Ministr Petříček chce na Ukrajině mluvit o zákoně o banderovcích. Za války vyvražďovali Židy, volyňské Čechy i Poláky
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) chce v příštím roce při své plánované
návštěvě Ukrajiny se svými protějšky mluvit o ukrajinském zákoně, který
rozšiřuje řady válečných veteránů o někdejší příslušníky Ukrajinské povstalecké
armády (UPA), ozbrojené složky Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN)
Stepana Bandery, lidově zvané banderovci. Petříček to uvedl na twitteru.
Příslušníci UPA měli na svědomí také vyvražďování volyňských Čechů.
Ukrajina se bude muset vypořádat s bolavými místy své historie, napsal
Petříček. “Na to by měla dostat potřebný čas. Budu o této záležitosti hovořit se
svými protějšky při návštěvě Ukrajiny počátkem příštího roku,” doplnil. Uvedl
také, že chce věc řešit osobně, ne něco vzkazovat přes média. Ministerstvo
zahraničí ve vyjádření pro dnešní vydání deníku Právo uvedlo, že hodnotit nebo
zkoumat historii je záležitostí historiků, nikoliv diplomatů.
Zákon, který rozšiřuje řady ukrajinských válečných veteránů o někdejší
banderovce, nedávno podepsal ukrajinský prezident Petro Porošenko. Prezident
Miloš Zeman v rozhovoru pro dezinformační server Parlamentní listy následně
uvedl, že by nebyl proti, aby se proti tomu Česko oficiálně ozvalo. Banderovce
pokládá za válečné zločince, řekl také.
Sociální výhody válečných veteránů dosud na Ukrajině měli jen bojovníci UPA,
“kteří se zúčastnili bojů proti německým fašistickým okupantům na dočasně
okupovaném území Ukrajiny v letech 1941 až 1944, nedopustili se válečných
zločinů a byli rehabilitováni”. Nový zákon, přijatý parlamentem na počátkem
prosince, podle deníku Ukrajinska pravda přiznává postavení účastníka bojových
akcí všem veteránům UPA a OUN a dalších nacionalistických organizací,
“účastnících se ozbrojeného boje za nezávislost Ukrajiny ve 20. století”.
Bandera za druhé světové války jako vůdce ukrajinských nacionalistů vyhlásil
samostatný ukrajinský stát a spoléhal na podporu německého wehrmachtu. Byl ale
zatčen gestapem a vězněn v koncentračních táborech. UPA mezitím na některých
místech spolupracovala s Němci, jinde s nimi bojovala. Brutálně vyháněla Poláky
z dnešní západní Ukrajiny, přičemž údajně zahynulo přes 100.000 lidí. Její
příslušníci měli na svědomí také vyvražďování Židů a volyňských Čechů.
Po obratu ve válce se hlavním soupeřem UPA stala Rudá armáda a sovětská tajná
služba NKVD. Bandera i za přispění Němců řídil z Berlína akce UPA, která
bojovala se sovětským režimem v některých oblastech až do počátku 50. let. V
říjnu 1959 Banderu v Mnichově zavraždil kyanidem sovětský agent.
Když v roce 2010 tehdejší ukrajinský prezident Viktor Juščenko posmrtně
vyznamenal Banderu čestným titulem Hrdina Ukrajiny, vyvolalo to v Rusku a Polsku
vlnu odporu. Protestovali i mnozí historici a organizace protifašistických
bojovníků nebo židovské obce. Letos na jaře bylo podle dostupných údajů naživu
ještě 1201 někdejších příslušníků ozbrojených jednotek OUN a UPA.
