Muzeum romské kultury vyhlásilo soutěž na podobu památníku Lety. Otevřít by se měl v roce 2023
Muzeum romské kultury dnes vyhlásilo krajinářsko-architektonickou soutěž na podobu památníku romského holokaustu v Letech na Písecku, kde za války stával romský koncentrační tábor. Vítěz soutěže by měl být známý v květnu příštího roku, řekla novinářům ředitelka muzea Jana Horváthová. Na výsledky soutěže by měla navázat demolice vepřína, který na místě je. Muzeum chce památník otevřít v roce 2023.
Zadání soutěže vznikalo ve spolupráci s odborníky v oblasti historie, architektury, muzeologie a romistiky a také s pamětníky a pozůstalými.
K soutěži vyjde publikace s kompletním zadáním a vznikly také nové webové stránky www.novypamatniklety.cz, na kterých jsou k dispozici soutěžní podmínky, veškeré podklady soutěže, a na kterých budou postupně zveřejňovány informace k aktuálnímu průběhu soutěže.
Soutěž má dvě kola a je mezinárodní, zájemci z celého světa mohou posílat návrhy do 17. ledna, uvedl Petr Návrat ze společnosti ONplan, která muzeu se soutěží pomáhá. Soutěž má řešit nejen podobu památníku, ale také krajinu v okolí. Podle Návrata postoupí z prvního kola sedm návrhů, vítěze vybere porota složená z odborníků i pozůstalých v dubnu až květnu příštího roku.
Na soutěž naváže demolice vepřína, na kterou dal stát kolem 110 milionů korun. Demolice obsahuje i rekultivaci prostředí s přípravou na následnou stavbu. Samotný památník se má začít stavět nejspíš po roce 2021. Na první etapu stavby je vyčleněno přes 30 milionů korun a dalších více než sedm milionů na vybavení. Část peněz muzeum získalo z Norských fondů. Součástí Památníku holokaustu Romů a Sintů v Čechách bude i expozice.
Zadání krajinářsko-architektonické soutěže se skládá ze tří hlavních částí. První z nich je námět památníku, jehož spoluautorkou je Helena Sadílková – vedoucí Semináře romistiky na Katedře středoevropských studií Univerzity Karlovy.
Další částí je poslání památníku, které sestává ze čtyř hlavních bodů. “Památník bude mít čtyři hlavní poslání, a to uctít památku obětí, informovat o tom, co se tam stalo, vzdělávat o tom ve škole a podnítit diskusi,” uvedla Horvátová.
Třetí část tvoří základní teze zadání, které zohledňují závazné požadavky na návrh, základní představy o památníku a stavební program.
O konečném vítězi bude rozhodovat porota složení z odborníků a pozůstalých po obětech tábora. V závislé části poroty zasedne Čeněk Růžička, Jana Horváthová a Martin Martínek, zástupce Ministerstva kultury ČR.
Jako nezávislý člen poroty bude o vítězi soutěže rozhodovat také jeden z nejvýznamnějších českých architektů současnosti Josef Pleskot. V porotě zasedne i Emilia Rigová, umělkyně a vysokoškolská pedagožka.
V odborné části poroty je pak Pavel Vařeka, vedoucí katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni, vedoucí několikaletého archeologického výzkumu v Letech u Písku, Helena Sadílková, Jan Hauer nebo Antonín Lagryn.
Tábor stával v místě, kde za komunistického režimu v 70. letech minulého století vznikl vepřín. Vepřín se stavěl od roku 1972 a měl rozlohu 7,1 hektaru. V devadesátých letech v něm začala podnikat firma Agpi. V 13 halách měla 13.000 prasat. Loni stát vepřín koupil za 372,574.380 korun bez DPH.
V místě nedávno skončil archeologický průzkum, který zjistil, že největší část romského tábora se nacházela právě v areálu bývalého vepřína. Archeologové našli nedaleko tábora v místě kulturní památky Lety i hroby jednotlivců, například odkryli hrob s pozůstatky vězeňkyně nebo hrob novorozence.
Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, neméně 327 z nich v něm zemřelo a přes 500 skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo asi 600 Romů. Podle expertů nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.
