Na zasedání romské rady se řešila pietní místa, databáze obětí holocaustu i sterilizace
Nejen o žatecké kauze jednala Rada vlády pro záležitosti romské menšiny, která se v úterý sešla v Lichtenštejském paláci. Po úvodním souhlasném stanovisku, k němuž Rada dospěla v otázce apelu na ministerstvo vnitra a policejní prezidium (psali jsme zde) se Rada věnovala zahájení školního roku ve vztahu k implementaci novely školského zákona upravující vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
„Měli jsme možnost diskutovat stav spojený se stávající praxí týkající se implementace nového školského zákona, který platí od letošního září,“ přiblížil jeden z dalších bodů jednání člen Rady Jan Kudry. Přítomný náměstek ministryně školství Václav Pícl nejprve zrekapituloval známé informace ohledně podpůrných opatření a jejich využívání. Následně vysvětlil fungování tzv. šablon a uvedl, že dosud nebyly příliš využívané. Demonstroval i jejich snadné vyplňování a podávání.
„V tomto bodu projevila Rada nesouhlas. Z praxe známe situace, kdy si školy nedokážou poradit ani se šablonami, natož s projektovými žádostmi, a často platí nemalé finanční prostředky za jejich zpracování, přičemž tyto prostředky nejsou v rámci projektu neuznatelnou položkou,“ komentoval to pro Romea.cz Kudry. „Dále jsme pana náměstka upozornili na nedostatečnou kapacitu odborníků, kteří se dají v rámci šablon hradit, ať už jde o speciální pedagogy, psychology, či školní asistenty. Z terénu víme, že tito odborníci chybí nejen ve školách, ale též na poradenských pracovištích,“ dodal.
Jak vyšlo dále najevo, v reakci na výtky ministerstva zazněl též hlas krajů, které si stěžují, že nemají k dispozici kvalifikované lidské zdroje. „Nový zákon oceňujeme a zájmu pana náměstka si vážíme, v praxi se však bohužel setkáváme i u odborné veřejnosti s nepříliš kladnými názory na tento ,novýʻ typ vzdělávání,“ konstatuje Jan Kudry. „A velmi nás mrzí, že tyto tendence přicházejí i z řad pracovníků pedagogicko-psychologických poraden. Měli jsme za to, že tito odborníci jdou s dobou. V této souvislosti nás pak napadají otázky spojené se správnou a objektivní diagnostikou romských dětí,“ doplnil.
Další diskuze se věnovala počtu žáků, kteří měli přejít z praktických škol do škol běžných –v této oblasti právě probíhá zjišťování a sběr údajů z jednotlivých krajů. Přesná čísla by měla být známa zhruba v polovině listopadu, v současné době se pracuje s odhadem 200 až 250 žáků, kteří přestoupili.
Projekt „Databáze romských obětí holocaustu“, realizovaný Institutem terezínské iniciativy, přišla členům Rady představit ředitelka Institutu Tereza Štěpková. Cílem projektu je přispět k rozvoji dokumentace romských obětí holocaustu a shromáždit a systematizovat údaje osob pronásledovaných kvůli romskému původu během druhé světové války. Na obecné rovině členové Rady tuto iniciativu uvítali, objevily se však i obavy týkající se citlivosti dat vyplývajících ze shromažďovaných informací a jejich snadné zneužitelnosti.
Člen rady Karel Holomek představil vznikající nadační fond památníku romského holocaustu, v jehož statutární radě jsou též Karel Schwarzenberg, Michaela Kocáb, Gejza Horváth a Alica Heráková. Jeho cílem má být získávání finančních prostředků na obnovu, rekonstrukci či nové zřízení památníků obětem romského holocaustu na území ČR nebo jejich obnova či oprava. Fond bude nadále usilovat o přemístění či zrušení objektů a staveb v obci Lety, v okresu Písek, které dehonestují stávající památníky obětem romského holocaustu, zřízení pamětní desky na místě bývalé cikánské osady Hraničky na jihovýchodní Moravě mezi obcemi Kyjov a Svatobořice a provádění průzkumu možné piety a zřízení nových pietních míst romským obětem holocaustu na území ČR.
Závěrečný blok zasedání se týkal činnosti Pracovních skupin, zejména Pracovní skupiny k protiprávním sterilizacím. Členka Rady Lucie Fuková prezentovala zavedené postupy a praxe zahraničních modelů odškodňování obětí sterilizace. Možnou podobu těchto procesů ilustrovala na znalostech získaných během červnového expertního setkání se zahraničními kolegy, během něhož se zúčastnila prezentace jednotlivých odškodňovacích modelů, např. ve Švýcarsku, Norsku či Švédsku. V této souvislosti pak byla dalším diskuzním bodem skutečnost, že povinný specializovaný předatestační kurz pro české lékaře s názvem Základy zdravotnické legislativy, etiky a komunikace v současnosti neobsahuje prvek vzdělávání k multikulturalismu, etnickým a náboženským odlišnostem ad.
