Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

MV vydalo zprávu o extremismu za druhou půli 2020. Nejsilnější byly nepokoje na Staroměstském náměstí a následné dezinfomace

05. března 2021
Čtení na 6 minut
Loňské nepokoje na pražském Staroměstském náměstí , do kterých se výrazně zapojili chuligáni a militantní neonacisté. FOTO: Petr Zewlakk Vrabec

Protipandemická opatření výrazně utlumila veřejné aktivity extremistických a xenofobních uskupení i ve druhé polovině roku 2020. Uvádí to zpráva o extremismu ministerstva vnitra za druhé pololetí 2020.

Za výjimku lze označit nepokoje, do kterých se výrazně zapojili chuligáni a militantní neonacisté během říjnového shromáždění na pražském Staroměstském náměstí. Tzv. „vlastenecká setkání“ potvrdila podle vnitra trend navazování nových politických kontaktů čistě na bázi vyhroceného nacionalismu. Ostravskými detektivy byl obviněn šéfredaktor Vlasteneckých novin, které trvale šířily nenávistné zprávy. Obžalován byl občan Iráku, který z Prahy odletěl do své vlasti, aby tam bojoval za Islámský stát. Pokračovaly soudy s dobrovolníky, kteří se zapojili do konfliktu na východě Ukrajiny.

Pravicoví extremisté

Hlavní událostí byly nepochybně výtržnosti, do kterých se zapojili chuligáni a militantní neonacisté, dne 18. října na pražském Staroměstském náměstí. Jako záminku pro střet s policií si vybrali extremisté protestní shromáždění svolané Hnutím Občanské Nespokojenosti, vymezujícím se proti epidemiologickým opatřením vlády.

Shodou okolností dne 18. října 2008 proběhl první pokus o protiromský pogrom na litvínovském sídlišti Janov a někteří starší neonacisté a chuligáni si na sociálních sítích připomínali tehdejší mnohahodinové potyčky s policisty. Tentokrát však dobře připravená policie již dopředu zadržela některým výtržníkům zbraně a pyrotechniku a speciální pořádkové jednotky pak namístě nedopustily, aby násilnosti přerostly únosnou míru.

“Z přibližně dvou tisíc účastníků se shromáždění zúčastnilo cca 500 hooligans a neonacistických militantů. Celkem 130 osob bylo zajištěno pro přestupkové jednání, 14 osob bylo zadrženo pro trestnou činnost. Výtržníci zranili 29 policistů a poškodili policejní techniku. Náklady na bezpečnostní opatření se vyšplhaly do výše několika milionů korun. Jednání neonacistů a chuligánů zároveň podnítilo dezinformátory k šíření nejrůznějších konspirací.” Představitelé Dělnické strany sociální spravedlnosti i Národní demokracie vyjádřili podporu protestům na Staroměstském náměstí a ochotně opakovali domněnky a lži o policejních provokacích. 

Řadě militantů nestačilo vybít se v České republice, proto se zúčastnili i protestních shromáždění s potenciálem konfliktu s policií v Bratislavě či ve Varšavě. Chuligáni se rovněž mezi sebou několikrát poprali. Rvaček se zúčastňovali i zkušení zápasníci MMA. Trend účasti těchto osob v pouličních rvačkách je vysoce rizikový. Nikoli tak ani pro samotné chuligány, kteří jsou na bitky zvyklí a připravení, ale pro nezúčastněné osoby, které mohou tito trénovaní bojovníci zle ohrozit na zdraví.

Soudy s pravicovými extremisty

Soudy prošlo několik případů. Například Městský soud v Praze vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 2 kauzu dívčí neonacistické skupiny Resistance Women Unity. Dne 1. července byl nepravomocně odsouzen Obvodním soudem pro Prahu 4 ke dvacetiměsíčnímu podmíněnému trestu se čtyřletou zkušební dobou Martin Landecký, představitel Národní fašistické akce, který pořádal pietní a vzpomínkové akce s cílem připomínat si nacistické zločince. Okresní soud v Písku nepravomocně odsoudil za trestný čin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia dvě osoby za urážlivé protiromské nápisy v areálu památníku v Letech. Matouš Bulíř dostal dvanáctiměsíční podmíněný trest s dvouletou zkušební dobou a Pavel Kozák osmiměsíční podmíněný trest s dvouletou zkušební dobou.

