Na místě bývalého romského koncentračního tábora v Letech u Písku se našlo tisíce předmětů. Výstava ukazuje archeologické nálezy z míst koncentračních táborů
Osobní předměty vězňů koncentračních táborů zřízených nacisty na území dnešní České republiky i to, kde přesně stály, přibližuje nová výstava v Památníku národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech. Expozice ukazuje výsledky archeologických průzkumů míst, v nichž stály zajatecký tábor Rolava v Krušných horách, ženský koncentrační tábor Svatava na Sokolovsku, romský koncentrační tábor v Letech u Písku a táborová aglomerace v Holýšově na Plzeňsku. Výstava potrvá do 30. září.
Podle Petra Hasila z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem má expozice upozornit na to, že na území dnešní ČR nacisté za války zřídili 38 pobočných koncentračních táborů.
Jedním z nich byl i romský koncentrační tábor v Letech u Písku, kde badatelé podle archeologa Pavla Vařeky ze Západočeské univerzity v Plzni objevili tisíce předmětů. Průzkum se konal mezi lety 2016 až 2019. Vařeka uvedl, že nalezené vystavené věci, třeba zbytky nádobí, obrázek či hrací figurky, jsou důležitým svědectvím o domácnostech Romů a Sintů v meziválečném období. Tým tyto nálezy prezentuje poprvé.
Vařeka připomněl, že Romové a Sintové o majetek po příchodu do Letů přišli. Devadesát procent jich holokaust nepřežilo a přeživší po válce neměli vůbec nic. Vařeka dodal, že archeologům se, po zrušení vepřína, který v Letech stával, podařilo rekonstruovat, i to, kde přesně se tábor nacházel a které části tábora se pod zemí zachovaly.
Dalším z táborů je tábor Svatava, spadající pod koncentrační tábor ve Flossenbürgu. Na výstavě lidé spatří třeba šperk z chleba a betlém z Vánoc roku 1944, které podle Hasila zřejmě narušovaly uniformitu, která měla vězeňkyně ve Svatavě zbavit lidských hodnot. Tyto předměty byly získány už dříve. Tým však zajímalo i přesné umístění tábora. Hasil uvedl, že se podařilo vytvořit rekonstrukci plánu tábora a díky množství výpovědí bývalých vězeňkyň historici propojili vzpomínky s určitými místy, což výstava reflektuje.
Jan Hasil z pražského Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV) upozornil na předměty nalezené v odpadních jámách v místech někdejšího zajateckého pracovního tábora Rolava. Řekl, že odpad jedné komunity byl chudý, včetně nalezeného nádobí, jež bylo velmi poškozené. Odpad druhé komunity byl bohatší. Obsahoval kosti z hodnotných kusů zvířat i mnohonásobně více dóz či léčiv – u části z nich lze navíc vystopovat původ. Zatímco bohatší jáma byla zřejmě odpadem francouzských zajatců, jimž posílali příbuzní balíčky a lépe k nim patrně přistupovali i jejich němečtí věznitelé, chudý odpad badatelé spojují se zajatci ze Sovětského svazu, který nebyl signatářem konvence o válečných zajatcích.
Archeologické průzkumy lokalit někdejších koncentračních a zajateckých táborů začaly v Česku zhruba před deseti lety. Na výzkumech, jejichž výsledky výstava prezentuje, pracovali odborníci z Archeologického ústavu AV, Západočeské univerzity v Plzni a Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem.
