MPSV počítá v novele se snížením doplatku na bydlení v ubytovnách
Ministerstvo práce chystá snížení doplatku na bydlení lidem, kteří žijí v
ubytovnách. Měl by se jim vypočítávat z nižší částky než dosud. Nyní se při
výpočtu vychází z nejvýš 90 procent státem stanovených nákladů na bydlení, nově
by to mělo být maximálně 80 procent. Dávku by navíc obyvatelé ubytoven mohli
dostat tehdy, pokud by v obci či městě nemohli sehnat běžné bydlení a splnili
další podmínky. Počítá s tím
návrh
novely o hmotné nouzi, který zveřejnila vláda na svém webu.
Podle údajů ministerstva práce do ubytoven putovalo kolem 13.000 doplatků na
bydlení. Zhruba 10.210 dostávali jednotlivci, 1640 dvoučlenné domácnosti, 630
tříčlenné a 820 čtyř a vícečlenné rodiny. Loni v prosinci úřady práce vyplatily
celkem 73.900 doplatků.
"Je nesporné, že úmyslem navrhovaných opatření je docílit stavu, aby si osoba
nebo rodina byla schopna nalézt přiměřené standardní bydlení a udržet si ho, a
ne osobu připravit o doplatek na bydlení," uvedlo ministerstvo práce ve zprávě k
návrhu zákona. V minulosti "obchod s chudobou" a předražené ubytovny se špatnými
podmínkami opakovaně kritizovalo.
Doplatek od státu má po zaplacení nákladů na bydlení a služeb člověku či
rodině zajistit, aby měla peníze na živobytí. Podle státem stanovených nákladů
na bydlení se částka v nájmu v Praze pohybuje podle počtu osob od 7731 do 18.947
korun měsíčně, v nejmenších městech a obcích od 4811 do 12.648 korun. Lidem z
ubytoven by se z toho nově mělo započítat 80 procent místo 90 procent.
V hlavním městě by se tak normativ v ubytovně pro jednotlivce rovnal 6185
korunám, byl by tak zhruba o 1546 korun nižší než dnes. Čtyřčlenná a početnější
rodina z ubytovny by mohla mít náklady 15.158 korun, takže asi o 3789 korun
nižší normativ než dnes. Ve městě do 10.000 obyvatel by čtyřčlenná rodina měla
mít v ubytovně maximálně výdaje 10.118 korun místo nynějších 12.648 korun. Návrh
počítá i se stropem na úhrady za služby podle výdajů, které jsou v daném místě
obvyklé.
Novela vznikla původně kvůli tomu, aby se ze zákona o hmotné nouzi vyškrtlo
problematické ustanovení o souhlasu obce s vyplácením dávek na bydlení. To se do
normy dostalo jako pozměňovací návrh a platí od loňského jara. V praxi ale
působí potíže, mohlo by být i v rozporu s ústavním pořádkem. Ministerstvo práce
pak rovnou přidalo i úpravu výše doplatků a další opatření.
Na ubytovnách by měli lidé dávku dostávat, pokud bude jejich případ "hodný
zvláštního zřetele". K obci či městu by měli mít vazbu. Budou v něm třeba
pracovat, mít rodinu či děti ve škole. Doplatek do ubytovny by jim úřad měl
přidělit, pokud nebudou moci v místě sehnat běžné bydlení. Úředníci by měli s
nájemníkem z ubytovny vypracovat "motivační plán". Obsahovat má opatření a
harmonogram k nalezení bytu. Pokud příjemce dávek nebude úkoly plnit, mohl by o
peníze od státu přijít.
S návrhem novely přišel resort už loni. Navrhoval původně snížení nákladů v
ubytovnách na 70 procent normativu z nynějších 90 procent. Záměr kritizovali
aktivisté i experti.
Podle podkladů k zákonu vážné výhrady k chystaným změnám má i kancelář
ministra pro lidská práva, ombudsmanka, resort spravedlnosti či krajské úřady.
Ministr Jiří Dienstbier (ČSSD) zásadně nesouhlasí třeba s tím, aby se při
přidělení doplatku zohledňovala žadatelova vazba na obec. Pomoc v hmotné nouzi
by podle něj měl člověk dostat bez ohledu na své bydliště. Dienstbier také
považuje snížení dávek za příliš velké.