Pražští detektivové obvinili z podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka a z výtržnictví jednoho člověka a právnickou osobu v souvislosti s produkcí nakladatelství Naše Vojsko. Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu se zapojili do razie svých slovenských kolegů z Národní kriminální agentury zaměřené proti osobám spojeným s neonacistickou hudební produkcí. Obvodní soud pro Prahu 1 začal projednávat případ známého neonacistického recidivisty a bývalého chuligána Sparty Michala Sýkory, který v roce 2019 při průvodu Prague Pride zapálil duhovou vlajku a vystřeloval pyrotechniku na účastníky akce.

Krajský soud v Plzni poslal na půl roku do vězení již dříve soudně trestaného Petra Kindla za trestné činy projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod a za výtržnictví, kterých se dopustil tím, že měl na sobě při protestech proti LGBT průvodu v Plzni v roce 2019 tričko s vyobrazením Rudolfa Hesse. Obvodní soud pro Prahu 10 napotřetí a posléze i napočtvrté zprostil obžaloby z trestných činů ublížení na zdraví, hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob a výtržnictví tři fanoušky Sigmy Olomouc. Trestných činů se měli dopustit napadením muže z Afriky v pražské tramvaji. Státní zástupkyně se napočtvrté odvolala. Jeden z Olomoučanů, Tomáš Sátora, už byl nicméně v souvislosti s jinými případy pravomocně odsouzen za nebezpečné vyhrožování, výtržnictví a ublížení na zdraví.

Krajský soud v Ústí nad Labem v odvolacím řízení potvrdil šestnáctiměsíční podmíněný trest s tříletou zkušební dobou Vítězslavovi Kroupovi za trestné činy projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka a podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Těch se Kroupa dopustil napsáním nenávistných komentářů na Facebooku na adresu prvňáčků tmavé barvy pleti z teplické ZŠ Plynárenská a za zveřejňování příspěvků s nacistickou tématikou.

Policisté v rámci celé republiky museli řešit i další incidenty spojené se sympatiemi k neonacismu. V Praze například dva opilí muži obtěžovali manželský pár s dítětem v kočárku a k tomu hajlovali, v Uherském Hradišti recidivista v baru hajloval a napadl jeho obsluhu, v Olomouci na ulici jiný recidivista hajloval a napadl policistu, němečtí občané zpívali v letadle nacistické písně ad.

“Domobranci” a dezinformace

Xenofobní domobranecké skupiny byly i ve druhém pololetí roku 2020 v útlumu. Domobranci, z nichž někteří před rokem 1989 byli členy bezpečnostních složek, nyní pociťovali obavy z reakce těch současných. Dále je zřejmě znejistila nová zbraňová legislativa, konkrétně nadstavbový zákon, který zakazuje a trestá vznik ozbrojených skupin, jako jsou domobrany, milice nebo obdobné ozbrojené složky, které by chtěly své politické, náboženské nebo jiné obdobné cíle prosazovat ozbrojeným způsobem. Obdobně zapůsobila i skutečnost, že tuto legislativu podpořili i politici, o kterých se domnívali, že v nich mají zastání. Členové xenofobních domobran se pravidelně zúčastňovali protestů reagujících na vládní protipandemická opatření.

Zpráva se dále zabývá i anarchistickým hnutím, náboženským extremismem, ortodoxními komunisty, médii, která šíří nenávist a dezinformace.

“Dezinformační média často opakují a rozšiřují kremelskou propagandu, namířenou proti České republice. Přesto se však označují za „pronárodní“ či „vlastenecká,“ říká zpráva MV.

Žurnalisté pracující pro tato média dokáží podle vnitra rozpoznávat palčivé otázky české společnosti a využívají toho, že státní úřady na dezinformační kampaně nereagují nebo reagují pozdě. Tematicky se jejich tvorba oproti prvnímu pololetí roku 2020 příliš nezměnila. Nadále se tato média věnovala dezinformacím a konspiračním teoriím o onemocnění Covid – 19 a očkování proti němu. Často se zaměřovala na různé protesty proti vládním omezením.

V případě rasistických a xenofobních sdělení dochází k dehumanizaci různých společenských skupin, včetně využívání urážlivých biologizujících označení. Příkladem tohoto stylu mediální práce může být web Vlastenecké noviny, jehož šéfredaktor Radek Velička byl obviněn z trestných činů hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob, podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod, vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci a vyhrožování s cílem působit na úřední osobu. Ve sledovaném období byl tento představitel „vlastenecké scény“ nejprve Okresním soudem v Ostravě a posléze Krajským soudem v Ostravě odsouzen za výtržnictví k podmíněnému trestu.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajství o Romech
Teď populární icon