Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
“Vyjádření Vojtěcha Filipa považujeme za znepokojivé, jelikož vykoupením vepřína došlo k prvnímu kroku k řádnému a důstojnému uctění obětí. Odstranění vepřína a budoucí památník je důležitým krokem v zápasu o historickou paměť, kdy na tragický osud Romů a Sintů během druhé světové války bylo často zapomínáno a jejich utrpení bylo popíráno,” uvedlo muzeum v tiskové zprávě. Instituce se ohradila také vůči tomu, že Filip v následném rozhovoru pro server Seznam.cz zpochybnil, že vepřín zasahoval do prostoru bývalého koncentračního tábora.
“Z map, fotografií a archivních dokumentů jasně vyplývá, že areál vepřína v 90. letech z větší části stál na místě, kde mezi léty 1942 a 1943 se nacházel takzvaný cikánský tábor,” sdělila mluvčí muzea Lucie Horáková.
Za odporné označili Filipův výrok sociální demokraté. “Místo bývalého koncentračního tábora, kde zahynulo několik set lidí, včetně desítek dětí a kojenců, by mělo být pietní. Šlo o dobrý krok vlády ČSSD,” ohradila se strana na twitteru.
Na české politické scéně se v souvislosti s Romy řešily zejména výroky poslance hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Miloslava Roznera o někdejším romském táboře v Letech u Písku. V minulosti při kritice rozhodnutí bývalé vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL o odkupu vepřína nedaleko pietního místa v Letech použil spojení “neexistující pseudokoncentrák”. Policisté následně chtěli Roznera stíhat pro podezření z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Sněmovna poslance ale ke stíhání nevydala.
Za druhé světové války zahynulo téměř 90 procent českých a moravských Romů. Z asi 6500 protektorátních Romů jich 4870 odjelo transporty do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, vrátilo se jich jen 583.
