obětem tábora. I k romské menšině obecně. My si myslíme, že by bylo skvělé, kdyby vznikla nějaká nezávislá instituce, v níž by měli důležité slovo právě pozůstalí a Romové. Tato instituce by se o místo starala a pečovala by o něj,“ uvedl pro server Lidovky.cz Miroslav Brož z organizace Konexe.
Proti pravděpodobnému správci chystaného památníku, Muzeu romské kultury, má ale výhrady předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička. Ten kritizuje hlavně předchozí postoj ředitelky muzea Jany Horváthové k odstranění vepřína. „Říká o sobě, že je Romka a že jí v koncentračním táboře zemřeli členové její rodiny. Účelově se pak ale vyjádřila v tom smyslu, že spíše než zbourat prasečák je důležité věnovat peníze na vzdělávání romských dětí,“ uvedl pro Lidovky.cz Růžička.
S tím nesouhlasí předseda Společenství Romů na Moravě Karel Holomek. „Muzeum romské kultury v Brně je jedinou příspěvkovou organizací vlády s romským managementem v republice. Má plnou důvěru vlády a při tom je celkem tvrdým a pevným zastáncem rovného přístupu k Romům. Nabízí se jednoznačné řešení, že příštím správcem Letů tedy toto muzeum bude a považuje se to za hotové rozhodnutí. S ředitelkou Horváthovou v tomto směru vládní činitelé již jednají,“ reagoval Holomek pro server Lidovky.cz.
Výzvy do dalších let
Podle mluvčí ministerstva kultury Simony Cigánkové v současné době dokončuje resort kultury materiál o postupu odkupu, který by měla vláda projednat na přelomu srpna a září. „Předpokládáme tedy, že již počátkem nového školního roku by mohlo dojít k uzavření kupní smlouvy,“ uvedla Cigánková již dříve v médiích. Demolice vepřína, asanace a následná úprava místa je ale otázkou dalších let.
Vedle samotné výstavby památníku bude zásadní i možnost provést detailní výzkum terénu někdejšího koncentračního tábora, lokalizovat a prozkoumat masové hroby obětí.
“Za hlavní význam výsledků našeho výzkumu považuji to, že se podařilo prokázat, že pozůstatky tábora tady jsou, že tábor nezmizel, nebyl vymazán, lze jej dohledat za použití archeologických metod, resp. jeho pozůstatky. A tím myslím dostáváme silnou argumentaci proto, aby toto místo bylo vyhlášeno za památku,” dodal na závěr pro server Romea.cz vedoucí výzkumu Pavel Vařeka z katedry Archeologie Západočeské univerzity v Plzni.
