iDNES.cz: Nebyli jen oběťmi. Romové, zapomenutí hrdinové protinacistického odboje

Lety, Hodonín, Osvětim II. – Birkenau, ale i Buchenwald, Ravensbrück, epidemie, hlad, mlácení, plynové komory. Na Slovensku bití od slovenských gardistů, vyhánění z osad do lesů, pracovní tábory, podvýživa, nemoci, upalování zaživa německými vojáky. Utrpení, které Romům přinesli nacisté a válka, jsme se již téměř uvolili uznat. Romský holokaust, který v Česku vyhladil devadesát procent romské populace, má své jméno – Romengro murdaripen.

Ale pořád nemáme dost respektu, znalostí a sebevědomí, abychom dokázali vidět, že Romové nebyli jen bezbrannými oběťmi. Na rozdíl od mnoha bílých Čechů, kteří se době a režimu přizpůsobili, se totiž mnozí z nich postavili nacistům se zbraní v ruce. Pravda, v Česku jen výjimečně, pokud se jim povedlo vyhnout se internaci, nebo utéct z cikánských táborů. Na Slovensku měli větší šance: buď se přidávali k partyzánům, nebo se dostávali do vojska Ludvíka Svobody jako dezertéři ze slovenské armády či jako váleční zajatci.

Josef Serinek byl se ženou a pěti dětmi deportován do tábora v Letech v srpnu 1942, jen o necelé dva měsíce se mu podařilo uprchnout. Skrýval se v lesích a doputoval až na Českomoravskou vrchovinu, měl ostatně zkušenosti. Na válečné šílenství jatek první světové války totiž tehdy rozumně odpověděl útěkem z armády a skrýval se poté v romské skupině dezertérů v Českém lese.

Po útěku z Let mu však nešlo jen o přežití. Chtěl se postavit nacistům i jejich českým posluhovačům. „Já jsem chtěl boj, kdyby šlo jen o nějaké schovávání, tak bych tam nebyl,“ vzpomínal. Začal dávat dohromady partyzánskou skupinu, hlavně z uprchlých sovětských zajatců.

Celý článek Davida Lorence o romském protinacistickém odboji čtěte na serveru iDNES.cz.